http://olomouc.idnes.cz/hranicka-propast-nejhlubsi-sladkovodni-jeskyne-na-svete-hloubka-404-metru-1qz-/olomouc-zpravy.aspx?c=A160930_092036_olomouc-zpravy_stk
Hranická propast na Přerovsku se oficiálně stala nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Při měření uskutečněném hloubkovými potápěči a s pomocí dálkově ovládaného robota se stroj dostal do hloubky 404 metrů. Stále přitom nedosáhl dna, robota zastavila délka ovládacího kabelu.
Klíčovým mužem rekordního měření byl Polák Krzysztof Starnawski, který se v uplynulých letech v propasti opakovaně potopil do hloubky přes 200 metrů - nejvíce to bylo loni 265 metrů. Společně s týmem dalších potápěčů postupně v propasti připravili vodící šňůry vedoucí až do hloubky 370 metrů.
„Zde operátor Bartolomiej Grynda s robotem opustil šňůru a pokračoval ‚pocitově' do hloubky podél stěny. V maximální dosažené hloubce 404 metrů musel být průzkum ukončen z důvodu dosažení konce vodícího kabelu robota," uvedli v tiskové zprávě speleologové z hranické organizace České speleologické společnosti, která se průzkumu propasti věnuje.
Rekord přitom podle speleologa Miroslava Lukáše padl tak trochu náhodou, neboť úterní měření bylo naplánováno jako test dálkově ovládaného robota.
„Pokus o rekord nebyl v plánu a nikdo s ním nepočítal, mělo jít hlavně o zkoušku vyvážení a ovládání při sestupu do hlubiny. Ale všechno šlo výborně a pokračovalo se dál a dál až byla najednou hranice čtyř set metrů," nastínil Lukáš.
Společně se suchou částí propasti, která měří od úrovně terénu k vodní hladině 69,5 metru, je nyní hloubka propasti stanovena na 473,5 metru.
Z hlediska rekordu se ale počítá jen zatopená část a teprve nyní tak Hranická propast překonala italskou jeskyni Pozzo del Merro nedaleko Říma, která je hluboká 392 metry. Při dosavadní největší naměřené hloubce klesla v roce 2014 sonda do hloubky 384 metrů.
Průzkum propasti komplikuje její složitý tvar
V případě italské jeskyně už ale výzkumné sondy dosáhly dna, naopak u Hranické propasti je k němu s velkou pravděpodobností ještě hodně daleko. Odhady geologů totiž na základě teploty a chemického složení vody mluví o možné hloubce 700 až 1 000 metrů.
„Proces krasovění tam probíhá odspodu, ne jako tomu bývá obvykle, kdy voda teče a dělá si cestu. V propasti probublává minerální voda odspodu a po cestě k hladině naleptává vápenec. Zda se ale někdy dostaneme na úplné dno, je otázka. Mohou tam pak být třeba jen velmi úzké pukliny," popsal už dříve speleolog Lukáš.
Celková hloubka propasti není navzdory desítky let trvajícímu zkoumání stále přesně známa kvůli složitému tvaru propasti, která má v hloubce zhruba dvou set metrů úzký „krček", jenž navíc blokuje vrstva nahromaděných kamenů, klád a dalšího materiálu. Spouštěné sondy tak dlouho končily nejhlouběji zde. Změnil to až Starnawski, který dokázal místem proplavat.
Svým loňským 265 metrů hlubokým ponorem měl polský potápěč dokonce na dosah světový rekord pro zatopené jeskyně. Drží jej David Shaw, který se v Bushman's Hole v jižní Africe dostal v roce 2005 do hloubky 270 metrů. Při potápění v propasti padl i český hloubkový potápěčský rekord, v červnu se David Čani dostal do 180 metrů.
