Na historická témata i aktuální dění, které hýbe společností, se zaměří nové dokumenty České televize. Na obrazovkách se postupně objeví už na podzim. Kromě výročí sta let od vzniku Československa, které bude zpracované z mnoha úhlů pohledů, se tvůrci snímků zaměřili i na další milníky.
Takovým je třeba čtyři sta let od třicetileté války - pojednává o ní docudrama Železný věk. "Vzniklo v rámci evropského projektu, který má ambici pomocí televize, internetu, historického románu i muzejní expozice oslovit široké spektrum diváků," říká ředitel programu ČT Milan Fridrich.
V šesti dílech líčí historické události první poloviny 17. století na příbězích několika postav, které byly záměrně vybrány tak, aby pocházely z různých společenských vrstev a zemí. Projekt kombinuje dramatické i akční scény s výpověďmi předních evropských historiků.
Na Železný věk naváže dokument Vyjednavači vestfálského míru, který se zrodil v koprodukci s televizními stanicemi z Belgie, Německa, Francie, Polska a Švédska. Zaměřuje se na poslední dny třicetileté války, tedy těsně před podpisem mírové smlouvy, a využívá postav tří fiktivních poslů jako vypravěčů. Dalším historickým pořadem bude Dovolená v éře páry, který naváže na předešlou úspěšnou Dovolenou ve starých časech.
"Vrátíme se v něm do 19. století, do doby rozmachu průmyslové revoluce. Oproti první sérii, v níž vystupovali pod dohledem televizních kamer členové jedné rodiny, budou tentokrát jedinci z několika rodin rozděleni do týmů. Ty budou dva měsíce pracovat v malé fabrice v Žamberku pod Orlickými horami, situované do roku 1866. Znamená to, že se nejen nastěhují do dělnických ubikací, ale na vlastní kůži zažijí, jaké to je mít dvanáctihodinový pracovíden, pracovat šest dní v týdnu, vyžít se skromným výdělkem či smířit se s nízkou úrovní hygieny," vypráví Milan Fridrich.
Připomněl, že už zmíněná Dovolená ve starých časech (její protagonisté se ocitli v těžkých časech Protektorátu Čechy a Morava) získala ocenění EBU na Eurovision Creative Forum v Berlíně 2015 a byla tak označena za jeden z nejinovativnějších pořadů, které ten rok v Evropě vznikly.
Češi jako ochránci zvířat
Zajímavé dokumenty jsou i z přírodovědné oblasti. V tom, který nese název Češi zachraňují…, se po stopách ohrožených druhů zvířat vydá Dan Bárta, jenž na šestidílném filmu spolupracoval s režisérem Zdeňkem Suchým.
"Když jsme se před několika lety potkali, oba jsme zjistili, že jsme se při našich cestách po světě napojili na dost velké množství Čechů, kteří výrazně přispívají k ochraně přírody ve světě. Přišlo nám dobré seznámit naše diváky s tím, jakým způsobem - částečně jde o dobrovolníky a částečně o profesionály - šíří slávu České republiky v zahraničí," sděluje Dan Bárta.
"Naše dokumenty ukazují, co tam dělají, jak tam žijí, jaké jsou radosti, úskalí, metody, výsledky a vyhlídky jejich práce," doplňuje "vážkolog" Bárta, podle něhož Češi zachraňovali například opice kahau na Borneu, mořské želvy v Indonésii, orlosupy v Evropě, antilopy v Senegalu, zuborožce na Filipínách i zubry v Česku.
Válka na plátně
Autentický pohled na život v neuznávaném regionu přináší dokument Jaroslava Kratochvíla (Polo)ostrov Krym. Je mozaikou portrétů žen a mužů, do jejichž obyčejných životů zasáhla politická krize mezi Ukrajinou a Ruskem, a dává prostor rozdílným stranám složitého konfliktu.
"Při realizaci filmu jsem měl pocit, že se koukám klíčovou dírkou do míst, které znám z titulků zpráv, ale jejíž problémy jsou mnohem vyhrocenější, než si dokáži domyslet. Někteří z protagonistů dokumentu jsou nyní za své politické postoje vězněni a z některých záběrů mrazí. Doufám, že pomůžou pochopit složitost tohoto mnohovrstevnatého konfliktu," říká Kratochvíl.
Terapii šokem zažijí diváci i při sledování dokumentu V Mosulu (prvně bude uveden v kinech), který je dílem novinářky a režisérky Jany Andert. Ta se na podzim 2016 vydala do Iráku, aby strávila osm měsíců v první bojové linii a přinesla reportáž z válečné fronty. Žila a točila tam s Golden Division, elitní jednotkou irácké armády, která krok za krokem osvobozovala město obsazené islámským státem.
Taktéž novinář Petr Horký je autorem snímku Švéd v Žiguliku, který už byl v kinech s úspěchem uveden. Sleduje jím pokus švédského krizového manažera o znovuzrození slavné ruské automobilky Avtovaz. "V západních zemích měli diváci tendenci sympatizovat s Rusy a rázného švédského ředitele vnímali jako příliš arogantního.
V Česku nebo třeba v Polsku se naopak lidé spíše ušklíbali Rusům a fandili západnímu manažerovi. Na všech festivalech, kde byl film uveden, se diváci smějí na stejných místech. Kina byla plná a po projekcích se živě debatovalo, z čehož jsem měl radost," poznamenal Horký.
Kamu a gastronomie
Prostřednictvím ČT lze na podzim vyrazit i za dobrým jídlem, a to například s Kamu, neboli Kamilou Rundusovou. Zatímco minule pozvala diváky do Vietnamu, tentokrát si dopřála dobrodružství plné divokých chutí a barev v Mexiku. "Navštívili jsme osm různých států a každý z nich je úplně jiný - z hlediska kultury, gastronomie i bezpečnosti. V civilizovaných zemích, které jsou navštěvované turisty, se ale není třeba bát ničeho," říká Kamu.
Mexická gastronomie patří podle jejích slov mezi nejzajímavější na světě, je dokonce zapsaná na seznamu nehmotných památek UNESCO. "U nás ale stále patří mezi méně objevené. Sice tu máme mexické restaurace, ale ty nemají s pravým mexickým jídlem vůbec nic společného."
