Energetická krize, znečištění životního prostředí, globální oteplování�? Rozsáhlé používání uhlí a ropy zajistilo lidstvu pohodlný život, ale také dalo vzniknout různým hrozbám lidské existenci a rozvoji. V Číně je znečištění vzduchu čím dál tím vážnější a jednoduchá energetická struktura přinutily Čínu zavést energetické strukturální regulace. Účinné opatření je ze všech sil rozvíjet čisté energie.

Ze všech nových energií je sluneční energie uznávaná jako čistý a obnovitelný zdroj, který reprezentuje budoucí směr rozvoje. Podnik Yingli Solar vstoupil do oblasti fotovoltaiky v roce 1998. Odpovědná osoba podniku Zheng Xiaoqiang (Čeng Siao-čchiang) má hluboké poznatky z rychlého rozvoje trhu s fotovoltaikou:

„Během tří měsíců jsme uzavřeli smlouvu se zahraničím v hodnotě více než 2 miliardy čínských yuanů. Tento obchodní objem je vyšší než celkový obchodní objem na domácím trhu v uplynulých deseti letech."

K druhému čtvrtletí letošního roku podnik Yingli Solar poskytl přes 40 milionů produktů více než 50 státům.

Ma Xuelu (Ma Süe-lu), odpovědná osoba podniku Yingli Solar tykající se techniky, se domnívá, že klíčový motiv rychlého rozvoje je vědecko-technická tvořivost.

„Úspěchy podniku Yingli závisí na vědecko-technické tvořivosti. Díky kreativitě jsme zvýšili kvalitu produktů a konkurenceschopnost na mezinárodních trzích."

V posledních letech mnoho nových podniků vstoupilo na trh s fotovoltaikou a konkurence je čím dál ostřejší. Zároveň se v tomto odvětví rychle rozvíjí technologie, náklady na výrobu elektřiny s využitím fotoelektriky se snížily na 50 %. V mnoha místech jsou výrobní náklady nižší než cena průmyslově vyráběné elektřiny. Ředitelka podniku Yingli, která se zabývá vývojem, paní Hu Zhiyan (Chu Č'-jen), se vyslovila v tom smyslu, že v zájmu zachovávání konkurenční převahy v tomto odvětví podnik každý rok zvětšuje investice do vědeckotechnického vývoje.

Kromě toho podnik Yingli roku 2010 a roku 2014 sponzoroval Mistrovství světa ve fotbale (FIFA World Cup) a udělal tak svým výrobkům dobrou reklamu.

V roce 2012 EU prováděla anti-dumpingový průzkum vůči čínským produktům z oblasti fotovoltaiky. Čínské odvětví fotovoltaiky tím bylo vážně ovlivněno. V zájmu podpory rozvoje fotovoltaiky čínská vláda vypracovala sérii stimulujících politik. Vedoucí čínského výboru obnovitelných zdrojů Li Junfeng (Li Ťün-feng) se domnívá, že podpůrné politiky mohou čínské fotovoltaice zajistit raketový růst.

„Podle odhadů do roku 2015, tedy do konce dvanáctého pětiletého plánu (2011-2015) čínská fotovoltaická zařízení zaujmou 30 % - 40 % celosvětový podíl."

Na střechy domů lze instalovat malá domácí solární zařízení, která kromě soběstačnosti při denním používání elektřiny navíc mohou prodávat přebytečnou elektřinu státní elektrické síti. V roce 2013 se Ren Kai (Žen Kchaj) žijící v Pekingu stal prvním člověkem, který se o něco takového pokusil. Řekl:

„Moje domácí elektrárna každodenně vyrobí 10 kilowatthodin. Hodnota každé kilowatthodinové elektřiny je 1,2 čínských yuanu. Své náklady získám zpět asi za deset let. Toto období je sice dlouhé, ale věřím, že trh bude čím dál tím zralejší a bude podporován vládou. Čím dál tím více lidí je ochotno vybavit se domácím solárním zařízením."

Větrná energie je dostupná zejména ve stepích a v poušti Gobi v severozápadní Číně. Jako čistý zdroj se v této oblasti rychle rozvíjí větrná energie. V roce 2012 čínská výroba větrné elektřiny zaujala desáté místo na světě a přesáhla výrobu jaderné elektřiny.

Město Jiuquan (Ťiou-čchüan) v provincii Gansu (Kan-su) má bohaté zdroje větrné energie. Podle odhadu meteorologického oddělení zásoba větrné energie činí 150 milionů kilowattů. Tato oblast je vhodná pro založení velké farmy větrných elektráren. V roce 2008 Čína schválila program výrobní základny větrné elektřiny Jiuquan. Vedoucí čínského výboru obnovitelných zdrojů Li Junfeng (Li Ťün-feng) se domnívá, že potenciál větrné energie v Jiuquan je obrovský, kapacita této výrobní základny větrné elektřiny možná přesahuje 100 milionů kilowattů.

Celková investice do tohoto programu dosáhla 120 miliard čínských yuanů, což je nejvíc na světě. Odpovědná osoba tohoto programu Li Jianhua (Li Ťien-chua) řekl:

„Podle plánu do roku 2015 kapacita této výrobní základny větrné elektřiny bude činit 12,71 milionů kilowattů, do roku 2020 kapacita dosáhne 20 milionů kilowattů."

Po několika desítiletích rozvoje v současnosti instalovaná kapacita výrobních základen větrné elektřiny představuje už 3 % souhrnu celostátní roční výroby elektřiny, proto je perspektiva využití větrné energie široká.

Obrovský trh větrné energie stimuloval rozvoj čínské výroby větrných turbín. Před deseti lety se čínské zařízení větrné energie opíralo v podstatě o dovoz. V současnosti se Čína stala novou vývozní zemí větrných turbín. Podle statistiky od roku 2008 do roku 2013 Čína exportovala 748 větrných turbín do 27 států a oblastí včetně Spojených států amerických, Austrálie, Etiopie, Itálie, Turecka, Pákistánu, Bulharska nebo Chile. Celková instalovaná kapacita činila 1,39 milionů kilowattů.

Vedle sluneční energie a větrné energie Čína také aktivně rozvíjí ostatní obnovitelné zdroje, například zemní plyn, geotermální energie a oceánské energie. Ke konci roku 2012 výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů představovala už 20 % souhrnu celostátní roční výroby elektřiny.

(Klára)