Češi se zamilovali do plechovek a výrobci jim v tom vycházejí vstříc, co to jde. Přidávají nové linky a rozšiřují řady nápojů, které do plechovek stáčejí. Zároveň jde o obal, jehož výroba je nejproblematičtější a jehož recyklace je zatím mezi ostatními obaly u piva i nealkoholických nápojů nejméně rozvinutá.
„Plechovky rostou u limonád rychleji než půllitrovky petky, i když větší podíl zatím nemají. Petové balení není tak sexy jako plechovka," uvádí za značku Pepsi její manažer Michal Šlechta s tím, že plechovka je sice nejdražší balení na trhu, ale lidé už na cenu tolik nekoukají.
„Růst poptávky po pivu v plechovkách je markantní a bude stále rychleji pokračovat i v příštích letech," přidává se i Petr Menšík, sládek Pivovarů Svijany. Proto letos v březnu otevřeli novou linku na stáčení piva do plechovek. „S náklady přes sto milionů korun jde o největší investici v celé historii pivovaru," dodává. Zatím ve Svijanech stočili do plechovek dvě procenta svého piva, ale v budoucnu chtějí do plechu plnit až pětinu celého výstavu. Jen letos jejich brány opustí sedm milionů plechovek.
Nové linky vznikají i jinde, Prazdroj ji otevřel loni a od té doby dodává osm variant plechovek od 200 do 1 000 mililitrů. Radegast, ze stejné skupiny, plánuje novou linku dokončit do roku 2020. „Plechovky tvoří zhruba jednu čtvrtinu z balených piv. Největší objemy baleného piva prodáváme v lahvích, zhruba dvě třetiny," přibližuje nynější stav mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková.
Mluvčí Pivovarů Staropramen Denisa Mylbachrová však připomíná celková čísla společnosti Nielsen, podle kterých zatím stále vede sklo – v půllitrové lahvi se prodá přes šedesát procent baleného piva. Další čtvrtina míří k zákazníkům v PET lahvích a 15 procent v plechovkách. Ty však rostou nejrychleji, loni o dvacet procent.
Lehčí, hezčí... a problémové
Boom zažívá plech i v nealku. Výrobci do plechovek dávají stále více druhů nápojů. „Vinea Frizzante v plechu je jednou z našich nejúspěšnějších novinek," zmiňuje Jaroslava Musilová, mluvčí Kofoly. Anebo vymýšlejí nové mutace. „Letos jsme uvedli na trh i Coca-Cola Original v balení 6x 150 ml, takzvaný multican," popisuje za Coca-Colu Kateřina Eliášová.
To vše přispívá k tomu, že loni vzrostla produkce plechovek na nápoje o 28 procent na devět tisíc tun. Jde o odhady společnosti Ekokom, která zajišťuje sběr odpadů.
Výhody plechovek pro výrobce a zákazníky jsou jasné. Kromě hezčího designu než třeba umělohmotná lahev jsou lehké, skladné a pivo i nealko chrání lépe před světlem. Rychleji se také vychladí.
Plechovka má však i dost temných stránek. „Hliníková plechovka je jeden z nejproblematičtějších obalů vůbec. Kvůli používání hliníku se těží bauxit v obřích povrchových dolech, přičemž zůstává až 75 procent hlušiny. S používáním hliníku souvisí i používání obrovských toxických odkališť ze zpracování bauxitu," upozorňuje Ivo Kropáček z Hnutí Duha. A připomíná maďarský případ, kdy se před osmi lety protrhlo odkaliště, usmrtilo několik lidí a způsobilo ekologickou katastrofu.
Extrémně energeticky náročná je také podle Kropáčka samotná výroba z bauxitu. „Na výrobu kilogramu hliníku je zapotřebí 47,5 kWh, tedy energie, se kterou můžete sledovat televizi nepřetržitě čtyři měsíce," uvádí. Pokud se vyrábí recyklací hliníkových odpadů, 95 procent této energie se ušetří.
Právě recyklace ale u tohoto obalu ještě není ve srovnání s jinými dost rozšířená. Podle odhadů společnosti Ekokom jde o 25 až 35 procent. O odhad jde proto, že v Česku je zaveden komoditní sběr odpadů, tedy plasty, papír či kovy bez rozlišení, jestli jde o plechovku, či něco jiného. Úroveň recyklace je tak ve srovnání třeba s plasty o více než polovinu nižší.
Třídění na začátku
Povinnost třídit kovy začala pro obce platit teprve před třemi lety.
„Počet kontejnerů využívaných pro sběr kovových odpadů jak samostatně, tak ve směsi je 7 105 a postupně narůstá, meziročně zhruba o třicet procent," říká Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí. Kromě toho se využívají pro třídění kovových odpadů ještě pytle pro domácnosti, těch bylo loni skoro 400 tisíc. Existuje i přes tisíc sběrných dvorů.
Platí však známé pravidlo, že čím je síť kontejnerů hustší a lidé je mají blíže od domu, tím vyšší je i recyklace. Počet popelnic na plasty a sklo, s jejichž sběrem se začalo nejdříve, je nesrovnatelný. Na plasty je určeno více než 102 tisíc nádob a na sklo téměř 85,5 tisíce.
„Sběr komodity plast i sklo je ve srovnání se sběrem kovů zcela odlišný. Historicky se sklo i plast sbírají díky svému výskytu primárně prostřednictvím kontejnerové sběrné sítě," upozorňuje mluvčí Ekokomu Lucie Müllerová.
Ministerstvo životního prostředí a společnost Ekokom, která se o sběr a recyklaci obalů stará, shodně zdůrazňují, že plechovky tvoří jen do deseti procent hmotnosti všech obalů používaných k balení nápojů a používají se na méně než pět procent objemu nápojů. Hliníkové plechovky, což jsou ty nejvíce používané, ale zároveň patří k nejlehčím obalům, což je také jeden z důvodů jejich oblíbenosti. Také se vyskytují až na speciální výjimky jen v třetinkách až půllitrech. Na rozdíl od PET lahví, kdy třeba výrobci nealka většinou nejvíce prodají v těch dvoulitrových.
I když ministerstvo a Ekokom tvrdí, že se rostoucí oblibě plechovek přizpůsobuje počet odběrných míst, zřejmě budou muset ještě přidat. „V právě schváleném balíčku pro oběhové hospodářství, který bude muset Česko do dvou let implementovat, se požaduje, aby do roku 2025 členské státy zajistily minimálně padesátiprocentní recyklaci hliníkových obalů a do roku 2030 minimálně šedesátiprocentní," připomíná Kropáček.
Řada evropských států s tím mít problém nebude, protože průměr Evropy v recyklaci plechovek je nad 70 procent.
