"Totem vlka" je prvním čínským velkým románem, který svou hloubkou a zároveň strhujícím dobrodružným příběhem dokázal přitáhnout pozornost celého světa. Autorem knihy Vlčí totem je spisovatel vystupující Jiang Rong . Tématem knihy, jedna se o spisovatelovu prvotinu, je poloautobiografický příběh o vzájemně se proplétajícím životě lidí a vlků vyprávěný ústy studenta.

Kniha vypráví autobiografický příběh čínského studenta, který odchází z Pekingu zmítaného politickými bouřemi v době kulturní revoluce do severočínské mongolské stepi za poznáním prastaré civilizace. Na své pouti se seznamuje se starým moudrým Mongolem, který mu odhaluje tajemství její síly, která je symbolizována vlkem, vyslancem mongolských nebes, jenž má za úkol ochraňovat mongolskou step a zachovávat její přirozenou rovnováhu. Po několika setkáních s vlky ve volné přírodě si hlavní hrdina umíní, že se vlkovi musí přiblížit, chce jej pozorovat zblízka a pochopit jeho myšlení a chování. Toto rozhodnutí změní jeho život… Střet čínské zemědělské a mongolské kočovné pastevecké kultury, člověka a přírody, současnosti a historie, ideologie a tradice, pragmatismu a duchovních hodnot, necitlivého idealismu, hlouposti a moudrosti obsažené ve staleté zkušenosti, o tom všem vypráví román, který byl dosud přeložen do pětadvaceti jazyků.

Román Vlčí totem zaznamenal u čínských čtenářů bezprecedentní úspěch. Kniha se držela po šestnáct měsíců na první příčce v seznamu nejprodávanějších titulů. Prodalo se již přes milion výtisků.

Dílo vyjde anglicky pod názvem Wolf Totem v nakladatelství Penguin v roce 2007. O dalším převodu autorských práv pro vydání japonské a německé mutace se již jedná. Britské vydavatelství Penguin již zaplatilo zálohu na nákup autorských práv ve výši deset procent z částky, která se celkově vyšplhá na jeden milion dolarů.

Česká čtenářka Lucie Kellnerová ve svém blogu napsala: „Totem vlka je akční čtení, plné vyceněných zubů, roztrhaného masa a lítajících chlupů, třeskutých mrazů a dlouhých přesunů v koňském sedle. To vše prokládáno drobky mongolské moudrosti - Nebesa Tenger pověřila vlky a lidi, aby chránili život ve stepi. Vlci chrání především "velký život" - t.j. trávu, na níž závisí existence všeho ostatního. Pokud se přemnoží například svišti či gazely nebo pokud člověk chová příliš mnoho dobytka, tráva zmizí a step se změní v poušť. Člověk zase vlky drží v šachu a chrání tak "malý život" zvířat. Člověk by sice vlky dokázal vyhladit, ale zničil by tím i sám sebe. Podle tradice jsou navíc těla mrtvých nechávána na pospas vlkům, a jen pokud je vlci sežerou, otevře se duši cesta do nebe. Proto je vlk totemovým zvířetem stepních nomádů, proto se ho Mongolové bojí, ale zároveň k němu vzhlížejí s úctou."

„Můj hlavní dojem je ale tenhle: Přežít v podmínkách, které Jiang Rong popisuje, muselo být neskutečně těžké. Zimní mrazy, jarní hladomory, letní oblaka komárů a všudypřítomní vlci, kterým každoročně padalo za oběť okolo 70% nových hříbat, stejně jako noční spánek pastevců... Hlavní hrdina si ale nestěžuje. Jeho pozornost se upíná na poznávání, na snahu odhalit a pochopit zákonitost, podle kterých tenhle drsný svět funguje. Každý nový dílek mozaiky, který zapadne do celkového obrazu, mu přináší potěšení a nejspíš taky sílu vyrovnat se s každodenními těžkostmi. Svou roli tu možná sehrála skutečnost, že v čínských městech byl život za Kulturní revoluce taky nesmírně krutý, ale tamní krutost neměla narozdíl od stepi žádný smysl. Ale možná je to tak, že zkoumání a popisování okolního světa je univerzálně použitelná metoda přežití - nebo vůbec žití."