Podle statistik světové banky si od druhé světové války třináct světových ekonomik udržovalo růst přes sedm procent v průběhu pětadvaceti let. Mezi nimi je i Čínská lidová republika. V průběhu třiceti let čínská ekonomika zažívala roční nárůst kolem deseti procent, čímž se Čína stala největší výrobní zemí a druhou největší ekonomikou na světě. Čínskou ekonomiku však nadále nelze rozvíjet hospodářskou kvantitou a hrubou formou rozvoje. Těžiště další etapy hospodářského rozvoje bude spočívat ve změně formy rozvoje a zvýšení jeho kvality.
Čínský prezident Si Ťin-pching v květnu loňského roku poprvé předložil koncept, že čínská ekonomika vstupuje do „nového stavu". Si se domnívá, že tak zvaný nový stav má tři rysy: rapidní hospodářský růst se mění na středně rychlý růst, hospodářská struktura se neustále dostává na vyšší úroveň a hospodářská dynamika se přesouvá z investic na inovace.
Profesor hospodářského institutu na univerzitě Tsinghua Li Daokui (Li Tao-kchuej) sdělil, že loňský rok byl nejreprezentativnějším rokem nového stavu čínského hospodářství. I když hospodářský růst zpomaloval, cíle vytvořit deset milionů pracovních míst bylo v souladu s plánovanou lhůtou dosaženo v září. Spotřeba obyvatel se zvýšila a ekonomická struktura se zdokonalila. Li dodal, že v letošním roce budou zavedeny významnější hospodářské reformy a regulace struktury a hospodářský růst bude naopak pomalejší.
Li řekl: „Hospodářský růst bude v roce 2015 pravděpodobně sedm procent oproti loňským 7,5 procentům. Pokles rychlosti čínského hospodářského růstu je příprava na další období rychlejšího hospodářského růstu v budoucnu. Nedomnívám se, že pokles hospodářského růstu bude pokračovat. Křivka růstu bude vypadat jako písmeno U.
„Starý stav" se nikdy nevrátí. Čínský ekonomický rozvoj do budoucna potřebuje nový směr růstu, který bude podporovat „nový stav". Odpovědí jsou vědo-technické inovace. Pouze vědo-technické inovace mohou zvýšit přidanou hodnotu čínských výrobků. Čínské výrobky musejí přestat být na nízké úrovni globálního průmyslového řetězce a dostat se na vysokou úroveň. Zvláštností „nového stavu" je to, že hospodářská dynamika se mění z investic na inovace. Pan Zhang Yansheng (Čang Jen-šeng), člen akademického výboru při Čínském státním výboru pro rozvoje a reformy k tomu uvedl, že „starý stav" se nikdy nevrátí. Čínská ekonomika v budoucnu musí najíst nové body růstu, který může podpořit „nový stav". Odpovědí jsou vědeckotechnická inovace. Vědeckotechnické inovace zvýší přidanou hodnotu čínských výrobků a pomohou čínským výrobkům dostat se z nízké úrovně na vysokou úroveň globálního výrobního řetězce.
Zvláštnost „nového stavu" je to, že hospodářský rozvoj musí přejít z investic na inovace. Pan Zhang Yansheng dodal, že ekonomický růst, který spoléhá na manuální práci se transformuje v ekonomický růst, který se opírá o intelekt.
Společnost CITIC patří k podnikům těžkého průmyslu, která vyrábí velké vybavení a stroje. Na pozadí globální hospodářské krize a poklesu zisku ve strojírenství společnost CITIC získala padesátiprocentní podílu na trhu v Číně i v zahraničí. Její výkonný převaděč vysokého napětí patří ke klíčovým výrobkům v rámci průmyslové automatizace. Inovace přinesly podniku životnost a dynamiku. Člen akademického výboru při čínském státním výboru pro rozvoj a reformy Zhang Yansheng (Čchang Jen-šeng) vysoce ocenil společnost CITIC. Sdělil, že v minulosti podle ekonomů ten, kdo se věnoval inovacím a vynalézání, zanikne. „V nadcházejících 35 letech (od roku 2014 do roku 2049, v kontrastu k pětatřiceti letům reforem a otevírání se světu) jsme si všimli, že průmyslová struktura se mění. Podnik, který se nevěnuje inovacím, zanikne. Pokud podnik nemá lepší návrháře, lepší materiály, lepší vybavení ani lepší výrobky, které by uspokojily potřeby klientů, nemá budoucnost."
Podle statistik v prvních třech čtvrtletích letošního roku rychlost růstu sektoru vědy a techniky a sektoru zařízení a vybavení bude činit 12,3 procent a 11,1 procent, což je výrazně vyšší než průměrný nárůst průmyslu. Spotřeba energie hrubého domácího produktu (HDP) klesla o 4,6 procent. Investice do zdokonalení výrobních zařízení se meziročně zvýšily o 14,7 procent, což představuje 40 procent všech investic do průmyslu.
Výzkum a výroba robotů odráží světovou úroveň vědeckotechnických inovací a průmyslové výroby. V současné době se Čína stala největším trhem robotů. Známé cizí společnost vstupují do Číny a obsazují trh. Rovněž se rozvíjejí tuzemské společnosti zabývající se robotikou, které postupně získávají klíčové technologie a stávají se důležitou sílou na trhu.
V roce 2013 se prodalo devět tisíc robotů tuzemských značek. Tento počet představuje čtvrtinu celkového tržního podílu v Číně. Podle statistik do konce letošního září bylo v Číně 420 podniků vyrábějících roboty, a dalších 54 velkých podniků investovalo do projektů na výrobu robotů nebo umělé inteligence.
Náměstek čínského ministerstva průmyslu a informatiky Su Bo (Su Po) konstatoval, že podle 13. pětiletého plánu (od roku 2016 do roku 2020) bude Čína nadále podporovat design průmyslových robotů politikami finanční podpory a zdokonalování.
HK
