Čínský premiér Li Keqiang (Li Kche-čchiang) 24. května jednal se švýcarským prezidentem Maurerem. Po jednání podepsali memorandum o skončení čínsko-švýcarského jednání o svobodnému obchodu. Současně potvrdili založení mechanismu dialogu o financích.

Jde o první smlouvu o svobodnému obchodu mezi Čínou a státem na evropském kontinentu, to má velký význam pro prohloubení čínsko-švýcarských a čínsko-evropských obchodních vztahů. Tato dohoda ukazuje, že Čína a Švýcarsko jsou rozhodně proti obchodnímu ochranářství.

Před třemi roky zahájily Čína a Švýcarsko jednání o svobodném obchodu a nakonec dosáhly vysoce kvalitní smlouvy, která zahrnuje nejen obchod se zbožím a obchod se službami, ale také ochranu životního prostředí, zaměstnanost, duševní vlastnictví, tržní soutěž a další nová témata nové éry. Kromě toho obě strany souhlasily s tím, že si vzájemně poskytnou nulový celní tarif nebo nízký celní tarif na většinu výrobků a také podporují liberalizaci služby a obchodu a usnadnění procesu.

Jde o dohodu se vzájemnými zájmy a také velkou událost v čínsko-švýcarských dějinách. „Jeho význam je mimořadný, " míní Li Keqiang.

Za prvé, dohoda o svobodnému obchodu mezi Čínou a Švýcarskem vytvoří široký rozvojový prostor bilaterálních ekonomických a obchodních vztahů. Společné zájmy obou zemí jsou daleko větší než jejich neshody：Čína je největší rozvojová země na světě, která disponuje obrovskou tržní poptávkou a rozvojovým potenciálem, některé zpracovatelské průmysly v Číně jsou také velmi konkurenceschopné. Zatímco Švýcarsko je rozvinutá země v Evropě se silnou vědeckou a technologickou sílou a průmyslovou základnou.

Vzhledem k silné hospodářské komplementaritě čínsko-švýcarské hospodářské a obchodní vztahy dlouhodobě udržují zdravý a stabilní rozvoj. Bilaterální obchodní objem narostl z 68 milionů dolarů v roce 1950 na 3,08 miliard dolarů v roce 2011. I když pokračovala krize evropského dluhu a nestabilita světové ekonomiky v roce 2012, bilaterální obchodní objem mezi Čínou a Švýcarskem činil 26,3 miliard dolarů. Čína je nyní největším obchodním partnerem Švýcarska v Asii, zároveň je Švýcarsko pro Čínu sedmým největším obchodním partnerem v Evropě a šestým největším zdrojem zahraničních investic.

Švýcarský velvyslanec v Číně Jacques de Watteville řekl, že doposud okolo 400 švýcarských společností založilo více než 900 poboček v Číně. Známá švýcarská společnost Nestlé v Číně postavila 33 továren s počtem zaměstnanců přes 50 tisíc. Kromě toho švýcarskému podniku Novartis a ABB se také daří úspěšně podnikat v Číně.

Za druhé, Čína je největší potenciální světový trh, který potřebuje Švýcarsko k řešení svého vlastního problému. Protože domácí trh je ve Švýcarsku malý, je těžké najít dostatek prodejních možností, takže vývoj exportu se stane hlavní strategií švýcarského průmyslu.

Švýcarsko chce prostřednictvím založení bilaterální nebo regionální zóny volného obchodu, zejména s rozvíjejícími se ekonomikami, posílit konkurenceschopnost domácích podniků a podporovat udržitelný hospodářský rozvoj.

Za třetí, dohoda o svobodnému obchodu mezi Čínou a Švýcarskem rovněž poskytuje obchodu Číny a Evropy nové příležitosti, Čína a EU mohou navázat užší hospodářské vztahy. Švýcarsko není člen EU, ale stejně patří do evropského hospodářského prostoru, který mezi sebou uzavřel téměř 120 dohod o spolupráci a uskutečňuje volný obchod.

Založení zóny volného obchodu mezi Čínou a Švýcarskem je nejen velká údálost pro hospodářské a obchodní vztahy obou zemí, také poskytuje cenné zkušenosti pro založení zóny volného obchodu mezi Čínou a jinými rozvinutými zeměmi. To je významné.

lada