O nás
 
Kontakt
 
in Web czech .cri.cn

Hlavní stránka  Cestování  Kultura  Byznys  Komunikace  Čínština  Hudba  Foto  Čínská encyklopedie  Stará stránka

Oáza Dunhuang
2014-08-21 15:13:44 cri

Někdejší starověké západočínské království jménem Loulan již dávno zmizelo z povrchu zemského. Důvodem, který vedl k zániku tohoto starobylého království, nebylo nic jiného, než invaze písku a desertifikace. Žlutý písek, který měl tu sílu poničit celý stát, se objevil také v oáze Dunhuang.

Mniši, kteří žili v místních jeskyních, nemohli tušit, že za více, než tisíc let zde bude všechno pokryto pískem.

Pokud by však tento trend pokračoval, byly by dnes jeskyně Mogao velmi pravděpodobně pohřbeny v hloubi nekonečné písečné pláže.

Písek, který uspal jeskyně Mogao, byl vytvořen erozí hor Minsha, které leží západním směrem. Tento písek absorboval nejen jeskyně, ale i místní vodní zdroje.

Podíváme-li se na Dunhuang z výšky 5 kilometrů, je snadné uvědomit si, že tato oáza, která se nachází na nejzápadnějším místě Hedvábné stezky v Číně, sousedí s rozlehlou pouští Gobi. Poušť Kumtag, která se nachází na západ od oázy, se neustále rozšiřuje východním směrem. Pohlcení Dunhuangu pouští by mohlo proto být jen otázkou času.

Jak tedy zachránit tuto oázu?

V roce 1944 sem přijel Chan Shu-hun, první ředitel Vědeckovýzkumného institutu v Dunhuangu. Spolu s ním se sem dostala skupina mladých vědců. Mladí lidé sem přijeli na povozech tažených hospodářskými zvířaty. Pomocí těchto povozů začal být odvážen písek z jeskyní.

Bývalý ředitel Odboru ochrany přírody při Vědeckovýzkumném institutu v Dunhuangu, pan Li Yun-he k tomu řekl:

"Přišli jsme sem pracovat na zkušební dobu tří měsíců. V průběhu této zkušební doby byly jeskyně vyčištěny. Když jsem přijel, také já jsem se zabýval vyklízením písku, který jsme pak odvezli na oslích nebo koňských povozech."

Pracovníci „Centra boje proti desertifikaci jeskyní Mogao" den za dnem shromažďovali údaje o větru a písku. Přes monotónnost práce a špatné přírodní podmínky, tito mladí lidé vytrvali až do konce.

Rezervace Západní dunhuangské jezero je nejen považována za kryt této oázy, ale zároveň chrání jeskyně Mogao. Tento les topolů Eufratských již z velké dálky zablokoval cestu větru a písku.

Nyní téměř nikdo nevěří, že topol Eufratský má vysokou schopnost přežití, protože existuje jen velmi málo takových stromů. Nicméně, už kdysi dávno byla tato lesní oblast velmi rozsáhlá, ale pak byla poškozována stády ovcí. V zájmu zachování vegetace byli postaveni pastevci před neobvyklou volbu - mezi osobním prospěchem a existencí Dunhuangu. Proto se rozhodli snížit počet chovaných zvířat. Pochopili, že takto pracují pro budoucnost. Díky nim se do života podařilo vrátit 1 milion 500 tisíc mu lesa.

Okolo města Dunhuang byl vytvořen "zelený pás" lesa, který zabraňuje vzniku pouště. Tyto stromy, houževnatě přežívající ve špatných podmínkách, se staly novým krytem Dunhuangu.

Pan Shen-shou Fan, zástupce vedoucího Odboru lesního hospodářství Dunhuangu v provincii Gansu, říká:

"Museli jsme se dohodnout na úkolu bojovat proti písku, přeměnou orné půdy na les, což mělo vést k zachování běžného života místních pastevců a rolníků, tj. k vytvoření nového místního života."

Obyvatelé Dunhuangu přeměnili tuto zemi ve step, zabránili v postupu silnému větru a písku. Snad jen opětovný návrat k zelené přírodě může pomoci rozloučit se s těkavým pískem. Nicméně ještě zůstal nevyřešen.

problém nedostatku vody.

Nejzápadnější okraj oázy Dunhuang má název "Město ďábla." Nikdo by neřekl, že před 100 miliony let, zde, na místě tohoto velmi vyprahlého „Města ďábla," bylo rozsáhlé moře. Dnes tu však lidé nemohou najít žádné stopy po vodě. Srážky, které jsou ve skutečnosti velmi malé, se vždy úplně vypaří. Aby se vyrovnali s výzvami přírody, museli obyvatelé Dunhuangu vykopat hluboké studny, které často prohlubují. Ale ony přesto neustále vysychají.

Zástupce vedoucího Odboru lesního hospodářství v Dunhuangu, pan Shen-shou Fan říká:

"Je plánováno uzavření studní podzemních vod, které se používají pro zavlažování v obci. Podle plánu uzavřeme všech 380 studní."

Za jasného dne jsou sotva viditelné hory Qilianshan, které se nacházejí velmi daleko od města Dunhuang. Po tisíce let, a to díky tání sněhu a ledu na těchto horách, se proměnil Dunhuang v oázu.

Na druhé straně hor teče řeka Hash-tang. Bylo rozhodnuto, že více než 300 milionů krychlových metrů vody z této řeky se přivede do Dunhuangu. Proto má být vyhlouben tunel přes hory Qilianshan a nasměrována voda do suchého koryta řeky Dan-he.

Možná, že se pak v Dunhuangu, který byl nejzápadnějším městem Hedvábné stezky, bude moci opět plně obnovit život.

B.S.  

Příslušné zprávy
Přidat komentář
© China Radio International.CRI. All Rights Reserved.
16A Shijingshan Road, Beijing, China