Nekonečný zvuk klapání mokrého dřeva o mokré dřevo se dodnes odráží od stěn tiskárny Dege Sútra již stovky let.

Jako domov více než 300 tisíců dřevěných tiskařských desek používaných k výrobě súter o náboženství, historii, literatuře, umění, medicíně, matematice a astronomii, tiskárna Dege patří ke třem největším tiskárnám v čínských tibetských regionech. Další dvě jsou v Tibetské autonomní oblasti a v provincii Gansu (Kan-su).

Tiskárna Dege se nachází ve druhém patře chrámu Gengqing v kraji Dege v tibetské autonomní prefektuře Ganzi (Kan-c´) v provincii Sichuan (S´-čchuan). Je považována za jednu z nejcennějších lokalit tibetské kultury a historie.

Název kraje Dege, který v tibetštině znamená „země laskavosti", je odvozen z deseti laskavostí čtyř řadů tibetského buddhismu. Tiskárna Dege, tibetsky Dege Parkhang, se nachází v nejcennějším místě v kraji.

Celé jméno tiskárny je Mnohonásobně-příznivá brána velké dharmy stohu knih tiskárny tibetské kultury Dege Sútra. Toto místo slouží trochu jako encyklopedie tibetské kultury.

Tiskárna byla postavena v roce 1729 za dynastie Qing (Čching) během vlády Chokyi Tenpa Tseringa, který byl 12. vedoucím v kraji Dege. V roce 1980 a v roce 1990 byla zapsána na seznam kulturních památek provincie Sichuan a celého státu.

Sláva této největší tiskárny súter přitahuje zbožné mnichy a věřící buddhismu, kteří se u zdí tiskárny modlí a recitují sútry. V tiskárně jsou všechny druhy tibetských kulturních pokladů včetně tiskařských desek, soch a nástěnných maleb. Více než 300 tisíců tiskařských štočků a desek uvnitř budovy tiskárně ji přineslo celosvětovou proslulost.

Zkušený buddhistický učenec z buddhistické asociace v Dege Xixi Wengbo sdělil:

„Většina tiskařských desek jsou buddhistické sútry, ale jsou zde také desky o tibetské kultuře, historii, lékařství, umění a dále o astronomii, aritmetice, kalendáři a kaligrafii. Tato tiskárna má nejbohatší obsah ze všech velkých tiskáren tibetských súter na světě."

Mezi deskami ve sbírkách tiskárny je bloková verze Velkého svátého písma, která byla vyřezána během dynastie Qing a která je nejznámější. Texty obsažené v těchto blocích patří mezi nejcennější předměty tibetské kultury, protože byly vytesány ve třech jazycích — sanskrtu, urdu a tibetštině.

Uvnitř pracovního prostoru tiskárny je více než tucet tiskařských pracovníků súter, kteří pracují v párech. Jeden otře barvy na bloku, a pak drží jednu stranu papíru a pokládá papír na blok, aby jeho protějšek otisknul text na papír válečkem. Pak následuje sušení ve vzduchu, třídění, řezání a vázání knih.

Yixi Wengbo, který je zodpovědný za vedení pracovníků tisku súter, informoval, že každý pár pracovníků může udělat více než dva tisíce stran denně, pokud mlčky spolupracují.

Na otázku, zda tradiční styly tisku těchto textů jsou v dnešní době praktické, Yixi Wengbo řekl, že o to se nikdy neobával. Vysvětlil, že tisky súter produkovaných tiskárnou Dega mají duchovní význam. Dokud budou lidé věřit, vždy budou tyto sútry chtít.

„V naší buddhistické mysli jsme přesvědčeni, že vše vyrobeno v tiskárně Dega je schopno požehnat všechny živé věci na světě, dokonce i prach na papíře, když se dotkne říční vody. To je pro nás ten nejdůležitější a nejcennější význam tiskárny. Pokud diskutujeme jen o šíření kulturního obsahu súter, není třeba brát v úvahu, jak jsou vytištěny. Můžeme je jen tak zkopírovat a vložit veškerý obsah digitálně, čímž by šíření naší kultury bylo jednodušší. Ale tisk súter tímto způsobem má své kouzlo a historický význam."

Před svázáním knihy by každý věřící měl tiskárně darovat 25 kilo jačího másla na namáčení dřevěných tiskařských desek, aby napomohl jejich ochraně.

Tyto sútry jsou velmi drahé. Vezměme si na příklad Velkou tibetskou kolekci. Celá kolekce stojí více než 400 tisíc yuanů (tedy asi 80 tisíců amerických dolarů), kromě toho kvůli omezenému výstupu budete muset čekat léta, než na vás dojde řada.

V průběhu více než tří set let historie bylo zachování těchto tiskařských desek ohroženo, ale úsilím z generace po generaci většina desek zůstává nedotčena.

Ale při uchovávání a ochraně těchto desek vyvstává zásadní problém. Namáčení desek v másle přitahuje krysy a hmyz. Tiskárna Dege chová mnoho koček, aby se vypořádala s krysami. Kromě toho tiskárna také vyvinula speciální typ papíru, který není náchylný k tomu, aby ho hmyz sežral. Mnoho talentovaných řezbářských řemeslníků jsou také najati na reprodukci nejdůležitějších tiskařských desek.

Čím je tiskárna slavnější, tím více cestujících ji jezdí navštívit a tím více příjmů místní lidé získají, ale nárůst návštěvníků tiskárny Dege ztěžuje ochranu této kulturní památky. Zhang Yong z kulturní a turistické agentury kraje Dege sdělil:

„Investovali jsme hodně peněz do opravy interiéru i exteriéru budovy, tím budovu ochraňujeme. Návštěvníkům je zakázáno fotit nebo dotýkat se v tiskárně tiskařských desek, což bylo kdysi povoleno."

Kraj Dege je rodištěm a centrem kultury Kangba, která je jedna z nejdůležitějších odvětví tibetské kultury s vlastními pozoruhodnými charakteristikami. Tiskárna Dege je součástí této větve kultury. Každý blok, každý kus papír, každá socha a každá kapka inkoustu je důkazem bohaté a legendární historie Tibetu a místních obyvatel.

Táňa