Když se řekne Tibet, všem se asi v první řadě vybaví buddhistická víra, hudba a modlitební mlýnky kolem všech tibetských buddhistických chrámů. Ale lidé v obci Horní Yanjing (Jen-ťing) raději následují jinou víru – křesťanství. (Modlitební mlýnky jsou velmi důmyslným vynálezem tibetského buddhismu. Většinou jsou válcového tvaru, ale velikostí se značně liší, od kapesních mlýnků po obří válce větší než člověk. Pro všechny je však společné to, že se s nimi točí, čímž se do okolního světa šíří modlitba (nejčastěji mantra Om Mani Padme Hum). Otáčení mlýnku, zásadně ve směru hodinových ručiček, tak má stejný účinek, jako recitování mantry.)
Katolický kostel Yanjing, který byl postaven na konci 19. století francouzskými misionáři, je jediným svého druhu v Tibetské autonomní oblasti a chodí do něho stovky oveček.
Přesné umístění tohoto katolického kostela je ve vesnici Yanjing v okrese Mangkang v prefektuře Chamdo ve východní části Tibetské autonomní oblasti.
Yanjing se nachází se v údolí řeky Lancang. V historii to bylo významné město na takzvané starověké obchodní čajové a koňské stezce. Tou tudy po křivolakých tibetských horských stezkách mezi Čínou a jižní Asií proudili obchodníci s koňmi naloženými čajem či jiným zbožím.
Kostel v Yanjing se rozkládá na ploše 6,000 čtverečných metrů a je vzácnou kombinací západních a tibetských architektonických stylů. Má typickou gotickou kopuli a na stropu fresky s biblickými motivy, ale z vnější vypadá jako obyčejná budova postavená v tibetském stylu.
Kromě obrazů Ježíše a Panny Marie byl tento kostel také zdoben červenými lucernami a bílou Hadou, podle tibetského zvyku symbolem čistoty a štěstí.
Lü Rendi, ředitel místního katolického řídícího výboru, nás informoval o stručné historii vývoje tohoto kostelu:
„Tento kostel byl původně postaven v roce 1865 francouzskými misionáři. Pak jeho provoz v roce 1939 převzala skupina švýcarských misionářů. Začátkem roku 1949 stálo v čele tohoto kostela sedmnáct západních kněží. V současnosti zaujal pozici kněze katolického kostela v Yanjing místní Tibeťan."
Šíření katolicismu v Tibetu probíhá již dlouho. Kvůli opozici z místních tibetských buddhistů od 19. století západní misionáři zaměřili svou pozornost na centrální oblasti Tibetu, a pak se soustředili na šíření katolicismu v odlehlých oblastech v Tibetu. Malá skupina katolických kněží založila kostel ve vesnici Yanjing, která se nachází na hranicích Tibetu a provincií Sichuan a Yunnan (S'-čchuan a Jün-nan).
Lü Rendi uvedl, že místní obyvatelé jsou hlavně Tibeťané, ale žijí zde také etničtí Číňané - Hanové (Chan) - a příslušníci menšiny Naxi (Na-si). Celkový počet místních obyvatel přesahuje 800, z nich více než 650 věří v křesťanství.
Lü řekl, že kromě toho, že se jejich náboženské vyznání liší, místní vesničané vedle sebe žijí v míru.
„Někteří vesničané jsou katolíci a několik dalších věří v tibetský buddhismus. Nic z toho ale nebrání tomu, aby žili společně ve stejné vesnici, dokonce pod stejnou střechou. Místní obyvatelé ve vesnici Yanjing respektují rozmanitost náboženského vyznání."
Ačkoliv místní vesničané mají rozdílné náboženské vyznání, uchovávají si podobné životní styly a návyky. Katolíci čtou Bibli přeloženou do tibetštiny a nosí tibetské oblečení. Zároveň mají evropská jména od kněze a jejich pohřeb proběhne podle katolické nauky.
Všichni také považují tibetský Nový rok za skutečný začátek roku, ale přesto slaví Vánoce. Tento kostel představuje smíšený architektonický styl. Před obrazem Panny Marie jsou tradiční tibetské symboly štěstí Hada.
Není těžké najít rodinu, jejíž členové mají rozdílnou náboženskou víru.
Pětapadesátiletý vesničan Dayi (Da-i) je katolík, přestože jeho manželka věří v tibetský buddhismus. Dayi řekl, že jim to nezpůsobí žádné problémy.
„Někdy jsem se také zapojil do buddhistických aktivit a zúčastnil jsem se jejich slavných tanců. Moje žena je také často zvána k našim církevním aktivitám. V naší rodině kvůli rozdílným náboženským vírám nedochází k žádným konfliktům. Naše dvě děti se rozhodly věřit v katolicismus, ale nikdy nemají pocit méněcennosti při studiu ve škole ve Lhase spolu s jejich spolužáky, i když většina z nich věří v buddhismus."
Stejně jako v mnoha tibetských domech můžete také v obývacím pokoji Dayiho vidět oltář. Ale uctívané postavy jsou Kristus i Buddha.
Dayi řekl, že klíčem k harmonii jeho rodiny je, že buddhisté sledují svou vlastní cestu, zatímco katolíci žijí podle návyků křesťanského života. Navštěvuje kostel každé ráno a doma se modlí před obrazy svatých každé ráno i večer.
Dayi také řekl, že rodiny v jeho obci si již na tento druh života zvykly a žijí vedle sebe v míru. Vzájemně se pochopili a pomáhají si. V mnoha ohledech mají dvě náboženství mnoho společného: obě vyzývají k tomu být milý a pomáhat lidem v nouzi.
Během západních svátků včetně Vánoc zve kostel Yanjing katolíky ze sousedních provincií a šéfy místních tibetských klášterů na slavnosti, ačkoliv na nich možná nejsou žádné vánoční stromky ani Santa Claus.
(Pepa)
