Jarní svátky představují pro Číňany největší tradiční svátky. V porovnání se západní kulturou lze tyto svátky přirovnat k Vánocům. Jednou z nejdůležitějších tradic Čínského nového roku je novoroční vyzvánění zvonů, které si do chrámů po celé Číně přijedou poslechnout zástupy lidí.

Zvon je jedním z nejstarších tradičních hudebních nástrojů v Číně. V celém hudební kultuře hraje zvon vedoucí roli. V čínské starobylé knize Liji (Li-ťi, Kniha obřadů, sbírka návodů a nauky týkající se dvorských rituálů a etikety) se uvádí, že císař poslouchal hudbu zvonů. Zejména ve starobylém období s malou těžbou bronzu, který se používal na výroby zvonu, se stal zvon symbolem pro postavení císaře a šlechty.

V dávné době byl zvon obyčejně jen malinkatým hudebním nástrojem. S pokrokem techniky odlévání kovů mohli lidé vyrábět čím dál tím větší zvony, které poté vydávaly silnější. Funkce zvonu se tak postupně změnila od hudebního nástroje ke stroji, který určoval správný čas.

Za dynastie Ming (1368-1683) a Qing (1683-1840) ve městech všeobecně vznikly zvonové věži jako veřejná architektura. Dnešní čínská města Xi´an (Si-an) a Peking ještě zachovávají zvonové věže z dynastií Ming a Qing.

Nový rok vítají Číňané tradičně zvuky zvonů. Proto můžete 30. den 12. měsíce čínského lunárního kalendáře na mnoha místech Číny slyšet po celý den novoroční zvuky zvonů. Všechny zvony bez výjimky musí zaznít 108krát. Podle buddhistické víry je totiž v životě 108 druhů mrzutostí. Pokud udeříme do zvonu 108krát, zničíme tak všechny mrzutosti. Dále bych vás chtěla seznámit s několika známými místy, kde si můžete poslechnout znění novoročních zvonů.

Chrám velkého zvonu v Pekingu

Chrám velkého zvonu leží 1 km východně od pekingského hotelu Přátelství. Tento chrám je známý obrovským bronzovým zvonem Yong Le (Jung-le), který byl odlit na rozkaz císaře dynastie Ming Yonga Le. Tento zvon má výšku 6,94 metrů, průměr 3,3 metry a váhu 46,5 tuny. Na zvonu je vyryto více než 227 tisíc čínských znaků a jedná se o úryvky z klasických buddhistických knih. Současně mají zvuky tohoto zvonu krásnou a hlasitou melodii.

O půlnoci čínského silvestra (30. den 12. měsíce čínského lunárního kalendáře) se u tohoto zvonu shromažďují lidé a přejí sobě, svým rodičům a přátelům hodně štěstí a zdraví v novém roce. To se stalo tradičním pekingským novoročním zvykem.

Zvonová věž

Pekingská Zvonová věž byla postavena v roce 1272 a původně se jmenovala pagoda Qi Zheng (Čchi Čeng). Sloužila jako centrum ohlašování času v hlavním městě tří dynastií, tedy Yuan, Ming a Qing. Pekingská Zvonová a Bubnová věž mají dlouhou historii. Každé ráno ohlašovaly bubny z bubnové věže a večer zněly zvony ze zvonové věže.

Od roku 1990 se každý rok na silvestrovský večer rozeznívá bronzový zvon Zvonové věže. Od roku 2000 se na bubny i zvon zvoní 108krát, což má Pekingčanům přinést štěstí v novém roce.

Chrám Bílého koně

Chrám Bílého koně ve městě Luoyang (Luo-jang) v provincii Henan (Che-nan) bývá nazýván prvním čínským chrámem, protože se jedná o první vládní chrám po rozšíření buddhismu do Číny. Poslední den každého roku se v Chrámu Bílého koně koná velkolepá oslava, při které se bije na zvon. Tato tradice se udržuje více než tisíc let. Jinak klidný chrám je v tento den velmi rušný. Všude je mnoho lidí, kteří si chtějí poslechnout novoroční zvuky zvonu.

Velký železný zvon byl vyroben v době dynastie Ming a je to reprezentativní dílo pokrokové techniky tohoto období v odlévání zvonů. Je zajímavé, že vždy, když se rozezní zvon v Chrámu Bílého koně, zní i jiný velký zvon ve 12,5 kilometrů vzdáleném chrámu. Podle lidové pověsti jsou tyto dva zvony manželským párem.

Chrám Han Shan

Chrám Han Shan (Chan-šan) ve městě Suzhou (Su-čou) v provincii Jiangsu (Ťiang-su) byl postaven v období šestnácti států. Tento starobylý chrám je známý díky básni mistra Zhang Ji (Čang-ťi) z dynastie Tang: „Za starým městem je chrám Han Shan, jehož půlnočních zvuk zvonů doléhá až k lodím na řece." Báseň se současně stala nejlepší reklamou tohoto chrámu, protože bez ní by to byl jen obyčejný chrám Han Shan. Jeho velký zvon, který byl vyroben za vlády dynastie Qing ale láká pozornost všech turistů.

Od roku 1979 je poslouchání půlnočního znění tohoto zvonu tradičním turistickým programem. Mnoho cizinců přijíždí do města Suzhou právě 30. nen posledního měsíce čínského lunárního roku, aby si poslechli novoroční zvuky zvonu.

Večerní zvonění na hoře Nanping

Večerní zvonění na hoře Nanping (Nan-pching) patří mezi 10 největších krás na Západním jezeře ve městě Hangzhou (Chang-čou). Čínský známý malíř Zhang Zeduan (Čang Ce-tuan) žijící během děleného období Severní a Jižní Sung (960—1127) - jeho nejvýznamnějším dílem je Svátek čching-ming na řece, 25,5 cm vysoký a 525 cm široký svitkový obraz ukazující slavnost svátku čching-ming v místním hlavním městě Kchaj-fengu - vytvořil Obraz večerního zvonění na hoře Nanping.

Večerní zvonění na hoře Nanping probíhá v budhistickém chrámu Jingci (Ťing-cch´). V podvečer okolní pagoda Leifeng (Lej-feng) září pod paprsky slunce a tvoří mystickou atmosféru. Tehdy se poslouchá znění zvonů stejně jako budhistická hudba od nebe.

Poslední den každého roku se v chrámu Jingci odbíjí na zvon. Jinak klidný chrám je v tento den přeplněný lidmi. Mnoho obyvatelů žijících ve městě Hangzhou místo navštěvuje, aby si poslechlo novoroční zvuky zvonu a popřálo si mnoho štěstí v novém roce.

(Klára)