Ekonomická globalizace se zrychluje, zvláště po světové finanční krizi a evropské dluhové krizi. Spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy se rychle rozvíjí. Dne 25. listopadu čínský premiér Li Keqiang (Li Kche-čchiang) odletí do Rumunska zúčastnit se Summitu Číny a zemí střední a východní Evropy. Při té příležitosti také oficiálně navštíví Rumunsko. Bude to doposud druhý summit Číny a zemí střední a východní Evropy.
Dne 26. dubna roku 2012 se ve Varšavě konalo první setkání přestavitelů Číny a zemí střední a východní Evropy. Čínský premiér tehdy předložil dvanáct opatření na podporu spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy. V Pekingu byl 6. září oficiálně zřízen sekretariát pro spolupráci mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy. Ve stejný den byl oficiálně odstartován program, na základě kterého čínské úřady poskytnou zemím střední a východní Evropy zvláštní půjčky v celkové výši 10 miliard amerických dolarů. Finanční pomoc poskytovaná Čínskou státní rozvojovou bankou energetické společnosti Stanari EFT na výstavbu tepelných elektráren s instalovanou kapacitou 300 tisíc kilowattů je první projekt v rámci těchto půjček. Ambasador Republiky Bosny a Hercegoviny Amel Kovacevic informoval:
„Realizace tohoto programu je předpokladem spolupráce čínských energetických společností, finančních orgánů a investorů ve střední a východní Evropě, jako je právě společnost EFT. Úspěšná spolupráce na tomto programu může také zvýšit důvěru investorů."
Kromě spolupráce a styků mezi vládami začalo do zemí střední a východní Evropy investovat mnoho velkých čínských podniků. Polská společnost HSW vznikla v roce 1937, je největším podnikem na výrobu stavebních strojů a zařízení ve střední Evropě. Čínská společnost Liugong z provincie Guangxi (Kuang-si) v lednu loňského roku koupila část polské společnosti HSW. Čínský velvyslanec v Polsku Xu Jian (Sü Ťien) prohlásil:
„Liugong je v současnosti čínský podnik s největšími investicemi v Polsku. Jsem přesvědčen, že to je vzor úspěchu. Doufám, že v Polsku bude investovat více čínských podniků jako je Liugong, že budou nadále rozvíjet trh v Polsku."
Podle šéfa společnosti HSW Krzysztofa Trofiniaka investice čínského podniku do jeho společnosti přinela zaměstnancům pocit stability.
„Domnívám se, že mít stabilní a dlouhodobou práci je důležitější než mít krátkodobě vysokou mzdu. Postupné zvyšování platů v HSW přináší naším zaměstnancům pocit stability, díky kterému jsou naši zaměstnanci spokojení."
V únoru loňského roku Great Wall založil v Bulharsku montážní závod. Je to první montážní automobilový závod čínské automobilky v EU. Jeho roční výrobní kapacita je 50 tisíc vozů, na kterých pracuje přes 500 zaměstnanců.
Přímé investice čínských podniků snížily míru nezaměstnanosti a podpořily bilaterální obchod. V roce 2012 objem obchodu mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy dosahoval 52,1 miliard amerických dolarů. Do konce března roku 2013 čínské podniky do zemí v tomto regionu investovaly 629 miliónů amerických dolarů.
Největší výhodou při lákání zahraničních investic je dobré obchodní a investiční prostředí, a právě o to bulharská vláda usiluje, sdělil bulharský ministr zemědělství Miroslav Naidenov.
"Bulharsko má nejnižší daně v celé Evropě, patří také mezi tří evropské země s nejnižším fiskálním deficitem. Čínským podnikům jsme přichystali příznivé podmínky."
Ekonomický rozvoj vyspělých zemí západní Evropy se zastavil, ale trh v zemích střední a východní Evropy má potenciál. Tyto země vítají investice čínských podniků, proto vůči čínským podnikům zavedly vhodné politiky. Tyto země považují Čínu za příležitost pro rozvoj. Kladou důraz na čínský trh a vítají čínský kapitál. Náměstek maďarského šéfa diplomacie Takács Szabolcs uvedl:
„Domnívám se, že Maďarsko má ve srovnání s dalšími zeměmi střední a východní Evropy jasné přednosti. Maďarsko má nevyšší investiční obrat, dosáhl 2 miliardy eur. Celkový obchodní obrat mezi Čínou a Maďarskem loni činil téměř 9 miliard amerických dolarů. Nyní máme cíl toto číslo zdvojnásobit."
V praxi si čínské podniky vybraly země střední a východní Evropy, protože mají dobré investiční prostředí. Navíc jsou členy EU, takže tyto investice budou branou čínských podniků na trh celé EU.
Bývalý maďarský premiér Petr Medgyessy navštívil Čínu mnohokrát. Domnívá se, že čínská strategie expanze čínských podniků do zahraničí dosáhla dobrých výsledků. Čínské cíle jsou v souladu s evropskými zájmy. Maďarsko je ochotné stát se mostem pro vstup čínských podniků na středo- a východoevropských trhy.
„Ve střední a východní Evropě žije 120 milionů lidí. Na tento trh lze vstoupit Maďarskem. Máme velmi pokročilou infraktrukturu. Maďarsko je ochotno spolu s Čínou zvyšovat úroveň vzájemných vztahů. V Maďarsku se nachází obchodní centrum, které cílí na podporu čínských výrobků ke vstupu na trhy zemí střední a východní Evropy."
