Ve městě Ji-an v čínské provincii Jiang-xi je velmi známý rolnický režisér jménem Wu Jin-fu. Televizní hry natočené pod jeho režií se těšily velké oblíbě místních vesničanů. On přitom vyškolil i mnoho rolnických herců. Jak navázal jako rolník vztahy s režisérským povoláním? Rád bych vás teď seznámil s tímto legendárním rolnickým režisérem.
Nedávno se v okrese Yong-feng ve městě Ji-an uváděla klasická šestisériová televizní hra s názvem Sen broskvového květu. Tato hra s libozvučnou hudbou, skvělým hereckým podáním i srozumitelným příběhem přilákala rolnické diváky z blízkých a dalekých obcí. Jeden vesničan řekl novináři :
„S radostí jsem viděl, že příslušníci jedné rodiny hráli v televizní hře různé role. Tato hra se nám moc líbí".
Možná jste si nepředstavili, že všichni herci a herečky v této hře jsou původem rolníci a výjimkou také není režisér Wu Jin-fu. Nyní je daleko široko vyhlášený. Během 15 let od r. 1996 zorganizoval rolníky a natočil více než 30 televizních her, z nichž Černé zlato, Věrná manželka Meng Ťing-nü, Trpké manželství a dalších 7 televizních her byly udělány jako CD disky, které se vydaly a distribuovaly na trh a získaly kladné ocenění rolníků.
Jak natočil rolník film? Jeho motiv začal v 70. letech minulého století. Tehdy kulturní život na venkově byl velmi suchý a bezvýrazný. Rolníci získali informace pouze z radiových přijímačů. Avšak v některých rodinách se stala porucha rádia a nedokázal jej opravit nikdo z celé vesnice. Když se jiní vesničané každý den dřeli na poli, Wu Jin-fu již podnikal opravy elektronických spotřebičů.
Obec založila v zimě r. 1976 rolnický divadelní soubor a naléhavě potřebovala jednoho scénozvukaře. Po té, co se o tom dozvěděl, Wu Jin-fu týž den v noci bezodkladně přišel k vedoucímu obce, aby vzal na sebe tuto práci. Wu Jin-fu si vzpomněl na minulost, řekl :
„Na začátku souboru jsem se zabýval prácí světla a akustiky. Tehdy se moje elektronická technika značně zvýšila, rovněž jsem se naučil zpívat a předvádět divadelní hry. Cítil jsem nesmírné veselí a radost."
Protože Wu Jin-fu měl neodlučitelné cítění vůči divadlu, rychle si zamiloval práci u divadla. Právě, když chtěl s ještě větším úsilím pracovat v divadle, byl se divadelní soubor obce nucen v r. 1979 rozpustit kvůli finanční obtíži. Wu Jin-fu zase působil jako opravář elektronických spotřebičů, na tomto pracovním místě zůstal 17 let. V období 17 let, stejně jako ostatní čínští rolníci měl čím dál tím šťastnější život. Avšak se značným zlepšením materiálního života se cítil, že něco chybí v jeho duševním a kulturním životě. V jeho hlavě je vždy nesmazatelná paměť a láska k divadlu.
24. ledna r. 1996 byly čtyřicáté narozeniny Wu Jin-fua. Týž den speciálně vystrojil hostinu na počest kolegů původního souboru a při této příležitosti vyzradil všem mysl a touhu po znovu založení divadelního souboru. Jeho nápad ihned získal souhlas přítomných. Za přes 50 000 jüanů úspor celé rodiny nakoupil hudební nástroje i vůz a založil Vesnické divadlo. Pomocí usilovné a obětavé práce sklidilo první představení divadla plného zdaru. Později kromě všedních představení, každý rok na silvestra čínského lunárního Nového roku vždy vystupoval divadelní soubor v auditoriu obce. V očích vesničanů představení obecního divadla je dokonce skvělejší než silvestrovský večer Ústřední čínské televize. Nyní Wu Jin-fua divadlo často vystupuje v různých okresech a má ročně nejvíce 100 představení.
V r. 2000 Wu Jin-fu a jeho kolega Wu Zhi-Qiu zase investovali 100 tisíc jüanů na nákup 4 televizních kamer a dalších odborných technických zařízení a tím začali pokusné zpracování televizních her. Po té, co měl k dispozici techniku a zařízení, Wu Jin-fu prováděl celým srdcem a celou duší divadelní tvorbu. Domníval se, že venkovské televizní hry slouží rolníkům, mají se tedy zakořenit na venkovské půdě. Zapojil i hudbu populárního lokálního operního stylu v okrese Yong-feng do scénářové tvorby.
Wu Jin-fu má hluboké rozumění a lásku k venkovskému životu. Jeho natočené televizní hry jsou rolníky čím dál tím oblíbenější .
