Milí přátelé , teď rád bych vás seznámil s vlasteneckým čínským básníkem Lu Youem v období dynastie Jižní Song před více než 800 lety. Lu You byl považován za básník, který zanechal v Číně nejvíce básnických děl. Během 60 let napsal deset tisíc básní, z nich 9300 se dodnes ještě uchovává. Jeho básně byly plné vlasteneckého ducha a jeho celý život měl dojímavý milostný příběh.
Lu You se narodil v šlechtické rodině. Jeho předkové zastávali vysoké úřednické funkce a jeho strýcové a bratři měli také důležité úřednické pozice. Od dětství Lu You přijal dobré vzdělání. Avšak ve svém věku tří let nastaly politické nepokoje dynastie Jižní Song ,stát byl vystaven cizí agresi a octl se ve válečném stavu. Tehdy spolu s otcem kočovali od místa k místu a trávili toulavý uprchlický život.
Od útlého mládí Lu You rád četl knihy. Poté, co chodil do školy, se učil od učitele napsat básně a články , přitom dosáhl velmi rychlého pokroku. Ve svém věku 12 let už dokázal napsat dobré básně. Důsledkem dobrého vlasteneckého vzdělání a vlivu z rodiny zakotvila v jeho srdci naděje na spásu vlasti a lidu. Ve svých básních často vyslovoval tužbu vyhnat cizí agresory a znovu dobýt ztraceného území státu. Pro uskutečnění své naděje Lu You četl vojenské knihy a zabýval se vojenstvím, rovněž se cvičil v šermu a byl připraven jít na válečné bojiště.
Lu You v mnoha básních líčil pevnou důvěru ve vítězství nad nepřáteli, a nenávist vůči nepřátelům a kolaborantům. Jeho básně mají nejen majestátní, nespoutaný a tristní styl , ale silné vlastnenecké nadšení. Kvůli slabé a neschopné nadvládě dynastie Jižní Song se Lu Youovi nepodařilo uskutečnit své přání. Přesto nikdy nezměnil vlastenecké odhodlání. Ke konci života ještě myslil na sjednocení státu. Jeho vlastenecké básně vyvolávaly hluboký vliv na potomky. Když se stát po každé octl ve stavu nebezpečí, básně Lu Youa byly vždy duševními silami , které povzbuzovaly lid k odporu proti cizím agresorům.
Básník Lu You měl nejen vroucí vlastenectví ,ale dojímavý milostný příběh. V jeho věku 20 let si vzal za ženu milenku Tang Wan. Od dětství se zamilovali do sebe. Avšak matka Lu Youa si nedala líbit nadlidskou moudrost a talent snachy Tang Wan a její věrnou lásku k svému manželu. Nakonec tvrdošíjně oddělila tuto manželskou dvojici.
Po několika letech se oba dva náhodou setkali v zahradě. Lu You napsal na zdi zahrady verše , které popsaly truchlivo a tesknotu v duši, a smutně odešel. Po přečtení básně paní Tang Wan také zanechala na zdi svou sentimentální odvetnou báseň. Zanedlouho po návratu domů zemřela v tísni. Uplynulo sice několik deseti let, ale Lu You den co den vzpomínal na bývalou manželku Tang Wan. Ve věku 67 let zase přišel na návštěvu zahrady - starého místa jejich setkání. Když viděl část zřícené zdi a na ní už nejasná písma verší, byl hluboce dojat k slzám. Tyto dvě básně napsané na zdi se staly důkazy věrné lásky Lu You a Tang Wan. Jejich láska a výše zmíněné dvě básně jsou také poutavým příběhem v historii čínské literatury.
