Rok 2017 byl pro Evropu úspěchem na mnoha frontách, alespoň tedy co se týče hospodářských výsledků. Mezinárodní měnový fond nazval evropské hospodářství „motorem světového obchodu" a na úspěchu se výrazně podílela i Česká republika, která se svým 5% růstem zařadila mezi špičku EU.
Ještě na začátku letošního roku neměla Evropa téměř žádné pozitivní vyhlídky do blízké budoucnosti. Probíhající jednání o Brexitu, opětovný kolaps nejstarší italské banky či série nadcházejících voleb v evropských státech nevyvolávaly u investorů optimismus ohledně budoucího vývoje. O 12 měsíců později vypadá všechno jinak a Mezinárodní měnový fond dokonce nazval evropské hospodářství „motorem světového obchodu".
Podle předpovědí Evropské komise (EK) rostla eurozóna v roce 2017 o 2,2 %, což je nejrychlejší růst za poslední dekádu. Projevilo se to i na kurzu eura, server Quartz uvádí, že měna by měla oproti dolaru tento rok posílit o 13 %, čímž by se stala tou nejvýkonnější z desítky nejpoužívanějších měn světa.
Všeobecný optimismus i definitivní konec dluhové krize
Optimismus sdílí i obchodníci napříč regionem. Agentura Bloomberg v listopadu přinesla zprávu, že sebejistota německých společností dosáhla rekordní úrovně. Data EK ukazují, že indikátor ekonomické důvěry ESI (Economic Sentiment Indicator), dosáhl letos v rámci zemí EU nejvyšší úrovně od roku 2007. Podobné výsledky vykazuje i francouzské hospodářství, kde prezident Emmanuel Macron provádí zásadní změny pracovního trhu.
Státy na jihu Evropy, které se ještě v roce 2012 potácely v dluhové krizi, zaznamenaly v roce 2017 obrat k lepšímu. V říjnu agentura S&P nečekaně zvýšila úvěrový rating Itálie poprvé za posledních 30 let. Měsíc předtím zvýšila úvěrový rating i Portugalsku. Jeden z nejjasnějších signálů zlepšení situace v eurozóně ale přišel z Řecka. Země, která byla před dvěma lety málem vyhozena z měnové unie, se letos úspěšně vrátila na dluhopisový trh a její úvěrový rating zlepšily agentury Fitch i Moody's.
Na evropském úspěchu se výrazně podepsalo i české hospodářství, které dosáhlo v roce 2017 růstu blížícího se pěti procentům, což jej řadí mezi špičku EU. Společně s dalšími evropskými ekonomikami mimo eurozónu, jako např. Polsko či Rumunsko, tak zažívá „zlaté období" ekonomického růstu, nízké nezaměstnanosti a zvládnutelné inflace.
„Česká ekonomika zřejmě zažívá vrchol svého cyklického růstu. Pětiprocentní meziroční dynamiku jsme sice viděli už v roce 2015, tehdy byl ale růst napumpován penězi EU, které bylo nutné do konce roku utratit. Tentokrát stojí za růstem stabilnější faktory," uvedl pro web Aktuálně.cz hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Politická nejistota přetrvává
Stávající situace ale neznamená, že v roce 2018 nehrozí žádné komplikace. Analytici společnosti HSBC upozorňují, že většina zemí eurozóny sice zažívá růst pracovního trhu, ale na mzdách se to příliš neprojevuje. Ty jsou přitom nezbytné pro udržení spotřeby, která je motorem ekonomického růstu.
Největší obavy z příštího vývoje vyvolává politická situace. Nejistota, spojená s úspěchy pravicových populistů napříč Evropou, znervózňuje investory a ohrožuje tak pokračování příznivých hospodářských podmínek.
V Německu se během tří měsíců od voleb stále nepodařilo vytvořit koalici. Katalánské separatistické strany získaly většinu křesel v regionálním parlamentu, což s největší pravděpodobností znamená další střety s centrální vládou v Madridu. Krajně pravicová Svobodná strana Rakouska (FPÖ) se v prosinci stala členem vládnoucí koalice. A po kontroverzní polské soudní reformě spustila EK 20. prosince poprvé v historii tzv. článek 7, který by mohl vést až k odebrání hlasovacích práv země v EU.
Rok 2017 se také nevyznačoval přílišnou politickou stabilitou, ale na ekonomickém růstu se to neprojevilo. Nelze ale jednoznačně předpokládat, že se tato situace zopakuje i příští rok.
