Česká sekce Čínského radia pro zahraniční na konci března navštívila jihočínskou provincii Hunan. Přinášíme vám reportáž i fotky z této cesty.

Provincie je typická svým ostrým jídlem, vlhkým podnebím a tím, že se zde ve vesnici Shaoshan narodil Mao Zedong. Hunan má cestovatelům co nabídnout, záleží však samozřejmě i na vašich časových možnostech. Můžete navštívit přírodní rezervaci Wulingyuan, starobylé městečko Fenghuang, vystoupat na jednu z nejposvátnějších čínských hor Hengshan, ochutnat tzv. smradlavé tofu nebo se můžete vydat na pouť po stopách komunismu v Maově rodišti. Pokud se zajímáte o čínské národnostní menšiny, můžete v Hunanu také poznat kulturu minorit Miao, Tujia, Dong a na severu žijící skupiny Ujgurů.

Vzhledem k tomu, že jsme na cestování po Hunanu neměli času nazbyt, vybrali jsme si pouze dvě místa, která jsme se rozhodli navštívit. Byla jimi přírodní rezervace Wulingyuan, která od roku 1990 patří na seznam světového dědictví UNESCO, a krásné městečko Fenghuang neboli Fénixové město (凤凰). Z Pekingu je snadné se do hlavního města Hunanu, Changsha, dostat nočním vlakem. Tvrdé lehátko vás bude stát kolem 330 RMB (cca 1000 Kč), cena se odvíjí od toho, zda spíte na spodním lůžku, uprostřed či nahoře. Lístky je nejlepší si koupit co možná nejdříve dopředu, od letošního roku je možné si jízdenky na internetu obstarat 20 dní předem, v kamenných pobočkách nebo na nádražích je seženete 18 dní dopředu.

V brzkých ranních hodinách jsme již byli v Changsha, pršelo. Před budovou nádraží nás během dvou minut odchytl místní naháněč se slovy, zda se chystáme do Zhangjiajie. Během dvaceti minut jsme již seděli v plném autobuse a po dálnici jsme uháněli do Zhangjiajie, kde jsme byli po čtyřech a půl hodinách. Počasí však nebylo ani tam o moc lepší. Z autobusového nádraží jsme vyjeli do vesnice u brány Lesního parku Zhangjiajie (张家界森林公园), kde jsme se během chvilky ubytovali v místním Železničním hotelu (铁路宾馆), za standardní pokoj pro dva jsme zaplatili 80 yuanů, cena zahrnovala naštěstí i použití klimatizace mezi šestou hodinou večer a půlnocí. Druhý a třetí den se počastí umoudřilo a my si mohli vychutnávat modré nebe a téměř letní teploty.

Hory, jimiž se údajně inspirovali tvůrci Avatara, byly úchvatné. Někteří návštěvníci sice mohou být nejprve zaskočeni poměrně drahým vstupným ve výši 245 RMB, ale na druhou stranu je vstupenka platná tři dny. V blízkosti potoka Zlatého biče se vyskytovalo obrovské množství drzých opic, které skákaly po kolemjdoucích, pokud tušily, že jim to přinese vytouženou kořist. Kradly všechno. Banány, chipsy, papírové kapesníky. Nutno však dodat, že i přes všudypřítomné nápisy upozorňující turisty, aby opice nekrmili, ani nedráždili, se tak bohužel nedělo. Není se tak čemu divit, že se opice velmi rychle vychytrale adaptovaly. Park nabízel velké množství tras, my jsme si vybrali méně oblíbenou, takže jsme se vyhnuli větším skupinám organizovaných zájezdů. Pokud nejste milovníci šplhání do kopců, jistě vás potěší lanovka a skalní výtah. Cizinců jsme nepotkali mnoho, ale překvapily nás velké skupiny korejských milovníků přírody.

Další den jsme minibusem přejeli do druhé oblasti Wulingyuan, městečko nás před branou zaskočilo svou rozlohou a stále se stavějícími hotely věhlasných jmen. Zarazilo nás, že i přes vysoké vstupné po nás chtěli místní pracovníci za úschovu batohů 10 RMB za kus, ale vzhledem k časovému presu jsme jim zaplatili a uháněli k lanovce, abychom tak své nohy ušetřili výstupu po více než 3 800 schodech, dolů jsme je však seběhli, spěchali jsme, abychom se stihli přesunout do legendárního Fénixového městečka. Za 10 RMB jsme se minibusem přesunuli do města Zhangjiajie, odkud jsme chytli pravděpodobně jeden z posledních autobusů, který vyjížděl po páté hodině. Po deváté hodině večer jsme již mohli obdivovat krásy nočního Fenghuangu. Pokud chcete toto místo také navštívit, doporučujeme vám zamířit sem v pracovní dny, pokuste se vyhnout pátku odpoledne a víkendu. Může se vám totiž stát, že se přeplněnými ulicemi nebudete moci rychle pohybovat. Fenghuang je proslulý svou malebností nejen po celé Číně, ale i mezi zahraničními batůžkáři, takže se není čemu divit, že každý rok přiláká takové množství turistů. Pokud vám zbývá čas na výlety po okolí, vydejte se na jižní Velkou čínskou zeď (南方长城) nebo do starého městečka Huangsiqiao (黄丝桥古城), které nemohlo dříve konkurovat rychle se rozvíjejícímu Fenghuangu kvůli nedostatku vody. Místní průvodkyně vás seznámí se zdí, která městečko obklopuje a kamennou zahradou.

Fotky:

1. Dech beroucí skály v parku Zhangjiajie

2. Pohled z výšky

3. Drzá opice

4. Fenghuang v noci

5. Skupina unavených turistů ve Fénixovém městě

6. Fenghuang po děšti

7. Jižní Velká čínská zeď