Nikde na internetu jsem se bohužel nedočetla, kolik že stojí v Číně celkem pagod. K dispozici nebyl ani hrubý odhad. Zajímalo mě to proto, že z toho neuvěřitelného a pravděpodobně, jak jsem právě zjistila, i neodhadnutelného počtu pagod na celém čínském území, vám dnes představím prý tu nejznámější – Železnou pagodu.

Původ pagod sahá k indickým stúpám do období asi 3. století př.n.l. Stúpy a pagody se postupně rozšířily po celé východní Asii, kde jako monumenty spojené s buddhismem, sloužily k uchovávání svatých reliktů a listin.

Původně se stavěly pagody dřevěné. Nejkrásnější z nejkrásnějších prý byla postavena v době vlády dynastie Severní Song (960-1127), v tehdejším hlavním městě Kaifengu. Navrhl ji slavný architekt Yu Hao a pagoda byla součástí chrámu Youguo.

V roce 1044 n.l. tento umělecký div ale bohužel shořel po zásahu blesku. O pět let později, v roce 1049 byla na stejném místě, na rozkaz císaře Renzonga, postavena pagoda nová, neméně slavná a tentokrát nehořlavá – Železná pagoda.

Nová osmistěnná pagoda dosahovala výšky 56,88 m a nebyla postavena ze železa, jak by název napovídal, ale z vypálených glazovaných cihel, jejichž červeno-hnědo-modro-zelená barva může na první pohled vytvářet dojem, že pagoda je železná.

V roce 1847 byl chrám Youguo zaplaven Žlutou řekou a spadl. Pagoda sestavená z přesně do sebe zapadajících částí ale přežila. Stejně jako překonala dalších 6 povodní, 38 zemětřesení a 20 krupobití. S historií dlouhou necelých 1000 let je Železná pagoda nejstarším dochovaným monumentem v Kaifengu a nejstarší pagodou z glazovaných cihel na čínském území.

Zvenku můžete na pagodě obdivovat 50 druhů glazovaných cihel s 1600 nejrůznějšími reliéfy, které zobrazují sedící Buddhy, stojící mnichy, zpěváky, tanečníky, draky, lvy, jednorožce a další legendární zvířata. Chybět nemohou květinové motivy. Na okapech je zavěšeno celkem 40 zvonků, které ve větru zdobí pagodu jemným cinkáním. Mnohem větší dobrodružství a opravdu autentický zážitek je ale prohlédnout si pagodu i zevnitř.

Všemi třinácti patry stavby vás provede vnitřní úzké spirálové schodiště se 168 různě vysokými schody, takže po cestě nahoru a dolů se budete cítit jako po vysokohorské túře. Dalším dobrodružným prvkem výstupu na „pouhou" pagodu je fakt, že schodiště a chodby jsou poměrně úzké, takže obtížně projde jeden člověk (a to rozhodně ne člověk trpící klaustrofobií), jak ale po chvíli zjistíte, chodby slouží provozu v obou směrech. S přibývajícími patry se navíc výška chodby snižuje a ve třináctém patře vše náhle končí zdí. A to jsem ještě nezmínila, že většina stoupání i klesání probíhá potmě.

Dobře si proto výstup na tuto unikátní památku rozmyslete. Pocit, který jsme zažili když jsme z nejposlednějšího patra pagody zahlédli autobus plný turistů přichystaný k cestě nahoru, je nezapomenutelný.

O významu Železné pagody jako mistrovského díla architektury dynastie Song vypovídá i to, že byla v roce 1961 zařazena čínskou státní radou na seznam nejdůležitějších národních památek a v roce 1994 se objevila na čínské dvou-juanové poštovní známce.

Pěknou návštěvu!