Čínská vláda v posledních letech podporuje investice čínských podniků do zemí střední a východní Evropy a vyzvala čínské podniky, aby se reálně zapojily do místních komunit a přijaly sociální zodpovědnost. Náměstek čínského ministra obchodu Gao Hucheng (Kao Chu-čcheng) uvedl, že
„čínská vláda bude podporovat investice čínských podniků v různých formách včetně mazinárodních fúzí a akvizic. Čínské firmy by měly urychlit svou integraci v místním prostředí a aktivně plnit svou legální, sociální a morální odpovědnost."
Šéf oddělení pro evropské záležitosti čínského Ministerstva obchodu Chen Ming(Čchen Ming) se domnívá, že i když obě strany dosáhly mnoha dohod v oblasti hospodářství a obchodu, v procesu spolupráce dochází k různým problémům a obtížím. „Týkají se především tří aspektů. Za prvé vázne vzájemné porozumění mezi jednotlivci, protože trhy střední a východní Evropy jsou rozvíjející se trhy, o kterých naše podniky nemají dostatečné informace. Za druhé, některé země střední a východní Evropy jsou součástí Schengenského prostoru a jiné nejsou, což způsobuje čínským podnikům mnoho potíží při žadání o pracovní povolení a trvalý pobyt, zvláště se to týká investičních podniků. Za třetí s rozšiřováním oboustranné hospodářské a obchodní spolupráce roste i prostor pro neshody," uvedl Chen Ming.
Čína a země střední a východní Evropy zahájily spolupráci a komunikaci v různých oblastech. Kromě nárůstu hospodářsko-obchodních kontaktů pobíhá stále intenzivnější komunikace mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy v oblasti kultury.
Čínská kultura je v očích lidí zemí střední a východní Evropy „tajemnou orientální kulturou", o které vědí velmi málo. Ale tato skutečnost se s rozšiřováním kontaktů mění. V červenci letošního roku se v čínském Chongqingu (Čchung-čching) uskutečnilo fórum o kulturní výměně v rámci zasedání vedoucích představitelů Číny a zemí střední a východní Evropy. Účastníci fóra se shodli, že kultura je nejenom duchem a esencí národa, ale také mostem pro komunikaci mezi různými národy. Kultura má schopnost přirozeně přitahovat.
V březnu loňského roku čínštní herci v Albánii předvedli nádherné vystoupení s názvem „Pekingský večer: písně věnované albánskému lidu." Představení nazvané „Meilanfanghua (Mej-lan-fang-chua)" sklidilo bouřlivý potlesk přítomních diváků a okouzlilo je. Obyvatelé zemí střední a východní Evropy si pekingskou operu oblíbili. Pekingská opera Chibi (Čch'-pi) se úspěšně představila v Praze, Budapešti a dalších městech střední a východní Evropy. Známý čínský herec pekingské opery Yu Kuizhi (Jü Kchuej-č') uvedl:
„Jakožto posel umění a kultury si myslím, že šíření čínské tradiční kultury do Evropy je velmi významné. Jsme rádi, že (naše vystoupení) je evropským divákem pochopeno a akceptovano."
Do roku 2012 bylo ve 12 zemích střední a východní Evropy včetně Polska, České republiky, Srbska, Rumunska, Slovenska, Maďarska a dalších zřízeno celkem 23 Konfuciových akademií. Cílem tohoto kroku je pomoci šířit čínskou kulturu po světě. Mezi studenty čínštiny patří i Maďar Palásti Lajos Erik, sinolog studující v Konfuciově akademii na maďarské univerzitě Lorand. Jeho čínské jméno zní Li Tianyi (Li Tchien-ji).
„Na počátku ledna letošního roku se mě profesor z našeho ústavu zeptal, jestli se chci opět zúčastnit čínského novoročního galavečera. Byl jsem velmi překvapený. Fakt? Je to skoro neuvěřitelná příležitost. Hned jsem řekl, že s tím nemám žádný problém. Je to vzácná šance, která mi v budoucnu přijde vhod," sdělil Li Tianyi, „V současné době se čínsky učí stále více Maďarů. Čínské úřady a Konfuciova akademie nám poskytly více příležitostí k seznamení se s čínskou kulturou, navíc nám poskytují stipedia. Nyní máme k dispozici stipedia od Konfuciovy akademie, od čínského úřadu školství a od maďarského ministerstva školství."
„Kromě výuky čínštiny pořádáme také různé kulturní aktivity, které místním obyvatelům umožní lépe porozumět a poznat čínskou tradiční kulturu v oblasti kuchyně, umění, historie a čínských zvyků," uvedl Chen Yudong (Čchen Jü-tung), šéf Konfuciovy akademie v Bělehradu.
Po ustanovení mechanismu pro spolupráci mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy bylo v loňském roce dosaženo mnoha dohod o spolupráci mezi podniky obou stran. Čína do zemí střední a východní Evropy vyslala více než 30 obchodních delegací a uspořádala řadu akcí podporujících bilaterální spolupráci v oblasti cestovního ruchu, kultury a vzdělávání. Náměstek čínského ministra zahraničí Song Tao (Sung Tchao) se vyslovil v tom smyslu, že zmíněné aktivity výrazně stimulovaly nadšení Číny a zemí střední a východní Evropy k další spolupráci.
„Spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy je důležitou součastí čínsko-evropských vztahů. Spolupráce mezi oběma stranami je nejen v zájmu vlastního rozvoje obou stran, ale také v souladu se společným přáním Číny a zemí střední a východní Evropy."
(Bruno, Pepa)
