Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger nedávno řekl, že „po epidemii koronaviru nebude svět stejný". Známý ekonom Thomas Friedman dokonce znovu rozdělil světovou časovou osu z „před naším letopočtem" a „po letopočtu" na „před epidemií koronaviru (před Covid-19)" a „po epidemii koronaviru (po Covid- 19)". Lze říct, že epidemie koronaviru má velmi hluboký dopad na svět.
Za prvé, v situaci globalizace jsou průmyslové řetězce vzájemně propojeny. Během období epidemie se projevily úzké vztahy mezi ekonomikami různých zemí. Jako příklad lze uvést automobilový průmysl. Kvůli zpoždění obnovení práce čínské automobilové továrny musela japonská továrna na motory Toyota pozastavit některé výrobní linky původně určené pro čínský trh. Evropská komise odhaduje, že pokud by se výroba a prodej čínského zpracovatelského průmyslu snížil o 10 miliard amerických dolarů, výroba a prodej ostatních zemí na světě by se snížily o 6,7 miliardy amerických dolarů. Jako továrna světa, má provoz čínského průmyslového řetězce přímou souvislost s výsledkem celosvětového boje proti epidemii a s perspektivami vývoje světové ekonomiky.
Zpráva o práci čínské vlády, která byla přednesena na letošních „dvou zasedáních", navrhla, že vzhledem ke změnám ve vnějším prostředí musí Čína bezvýhradně rozšířit otevírání se světu, stabilizovat průmyslový a dodavatelský řetězec a podporovat reformu a rozvoj prostřednictvím otevírání se světu. Se zlepšováním epidemické situace obnovila Čína plnou výrobu, což značně zmírnilo napětí v průmyslovém a dodavatelském řetězci. Jako příklad lze uvést, že za pouhý měsíc vzrostla čínská denní produkce roušek z 8 milionů na 116 milionů, což ukazuje odolnost čínského průmyslového a dodavatelského řetězce. Z pohledu vysokofrekvenčních údajů se v dubnu letošního roku zvýšila provozní doba čínských rypadel o 34,3 % oproti předchozímu roku. V prvních 15 dnech letošního května se výroba elektřiny meziročně zvýšila o 5,6 %. Lze říct, že ukazatele, které úzce souvisejí s mírou hospodářské činnosti, se už blíží předchozím rokům. Oživení čínské ekonomiky vynakládá veškeré úsilí na udržení stability globálního průmyslového a dodavatelského řetězce.
Za druhé, jednostranná a protekcionistická opatření některých amerických politiků nemohou změnit základní zákony uspořádání průmyslového řetězce. Spojené státy se snažily blokovat čínské high-tech podniky, jako je společnost Huawei. Americký Úřad průmyslu a bezpečnosti (BIS) před několika dny zavedl komplexní omezení pro nákup polovodičů vyrobených pomocí amerického softwaru a technologie pro společnost Huawei, s cílem využít administrativní prostředky k výraznému narušení globálního průmyslového řetězce a k zastavení výrobních operací společnosti Huawei. Japonská společnost profesionálního průzkumu Fomalhaut Techno Solutions nedávno rozebrala mobilní telefon 5G typu Mate30 Huawei a zjistila, že podíl domácích čínských komponentů se oproti předchozímu roku zvýšil o 16,5 % a podíl amerických komponentů klesl z předchozích 11,2 % na asi 1,5 %.
Kromě toho předseda Národního hospodářského výboru Bílého domu Larry Kudlow v dubnu veřejně vyzval americké společnosti v Číně, aby se stáhly z Číny, s cílem odstranit výhody čínského průmyslového řetězce. Politické výpočty ale zjevně neodpovídají obchodní logice a obchodním zájmům amerických podniků. Ekonom z Yaleovy univerzity ve Spojených státech Stephen S. Roach věří, že takzvaný návrat průmyslového řetězce povede ke zvýšení výrobních a spotřebních nákladů, což bude mít významný negativní dopad na globální ekonomický růst. Fakta také ukázala, že i během období epidemie mnoho amerických společností investovalo do čínského trhu. Například společnost Starbucks oznámila, že ve městě Kunshan (Kchun-šan) v provincii Jiangsu (Ťiang-su) vybuduje průmyslový park pro inovaci v oblasti kávy. Kromě toho americká společnost Silk Corp. plánuje investovat 10 miliard yuanů do společného podniku s Čínou na výrobu prvního sportovního vozu Hongqi (Chung-čchi).
Epidemie koronaviru zatím nezvrátila průběh ekonomické globalizace. Ve skutečnosti se mnoho citlivých zahraničních společností rozhodlo přímo vstoupit na čínský trh s cílem snížit potenciální rizika vyplývající z globálního průmyslového a dodavatelského řetězce, aby se přiblížilo vývoji poptávky na čínském trhu. Lze říct, že po epidemii se budou změny globálního průmyslového řetězce stále řídit ekonomickými zákony.
Jiajia
