Česká spořitelna odmítla přijímat tisíce žádostí o vrácení poplatku za správu úvěrů, které jí doručuje iniciativa Poplatkyzpět.cz. Ta rozhodnutí považuje za obstrukci a zásilky nově nechává ověřovat notářem. Raiffeisenbank nově argumentuje právní analýzou, podle níž nemají klienti na vrácení sporného poplatku nárok.
Důvodem, proč se Česká spořitelna rozhodla dále nepřijímat přes svoji podatelnu balíky s žádostmi od společnosti BSP Lawyers, která nespokojené klienty zastupuje, je podle banky nedbalost, se kterou právní firma k expedici balíků přistupuje.
„Pracovníci banky musejí před převzetím každou výzvu ručně zkontrolovat a ověřit, zda je ve shodě s předávacím protokolem. Tato činnost banku nadměrně administrativně zatěžuje a prodlužuje i dobu převzetí žádostí," uvedla mluvčí spořitelny Helena Matuszná s tím, že dále budou zaměstnanci přijímat pouze zásilky doručené Českou poštou.
Zástupci sdružené iniciativy Poplatkyzpět.cz tvrdí, že se jedná o další obstrukci ze strany bankovních domů, přestože připouštějí, že k drobnému pochybení při předávání tisíců žádostí došlo.
„Kdybychom je doručovali prostřednictvím pošty, tak by tisíce obálek s doručenkou musela banka potvrdit převzetí okamžitě v den doručení, a to by technicky nebyla schopna učinit," říká Daniel Paľko, předseda představenstva BSP Lawyers s tím, že nově jsou výzvy předávány na podatelně za účasti notáře, který jednotlivé výzvy ověří.
„Pokud druhá strana odmítne převzít písemnost, pak je považována za doručenou. Z tohoto důvodu jsme museli postupovat formou notářského zápisu a notář v místě podatelny osvědčil doručení výzev. V úterý jsme takto do České spořitelny doručili pět tisíc výzev," doplňuje Paľko.
Startuje právní bitva
Také další významná tuzemská banka se se ohradila vůči iniciativě za účtování poplatků za vedení úvěrových a hypotečních účtů. Raiffeisenbank vydala komentář k často citovanému verdiktu německého Spolkového soudního dvoru, jenž české tažení proti spornému poplatku odstartoval.
Nová analýza
K nedávnému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5, který nařídil Hypoteční bance vrátit klientovi účtované poplatky, nově vypracovala analýzu advokátní kancelář Glatzova & Co. Ta rozhodnutí nepovažuje za správné
„Sporný poplatek za vedení a správu úvěru nemůže být podle nás hodnocen izolovaně od ostatních ujednání úvěrové smlouvy," píše se v rozboru, podle kterého je poplatek podložen ekonomicky a má silnou vazbu na ostatní podmínky úvěrové smlouvy.
„Německá právní úprava v dané věci překračuje rámec evropského práva a poskytuje německým spotřebitelům vyšší míru ochrany, než jaká je stanovena evropskými předpisy. Navíc se evropským právem ani jeden z německých soudů nezabýval a ani jej v rozsudcích necitoval či jinak nezmiňoval," míní mluvčí banky Tomáš Kofroň podle kterého nelze tento rozsudek v českém právním prostředí použít.
Jako další příklad Kofroň uvádí rozhodnutí Soudního dvora EU z července loňského roku, které konstatovalo oprávněnost tohoto poplatku v Rumunsku. "Existuje rovněž anglické rozhodnutí ohledně bankovních poplatků, které se týká výkladu evropského práva, přímo v textu rozsudku jsou citovány evropské předpisy. Anglický soud rozhodl, že sjednání bankovních poplatků není v rozporu s anglickým právem," dodává Kofroň.
Podle advokáta Petra Tomana, jehož kancelář nespokojené klienty zastupuje, anglické rozhodnutí neřeší stejnou věc a jeho použitelnost při výkladu evropských předpisů je také omezená. Podle Tomana mohou podle rumunského rozsudku členské státy EU omezit počet bankovních poplatků, podobný zákon ale v Česku není.
„Je proto třeba ujednání o těchto poplatcích posuzovat podle obecných požadavků na právní úkony (určitost a srozumitelnost) a na spotřebitelské smlouvy," vysvětluje Toman. „Pokud by byly poplatky v zákoně, pak by nebylo co řešit a banky by je mohly požadovat. Pokud v zákoně nejsou, tak nemůžou," uzavírá právník.
