Milí posluchači, co jste právě slyšeli je melodie s názvem „Mei-Hua-San-Nong". „Mei-Hua" znamená květinu čínské sakury a „San-Nong" znamená část melodie, kterou je třeba opětovně třikrát hrát. V Číně obdivujeme ducha čínské sakury, to proč se tato květina nebojí velké zimy, a často k ní přirovnáváme vznešené lidi. Melodie „Mei-Hua-San-Nong" patří k 10 nejznámnějším tradičním melodiím v Číně. Podle historických záznamů byla tato melodie napsána vyznámným vojevůdcem Huan Yi ve 4. až 5. století našeho letopočtu.

V Číně často přirovnáváme vznešené lidi ke květinám čínské sakury, orchideje, bambusu a chyzantémy. Ve staré Číně básníci a malíři velmi rádi používali tyto čtyři květiny jako hlavními témata svých děl.

Lidé říkají, že inspirace melodie „Mei-Hua-San-Nong" pocházela z květin čínské sakury na hoře Yin ve městě Heng-yang v provincii Hu-nan v jižní části Číny. V období přechodu mezi zimou a jarem přitahují každý rok květiny čínské sakury na hoře Yin nespočetně turistů. Hodně návštěvníků se domnívá, že bílé čínské sakury vypadají jako rozsáhlé pásmo sněhu bez kraje a současně jsou květiny červené čínské sakury jako červánky.

Podle historických záznamů strávil skladatel melodie „Mei-Hua-San-Nong" své dětství v okolí hory Yin ve městě Heng-yang. Když byl malý, rád se dívat na čínské sakury a hrát na flétnu. Až vyrostl se stal vynikajícím válečníkem a také mistrem hry na čínskou flétnu.

Jedné zimní noci padal těžký sníh. Když ráno Huai Yi vstal a viděl venku sníh, hned dostal inspiraci a složil první číast melodie „Mei-Hua-San-Nong". Několik dnů poté zase po ránu rozkvetly květiny čínské sakury vně oken domu Huan Yi. Bílé a červené čínské sakury vypadaly velmi krásně s pozadím bílého sněhu. Tím Huai Yi napsal druhou část melodie. Když přišlo jaro a na jeho začátku zase padal sníh, květiny sakury opět rozkvetly, což Huai Yi velmi vzrušilo, tak napsal třetí, poslední část melodie „Mei-Hua-San-Nong".

Po smrti skladatele Huai Yi byla melodie „Mei-Hua-San-Nong" velmi široce rozšířena. Kromě toho lidé ještě tuto melodii upravili do melodií tradičního čínského hudebního drnkacího nástroje staré čínské citery.

Existuje ještě příběh o melodii „Mei-Hua-San-Nong". Podle historické legendy se syn známého kaligrafa z dynastie Jin Wang Xi-dži (od roku 317 do roku 420 našeho letopočtu) velice obdivoval umění skladatele melodie „Mei-Hua-San-Nong" Huai Yi a požádal Huai Yi, aby mu melodii hrál na flétnu. Huai Yi mu radostně melodii zahrál a pak odešel. Oba lidé nic neříkali, ale prostřednictvím melodie komunikovali srdce se srdcem.

Táňa