Od 12. do 14. listopadu letošního roku se v českém hlavním městě Praze konalo Čínské insvestiční fórum. Fóra se zůčastnilo a o další spolupráci v oblastech hospodářství a obchodu diskutovalo přes 500 podnikatelů a vládních úředníků z Číny a Česka. Náměstek čínského ministra zahraničí, generální tajemník Sekretariátu pro spolupráci mezi Čínou a zeměmi střední a východní

Evropy Song Tao (Sung Tchao) se fóra na základě pozvání zúčastnil a pronesl tématický projev. Kromě toho se čínský premiér Li Keqiang (Li Kche-čchiang) od pondělí do středy v Rumunsku zúčastní summitu představitelů Číny a zemí střední a východní Evropy, na což naváže státní návštěvou Rumunska. K tomu vedoucí kanceláře pro výzkum střední a východní Evropy při institutu výzkumu Evropy Čínské akademie společenských věd Kong Tianping (Kchung Tchien-pching) v interview s novinářem našeho rozhlasu uvedl, že z častých výměn mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy poslední doby je patrné, že se vztahy mezi Čínou a těmito zeměmi výrazně prohloubily. Dodal, že v posledních dvou letech mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy docházelo k těsné výměně. Také byly částé vzájemné návštěvy na vysoké úrovni. V roce 2011 čínský premiér Wen Jiabao (Wen Ťia-pao) navštívil Maďarsko. V roce 2012 navštívil polské hlavní město Varšavu, kde předložil dvanáct opatření na rozvíjení vztahů mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy. Kromě toho ještě navrhl, aby čínské ministerstvo zahraničí zřídilo Sekretariát pro spolupráci mezi Čínou a zeměmi střední i východní Evropy, který byl oficiálně založen a uveden do provozu již v září loňského roku. Pokud jde o důvod, proč v posledních letech obě strany stále usilují o bilaterální spolupráci, pan Kong Tianping řekl:

„Z politického hlediska představitelé z Číny a ze zemí střední a východní Evropy vesměs věří, že upevnění bilaterální spolupráce je zájmům jejich vlastí. Posílení politických vztahů výrazně přispeje k bilaterální spolupráci v různých oblastech, včetně spolupráce v hospodářsko-obchodní oblasti. Od propuknutí finanční krize Čína i země střední a východní Evropy mají vůli a potřebu upevnit hospodářsko-obchodní splupráci, protože některé země střední a východní Evropy byly ovlivněny jak globální finanční krizí, tak evropskou dluhovou krizí. Tyto země ve skutečnosti mají silnou potřebu rozvoje ekonomických vztahů s Čínou. Na druhé straně ovlivněna finanční krizí byla i Čína, zejména v oblasti vývozu. Proto rozšíření trhů ve střední a východní Evropě přispěje ke zvýšení čínských exportů."

V posledních několika letech obchod mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy rostl. Od roku 2003 do roku 2012 se objem obchodu zvýšil z osmi miliard 680 milionů amerických dolarů na 52 miliard 60 milionů amerických dolarů, čili téměř se zšestinásobil. Kolem 94,5 procent tohoto objemu obchodu je tvořeno obchodní činností. V posledních letech byly navíc častější fúze a akvizice podniků z Číny a ze zemí střední a východní Evropy. Například v roce 2011 společnost Wanhua (Wan-chua) z města Yantai (Jen-tchaj) ve východočínské provincii Shandong (Šan-tung) za jednu miliardu 26 milionů eur nakoupila 96% vlastnictví maďarské akciové firmy BorsodChem Zrt. Kromě toho čínská společnost Liugong (Liou-kung) v roce 2012 koupila oddělení strojírenského podniku z polské firmy HSW. Čínské podniky také investovaly do projektů výstavby infrastruktury na západním Balkánu.

Z hlediska strategického rozvoje má upevnění hospodářsko-obchodních vztahů mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy pro obě strany velký význam. Vedoucí kanceláře pro výzkum střední a východní Evropy při institutu výzkumu Evropy Čínské akademie společenských věd Kong Tianping se domnívá, že mezi Čínou a střední a východní Evropou je sice velká vzdálenost a současný objem obchodu mezi oběma stranami ještě není moc velký, ale obchod s Čínou je pro tyto země velmi dobrým doplňkem.

„Zvýšení vývozu do Číny a investice z Číny jsou pro rozvoj ekonomik těchto zemí velmi výhodné. Investice čínských investorů přispějí k růstu pracovních míst, čímž podpoří růst hospodářství v těchto zemích."

V současné době se Čína stala druhým největším hospodářským celkem na světě. Čínské podniky již začaly expandovat na mezinárodní trhy a jejich investice se rozšířily do různých koutů světa. Členy Evropské unie je již jedenáct států střední a východní Evropy, proto rozvíjení vztahů se zeměmi z této oblasti přispěje k rozvoji hospodářsko-obchodních vztahů s dalšími členskými zeměmi EU. Pan Kong Tianping se domnívá, že rozvoj hospodářsko-obchodní spolupráce se zeměmi v dané oblasti má také velký význam pro upevnění čínské globální hospodářské strategie.

„Populace každé individuální země ve střední a východní Evropě není velká, ale když se sečtou, je to dost velký trh. Pro čínské podniky je významný."

Pan Kong Tianping se domnívá, že čínské podniky investující ve střední a východní Evropě by měly pochopit rozdíly v politických systémech, hospodářstvích a kultuře mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy, zejména v oblastech místní obchodní kultury a zákonů a předpisů, aby tak lépe uskutečnily hospodářsko-obchodní výměnu a vyhnuly se rizikům.

V současné době sice celkový objem čínských investic ve střední a východní Evropě není velký, ke konci roku 2011 v deseti středo- a východoevropských zemích činil jen kolem miliardy amerických dolarů, ale pan Kong Tianping věří, že perspektiva rozvoje hospodářsko-obchodních vztahů mezi Čínou a těmito zeměmi je docela dobrá.

„Současný objem investic a obchodu mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy sice není moc velký, ale nárůst investic a obchodu je očividný. Věřím, že tento trend bude pokračovat."

Táňa