V období Válčících států (475 př. n. l. - 221 př. n. l.) se mladý muž ze státu Yan doslechl, že v hlavním městě státu Zhao – Handanu, mají lidé obzvláště krásné držení těla. To ho velmi zaujalo a rozhodl se tam rozjet, aby se od nich toto umění naučil.
Když dorazil do města, začal následovat a napodobovat mladého muže, se kterým se náhodou setkal, a tak se učil. Když místní mladík udělal krok levou nohou, udělal i on krok levou nohou. Potom uviděl muže ve středním věku, jehož styl ho obzvláště zaujal, sledoval proto a napodoboval i jeho. Potom se zase učil z chůze krásné ženy.
Po několika měsících nejen že se v Handanu nenaučil nic nového, ale ztratil i svůj vlastní styl. Jeho tělo bylo pod vlivem všech těch stylů úplně pokřivené. V té době už neměl žádné peníze a tak se musel vrátit domů. Jak si ale nemohl vzpomenout jak se vlastně chodí, musel se celou cestu zpět domů do Yan doplazit.
Rčení 邯郸学步 (hán dān xué bù) tak varuje před slepým napodobováním ostatních.
