V letošní Zprávě o práci vlády se uvádí, že Čína je ochotna plně využít a rozšířit zkušenosti, které získala při budování zón volného obchodu, prozkoumat možnosti zřizování přístavů volného obchodu a posunout reformu a otevírání se světu na novou úroveň. Během dvou zasedání se několik zástupců VSLZ a ČLPPS vyslovilo v tom smyslu, že společně s prohlubováním výstavby zón volného obchodu a zřizováním přístavů volného obchodu se Číně podaří urychlit vznik nového modelu na podporu úplného otevírání se světu.

Jako první zóna volného obchodu v Číně vznikla v září roku 2013 Šanghajská zóna volného obchodu. V uplynulých čtyřech letech se po celé zemi rozšířilo víc než 100 institucionálních inovací z Šanghajské zóny volného obchodu. Čína zatím zřídila celkem 11 pilotních zón volného obchodu, které pokrývají pobřežní oblasti, středozápadní a severovýchodní Čínu. Mezi mnoha reformními iniciativami přitahuje pozornost různých kruhů model „negativního seznamu", který je v souladu s mezinárodními standardy. Negativní seznam jasně stanovuje, co nemohou dělat podniky se zahraničním kapitálem v zóně volného obchodu a o záležitostech mimo tento seznam samostatně rozhodují subjekty na trhu v souladu se zákony.

V loňském roce se požadavky na tomto negativním seznamu opět výrazně snížily. Počet položek na seznamu se v roce 2017 snížil o 27 ve srovnání se stejným obdobím roku 2015. Navíc bude dále usnadněn přístup k těžebnímu průmyslu, výrobnímu odvětví, dopravě, finančnímu sektoru, kulturnímu sektoru a dalším.

(Pepa)