30. dubna se v Pekingu konala slavnostní konference na památku 100. výročí Hnutí čtvrtého května. Konference se zúčastnil generální tajemník ÚV KS Číny a čínský prezident Xi Jinping(Si Ťin-pching) a pronesl důležitý projev, ve kterém uvedl, že právě před sto lety vzniklo v květnu v Číně Hnutí čtvrtého května, což je v moderní a současné čínské historii významná událost, která má epochální význam.

4. května roku 1919 vzniklo v Číně velké vlastenecké revoluční hnutí čínských mladých intelektuálů na popud diplomatické koncesi a porážce čínské vlády Beiyangu na pařížské mírové konferenci. Demonstrací a shromáždění se účastnili nejrůznější lidé po celé zemi, aby zachránili svůj národ v době nebezpečí. Toto Hnutí čtvrtého května přineslo šíření marxismu v Číně.

Xi Jinping se domnívá, že Hnutí čtvrtého května nejenže charakterizuje velké sociální revoluční hnutí, velké ideologické osvícení a nové kulturní hnutí v Číně, ale také tvoří východisko pro čínský národ, aby si uvědomil cestu národního omlazení. Po Hnutí čtvrtého května se v čínské mládeži objevila síla čínského lidu a čínský národ si našel svou vlastní sílu. Xi Jinping zdůraznil, že praxe prokázala, že čínská mládež jsou mladí lidé se vznešenými ideály, hlubokými rodinnými city a velkou tvořivostí a vždy s průkopnickou silou potřebnou k realizaci velkého omlazení čínského národa.

Xi Jinping uvedl, že vlastenectví je povinností, odpovědností a pocitem čínského lidu. Pro mladé lidi nové éry je láska k vlasti základem jejich života i úspěchu. Člověk, který není vlastenec, ten, kdo dokonce zrazuje svou vlast, nemá jen ve své vlastní zemi, ale i kdekoliv jinde na světě své místo, kde by mohl stát.

(Luděk)