Mo Yan je velmi známým spisovatelem na čínském literárním poli. Pocházel z rolnické rodiny, má hluboký cit s domovem. Po dlouhá léta se řada jeho děl neodtrhla od svého domova – obce plné fantazie a strastí v místě Gao-mi v provincii Shan-dong.

Domov pod perem spisovatele Mo Yana je nejen „ nejkrásnějším a nejposvátnějším, ale nejohavnějším a nejošklivějším místem , i místem na Zemi, kde se dá nejvíce pít a milovat. Příběhy v jeho románech se většinou odehrály v jím vymyšlené „obci Dong-bei v místě Gao-mi". Dával své představy do venkovského života a pomocí fantastického a deformujícího tvůrčího způsobu i se zvláštním citem a zkušenostmi vytvořil fantastický prostor křížem krážem současné doby a tradice.

Mo Yan řekl, že ve svých dílech viděl v obci Dong-bei v místě Gao-mi miniaturu čínské společnosti.

Mo Yan uvedl : „ V paměti mého dětství obce Dong-bei v místě Gao-mi byla velmi široká , stejně jako pohádka. Tato obce , kterou jsem líčil v románech, obsahovala mnoho faktorů z různých stran, znamená vymýšlený třetí prostor .

Mo Yan se narodil v r. 1955 v obyčejné rolnické rodině v okresu Gao-mi provincie Shan-dong. Tehdy čínský venkov byl všeobecně velmi chudý a neměl dostatek potravin. Hlad byl téměř nejhlubší pamětí Mo Yana v dětství. Až dodnes po každé byl na nákup v supermarketu , často se klonil k obilninám a čichal jejich příjemnou vůni.

Mo Yan řekl : „V minulosti mnoho věcí, které se obvykle nedají komzumovat, se stalo lahůdkami, to jsou stromové kůry, plevele na střechách domů, zahnilé sladké brambory atd. Hlad je nejlepší kuchař. Když vzpomínám si na minulost, uvědomuji si, že nejdražší na Zemi je obilí , nikoli zlato a diamant."

Avšak těžké a obtížné období vyvolalo důležitý vliv na kariéru spisovatele Mo Yana. V jeho mnoha dílech Mo Yan vyprávěl příběhy plné strastí a utrpení, ale pod perem si zachoval humorný styl psaní. Pomocí bohaté představivosti a způsobu černého humoru se zrcadlilo dobré a zlé epochy. Podle spisovatele Mo Yana zůstává jeho humor humorem se slzami.

Mo Yan doplnil : „ V tehdejší době každý člověk skoro neviděl svou naději a východisko. Za takové situace humor byl jedným způsobem pro pokračování v životě prostých lidí.

V paměti spisovatele Mo Yana mu přinesla epocha naději vedle smutku a beznaděje. Tato naděje byla od matky.

Mnoho kritiků soudilo, že díla Mo Yana opěvují ženy. Povahy žen v jeho románech jsou různé. Tyto ženy zápasí s utrpením , rovněž žijí pevně s velkou trpělivostí.

Podle Mo Yana jeho inspirace k tvorbě postav žen byla od své matky. Právě kvůli neoblomnému duchu matky v tehdejší těžké době pocítil ženskou dobrotu a velikost

V r. 1976 Mo Yan opustil domov a vstoupil do armády. Poté s pozadím „obce Dong-bei v místě Gao-mi" a osobními zážitky i zkoumáním života vydal řadu románů a povídek. Jeho románové dílo „Rudé proso Kao-liang" bylo zpracováno známým čínským režisérem Zhang Yi-mouem na film, který najednou proslavil spisovatele Mo Yana a byl znám na světě.

Po vstupu do 90. let vynakládal Mo Yan své hlavní síly na tvorbu dlouhých románových děl. V r. 1995 dokončil za 83 dnů román „Velká prsa a tlustá zádnice". Tento román kdysi vyvolal debatu na veřejnosti. Debata se hlavně rozvíjela kolem dráždivého názvu románu. Ve skutečnosti tento román popisoval proces utrpení jednoho národa. Tímto románem vyvrcholila tvůrčí kariéra Mo Yana.

Mnoho důležitých děl Mo Yana bylo už přeloženo do jazyků cizích zemí. Na pozvání se také zúčastnil četných mezinárodních knižních výstav, sympozií a další činnosti. Spisovatel Mo Yan žil v městě už mnoho let, avšak se často vrátil do svého domova na návštěvu. Přesto tam zmizelo pole prosa Kao-liang, všude je cementová stavba, avšak vždy se neodtrhl od domova, obce Dong-bei v místě Gao-mi.