Je to už jeden rok, co čínská nová vláda vstoupila do funkce. V minulém roce čínský hospodářský rozvoj čelil obrovskému tlaku a výzvám. Avšak čínská nová vláda včasně provedla mnoho opatření, což zajistilo trend rozvoje čínské ekonomiky.

Hospodářské statistiky uvádí, že čínský Hrubý domácí produkt v roce 2013 činil 56,9 bilionů yuanů, zaznamenal nárůst o 7,7 procenta oproti loňskému roku. Růst městských pracovních příležitostí vytvořil historický rekord. Celkový objem vývozu a dovozu překročil 4 biliony dolarů. Příjmy městských obyvatel na osobu se zvýšily o 7 procent, zatímco příjmy venkovských obyvatel stouply o 9,3 procenta. Počet chudých lidí na vesnici se snížil o 16,5 milionů. Rozdíly v příjmech mezi městskými a venkovskými obyvateli se i nadále zmenšují.

Ve skutečnosti na začátku zřízení čínské nové vlády domácí ani mezinárodní situace nebyla optimistická. Proto změna způsobu a úprava struktury se stává důležitou silou na podporu vývoje čínské ekonomiky.

Čínský premiér Li Keqiang (Li Kche-čchiang) uvedl, že je třeba nadále klást důraz na podporu reformy a úpravu struktury. Strukturální problémy se musí spoléhat na prohloubení reformy. Zatímco klíčový bod pro reformu jsou stále vztahy mezi vládou a trhem.

V reakci na složité situace čínská nová vláda jasně zajistila směry ekonomické reformy a zaměřila se na ekonomickou restrukturalizaci. V roce 2013 11 čínských oddělení optimalizovalo strukturu průmyslu prostřednictvím pozemků, financí, daní, cen a dalších způsobů. Vzhledem k náročnému tržnímu prostředí a přísnějšímu kontrolnímu opatření společností se v Číně urychlila transformace a vývoj.

Čínský národní statistický úřad letos v lednu vydal první ekonomickou roční zprávu nové vlády. V roce 2013 čínská ekonomika zaznamenala stabilní a rychlejší růst o 7,7 procenta. Hospodářský vývoj vstoupil do období zvýšení kvality, což položilo dobré základy pro budoucí trvalý rozvoj. Kromě toho čínská průmyslová struktura zaznamenala historické změny, podíl terciárního odvětví poprve překročil sekundární odvětví. Sazba příspěvku spotřeby na hospodářský růst v Číně dosáhla 50 %. Národní spotřeba energie HDP klesla o 3,7 %.

Tempo růstu čínské ekonomiky o 7,7 procenta je jedinečné na světových hlavních ekonomických trzích. Kvůli slabému oživení světové ekonomiky a domácímu ekonomickému poklesu rychlejší růst čínské ekonomiky není snadný.

Hlavní ekonom čínského Centra pro informace Fan Jianping (Fan Ťien-pching) se domnívá, že výsledky loňského čínského hospodářského rozvoje mají úzkou souvislost s tím, že čínská vláda správně řešila problémy tržních vztahů.

13. března v Pekingu uspěšně skončila Dvě zasedání. Letos je první rok všestranného prohloubení reforem v Číně. Proto lidé mají mnoho očekávání ohledně nových opatření o prohloubení reforem po Dvou zasedáních.

Fan Jianping poukázal na to, že po Dvou zasedáních vzniklo více reforem, obzvlášť reformy o vztahu mezi vládou a trhem. Letos je důležitý rok. Je třeba i nadále pevně podporovat reformy, aby se Čína co nejdříve zbavila systému plánovaného hospodářství a skutečně vstoupila na cestu tržní ekonomiky.

Jde o nové kolo reforem, čínský premiér Li Keqiang (Li Kche-čchiang) konstatoval, že je třeba podporovat rozvoj reforem, upravit strukturu reforem a přinést Číňanům výsledky rozvoje reformy.

"Aby se základní zájmy všech Číňanů a ekonomika neustále rozvíjely, nesmíme váhat, nesmíme se bát změnit dřívější postupy, musíme pevně a postupně podporovat různé reformy," zmínil Li Keqiang.

Lada