V současné době, kdy se rychle rozšiřuje trh s elektronickými knihami, se zdá, že tištěné knihy a kamenná knihkupectví postupně mizí z cesty vlně digitalizace. Proto se někteří lidé domnívají, že možná nastal čas, kdy kamenná knihkupectví postupně zaniknou.

Avšak paní Zhong Fangling (Čung Fang-ling), nadšená milovnice knih, tuto tezi vyvrátila svou knihou Knihkupecké příběhy (Tales of Bookshop), která je považována za komplexní průzkum všeho, co se týká knih.

Britský spisovatel Neil Gaiman (narozen 10. listopadu 1960 v Portchesteru, Hampshire. Původním povoláním novinář, později spisovatel sci-fi a fantasy) kdysi řekl, že město není městem bez knihkupectví. Podle něho se existence knihkupectví v určitém místě dá považovat za ukazatel humanistického ducha místních obyvatel.

Ale v očích paní Zhong Fangling, oceněné spisovatelky a nakladatelky z Tchajwanu, knihkupectví znamenají víc. Jako nespolečenskému dítěti se knihkupectví velmi rychle stala přístavem jejího srdce.

„Moje láska ke knihkupectvím začala dokonce ještě dříve, než jsem uměla číst. Když jsem byla ještě malá dívka, moji rodiče mě brali všude s sebou. Někdy mě však, aby se vyhnuli nepříjemnostem, nechali v místním knihkupectví jako v nějaké úschovně jenom pro mě. Když jsem často sledovala, jak dospělí kupují noviny a knihy, probudila se ve mě zvědavost a také jsem chtěla vstoupit do světa knih."

Po absolvování oboru filosofie na Tchajwanské národní univerzitě Zhong Fangling pokračovala ve svých studiích ve Spojených státech. Nicméně se po práci v časopisu rozhodla, že se ponoří do nové oblasti — nakladatelství.

„Postupně jsem si uvědomila, že nemám moc zájem o kariéru akademika. Chci se především seznámit se vším kolem knih, prohlédnout si je a prozkoumat je."

Po úspěšné kariéře se paní Zhong vydala na fantastickou cestu kolem světa. Od Hay-on-Wye, místního knihkupectví, které roku 1977 bylo označeno jako království milovníků knih, přes národní město knih ve Walesu nebo knihkupectví s názvem Shakespeare and Company v Paříži, které je velmi proslulé a mimo jiné publikovalo první vydání kontroverzního románu Ulysses irského romanopisce a básníka Jamese Joyce, který se svým dílem řadí mezi významné autory 20. století vedle například Marcela Prousta, Roberta Musila či Virginie Woolfové. Proust se narodil a vyrůstal v katolické rodině v Dublinu a od šesti let byl vzděláván na jezuitské koleji, která se později stala jednou z jeho literárních inspirací. Průzkumnice knih paní Zhong navštívila některá nejzajímavějších místa světa tisku a na svých cestách také napsala tři knihy o západních knihkupectvích a knihkupcích.

„Knihkupectví na západě jsou jiná. Jako pozorovatelce se mi zdá, že názvy a typy některých knihkupectví jsou opravdu neobyčejné. Existují například knihkupectví, která se nazývají City Lights a Shakespeare. Existují dokonce knihkupectví jen pro kuchaře. Kromě toho atmosféra a historie některých knihkupectví jsou naprosto jedinečné. Víte, v minulosti některá knihkupectví dokázala dokonce ovlivnit politické klima."

Nejnovější kniha paní Zhong Knihkupecké příběhy se objevila v kategorii cestopisů. Čtenáři této knihy v ní však nenajdou vytříbené obrazy a fotky a nedbalá vysvětlení, ale spíš zarážející penzum znalostí autorky. V některých částech knihy se čtenáři dozvědí, jak západní spisovatelé a publikační činnost ovlivnila literární inteligenci v Číně ve dvacátých letech minulého století, prožijeme spor mezi americkými nezávislými knihkupectvími a knihkupeckými řetězci, v další části se čtenáři mohou dozvědět o příběhu držitele Pulitzerovy ceny Larry McMurtrym. Pulitzerovu cenu získal v roce 1985 za román s názvem Lonesome Dove, česky Osamělá holubice. Dozvíme se také o jeho blízkém vztahu ke knihám. Pulitzerova cena je každoročně udělované prestižní americké ocenění za žurnalistiku a beletrii. Cena je udělována od roku 1917 a v současné době obsahuje jedenadvacet kategorií. Od počátku je tato cena udělována za žurnalistiku a literaturu, přičemž od roku 1943 se tato cena rozšířila i do oblasti hudební tvorby. Cenu uděluje Kolumbijská univerzita v New Yorku.

Příběhy knihkupectví však v žádném případě není arogantní exhibice znalostí spisovatelky. Bez ohledu na to, jestli mluví o knihkupectví Henry Sotheran Limited, jednom z nejstarších knihkupectví v Londýně s více než 250 letou historií, nebo o knihkupectví McDonald's Bookshop v San Francisku, které sámo o sobě říká, že je to „špinavé a špatně-osvětlené místo pro knihy," paní Zhong Fangling zachycuje všechna svá pozorování čestně a upřímně. Po přečtení této knihy čtenáři možná pocítí, že každé knihkupectví je živé a má svůj vlastní názor a osobnost.

Zhong Fangling zdůraznila, že se tato kniha nazývá Příběhy knihkupectví, ale ve skutečnosti je o knihkupcích a milovnících knih, se kterými vedla rozhovory. Příběhy těchto lidí daly vzniknout struktuře celé knihy.

Veselý tón se však změnil ve smutném závěru knihy. Když spisovatelka Zhong Fangling ještě jednou navštívila některá její nejoblíbenější knihkupectví, zjistila, že mnoho z nich již bylo kvůli tlakům z digitalizace a komercializace zavřeno. Dříve přeplněné regály knih a vůně inkoustu již je minulostí, kultura četby a spotřební návyky se změnily. Paní Zhong Fangling vyjádřila své smíšené pocity:

„Stejně jako život a smrt jsou nevyhnutelné i vzestupy a pády knihkupectví. Jsem smutná hlavně ze změn kultury čtení a spotřebních návyků. Kamenná knihkupectví nikdy nezmizí z našich životů, ale čelí bezprecedentním výzvám, protože zlatá éra knihkupectví je už minulostí."

Táňa