v současném Pekingu jsou všude vysoké budovy a životní rytmus je velmi rychlý. Tak klidných oblastí, jako je Gu-Lou, kde žije Džang Juan-čcheng, je už málo. Pekingská ekonomika se rychle rozvíjí, což vede k rekonstrukcím starých částí města a hnědé čtvercové domy bývají nahrazeny vysokými budovami. Společně s nimi mizí také tradiční pekingský život.

Starý pan Džang Juan-čcheng žije v hutongu Cao-Čchang na ulici Gu-Lou-Dong v Pekingu. Každé ráno se prochází se svým psem a snídá v tradičním pekingském stylu. V poledne sedává na židli před dveřmi svého čtvercového domku. Sleduje turisty a tříkolky, povídá si se sousedy, a když je třeba ukazuje turistům cestu. Takový život dvaašedesátiletého Džang Juan-čchenga nikdy neomrzí.

Opravdu, v současném Pekingu jsou všude vysoké budovy a životní rytmus je velmi rychlý. Tak klidných oblastí, jako je Gu-Lou, kde žije Džang Juan-čcheng, je už málo. Pekingská ekonomika se rychle rozvíjí, což vede k rekonstrukcím starých částí města a hnědé čtvercové domy bývají nahrazeny vysokými budovami. Společně s nimi mizí také tradiční pekingský život.

Pokud jde o ztrátu starého Pekingu, pan Džang Juan-čcheng se cítí bezmocný.

„Cizinci, kteří přijíždí na návštěvu Pekingu se nezajímají o vysoké budovy, ale chtějí vidět kulturu starého Pekingu. Pokud přeměníme Peking na město západního nebo japonského typu, nebude mít vlastní styl. Proto musíme zachovat původní pekingský styl a nemůžeme dále bourat."

E: Dá se říct, že názor pana Džanga je společný s pekingskou vládou a občany. Jako město s historií přes 3 tisíce let, má Peking zvláštní kulturní rysy, včetně významných historických budov. V zájmu dobré ochrany historických budov na ose pekingského města a zachování původního vzhledu starého Pekingu v co největším rozsahu, vymezila pekingská vláda zónu o rozloze 1377 hektarů kolem Zakázaného města, kde musí styl a výška budov a ulic odpovídat tradičnímu vzhledu Zakázaného města.

Profesor Pekingské lesnické univerzity Kvü Dži, který se zabývá studiem městského plánování, se domnívá, že rekonstrukce historických a kulturních ulic měla probíhat podle zásad zachování, opravy a pokračování. Čínský urbanizační proces probíhal dosud velmi krátce, a vyvolal rozpor mezi rozsáhlým budováním a ochranou kulturního dědictví. Podle jeho názoru se může Peking poučit z úspěšných rekonstrukcí starých evropských měst.

Citlivá rekonstrukce starého města pomůže nejen zachovat charakter starých ulicí, ale také zlepší život místních občanů. V důsledku toho, že Peking je moderní a mezinárodní metropole, nemůže si úplně udržet původní klid, ačkoli staré budovy v centru města se zachovaly. I hutongy podléhají komerčnímu vývoji, a proto v jejich úzkých uličkách stále častěji dochází k dopravním zácpám a klid je narušován stále více. Profesor Kvü Dži se domnívá, že zodpovědná oddělení by měla podniknout příslušná opatření, ale kromě toho by měli i občané změnit svou životní koncepci a volit autobus a další, k životnímu prostředí šetrné, způsoby dopravy.

„Ekonomická úroveň a výroba se zvyšuje a s tím se zvyšují i požadavky na kvalitu lidského života. V tradičních hutonzích není prostor pro větší dopravu a objevují se potíže s parkováním. Pokud lidé chtějí pohodlné životní prostředí, musejí změnit svou životní koncepci a víc využívat služeb veřejné dopravy. Díky rozvoji moderní techniky máme větší výběr v oblasti pohodlných dopravních prostředků, které jsou rychlé a také zabírají méně veřejného prostoru."

Ve všech mezinárodních metropolích vzniká problém ochrany a zachování starého města. Bez ohledu na ekonomický rozvoj a zrychlenou modernizaci musíme svědomitě chránit historickou kulturu. To záleží na inteligenci vedoucích a také spolupráci každého občana. Jenom tak může být historie a kultura starého Pekingu v souladu s funkcí moderního hlavního města, a může ukázat celému světě zvláštní Peking.

(Světlana)