Českou televizi si na Štědrý den pravidelně zapíná 7,2 milionu lidí. Nač se dívají a jaké pohádky si vlastně diváci přejí? Průzkum ukázal, že princezny a loupežníci vyšly z módy.
Sedm milionů diváků u veřejnoprávního vysílání jednoho dne je úctyhodné číslo, byť neznamená, že by divák 24. prosince nepřepínal napříč stanicemi i jinam. Z vánočního průzkumu ČT vyplynulo, že v polovině domácností si na Štědrý den volí program rodina společně a pětina lidí dá na přání dětí.
Kapr se salátem a s obrazovkou? Ano, u sváteční večeře běží televize až ve čtyřiceti procentech domácností, a dokonce více než padesát procent rodin sleduje pohádku při rozbalování dárků. Česká posedlost vánočními pohádkami sice nemá ve světě obdoby, nicméně také se mění. Přinejmenším obliba jednotlivých titulů.
Bezmála polovina lidí si letos jako první vybavila Tři oříšky pro Popelku, ale ještě před před třemi lety byla zimní klasika až třetí; tehdy vedla Pyšná princezna před Princeznou se zlatou hvězdou. Oblibu totiž ovlivňuje věk, většina lidí si totiž vybaví pohádku, s níž vyrůstali.
Generační obměna dělá své, dříve narození vynesli i letos na druhou a třetí příčku Pyšnou princeznu a Princeznu se zlatou hvězdou, mladší diváci kromě Tří oříšků vzpomínají na S čerty nejsou žerty.
Tomáš Klus, Pavel Trávníček, Vojta Dyk; takoví jsou favorité na roli prince, přičemž Dyk s Klusem bodovali více u žen. Nejmladší věková skupina pak vynesla na čtvrté místo Jiřího Mádla, který před třemi lety vyhrál kategorii nejoblíbenější mužské postavy s čertem Záprtkem, kterého hrál v Lásce rohaté.
Volba ideální princezny dopadla naprosto jednoznačně: kdo jiný než Popelka čili Libuše Šafránková. Mladší diváci pomohli ke stříbrné pozici Tereze Voříškové, která si roku 2014 s Mádlem zahrála v Pekle s princeznou. Na první místo je tehdy zvolila pětina hlasujících.
Že by tedy pohádkový pár snů pro nové pokolení? Možná, ale bez královského erbu. Urozeným hrdinům už zřejmě odzvonilo. V nejlepší pohádce si totiž více než dvě třetiny dotazovaných přejí v hlavní roli raději obyčejnou dívku než princeznu a obyčejného chlapce než prince. Ženy byly sice k případnému kralevici vstřícnější než muži, ale přesto se ve více než šedesáti procentech shodly na představě mužského reka takříkajíc z lidu.
Paradoxní je, že jako ústřední dvojici si diváci představují tandem bez kapky modré krve, který proti zlu bojuje vlastní inteligencí bez pomoci kouzel, zato mezi padouchy mohou tradiční pohádkové postavy zůstat. Pětina diváků by v hlavní záporné roli uvítala čerta, necelá třetina by zvolila zlého krále či královnu a skoro čtyřicet procent lidí by proti smrtelníkům poslalo čaroděje nebo čarodějnici. Zato naprosto propadli loupežníci obou pohlaví.
Tradovalo se, že princezna i princ musí především pěkně vypadat. Ani to už diváci nevyžadují, naopak podle průzkumu očekávají od obou ústředních hrdinů hlavně chytrost. U mužských reků považuje fyzickou kondici a krásnou tvář za důležitou pouze osm procent lidí.
U ženských postav je souboj inteligence s pohledností vyváženější: mozku dává přednost 64 % dotazovaných, přičemž téměř polovina mužů hlasovala spíše pro pěknou tvář, zatímco bezmála tři čtvrtiny žen volaly po pohádkové myslitelce. Jak asi obstojí komteska z letošní nové pohádky Nejlepší přítel?
