10. ledna byli v Pekingu oznámeni nositelé nejvyššího čínského ocenění za vědu a technologie za rok 2019. Nejvyšší cenu za vědu a technologie za rok 2019 získali společně hlavní konstruktér čínské jaderné ponorky první generace Huang Xuhua (Chuang Sü-chua) a slavný atmosférický vědec Zeng Qingcun (Ceng Čching-cchun). To znamená, že čínská vláda vysoce respektuje talentované lidi v oblasti vědeckého výzkumu. Toto nejvyšší ocenění obsahuje heslo k čínskému vědeckému a technologickému pokroku.

Od založení nejvyššího čínského ocenění za vědu a technologie v roce 1999 bylo oceněno už celkem 33 vědeckých a technologických odborníků, kteří dosáhli významných průlomů v současné vědě a technologii nebo dosáhli vynikajících úspěchů ve vývoji vědy a techniky. Dnes byli v Pekingu oznámeni nositelé nejvyššího čínského ocenění za vědu a technologie za rok 2019. Díky tomu čínské technologické inovace opět upoutaly pozornost celého světa.

V roce 2019 čínský satelitní detektor s názvem Chang'e (Čchang-e) IV úspěšně přistál v předem zvolené přistávací zóně na odvrácené straně Měsíce. 27. prosince roku 2019 byla úspěšně vypuštěna nová generace nosné rakety Dlouhý pochod V. Lze říct, že čínská vědecká a technologická síla neustále roste.

Odbornice na globální inovace Rebecca Fanninová ve své nové knize Technologičtí titáni Číny (Tech Titans of China) napsala, že Čína s velkou důvěrou využila technologický pokrok k přetvoření své ekonomiky v oblasti dopravy, obchodu, financí, lékařské péče a komunikací, což účinně podporovalo státní rozvoj.

Vnější svět je často zvědavý na důvody rychlého rozvoje čínské vědy a technologie. Při pohledu na historii čínského vědeckého a technologického vývoje za posledních 70 let není obtížné zjistit, že kromě výhledové vize a podpory čínských vůdců hrál velmi důležitou roli také inovační duch podporovaný tradiční čínskou kulturou.

Jedním z nositelů ceny za vědu a technologie za rok 2019 je hlavní konstruktér čínské jaderné ponorky první generace Huang Xuhua. Ve špatných vědeckých výzkumných podmínkách používali Huang Xuhua a členové jeho týmu k vyřešení problému těžiště jaderné ponorky kuličkové počítadlo abacus, posuvné pravítko a dokonce můstkovou váhu. Tento druh vědeckých výzkumných zkušeností je pro západní vědecké a technologické pracovníky nepředstavitelný.

Ve skutečnosti vyvinula Čína v 60. a 70. letech minulého století jadernou bombu, rakety a umělé satelity v podmínkách extrémně chudých na materiály, pouze díky tvrdé práci velkého počtu vědeckých a technologických pracovníků, kteří tak významně přispěli k prolomení vnější technologické blokády a položili pevný základ pro čínský vědecký a technologický rozvoj. Jejich vlastenectví, bojovný duch a nezávislé inovace se staly cenným přínosem pro čínskou společnost, který inspiruje další generace lidí.

S cílem povzbudit vědecké výzkumníky, aby se vážně zapojili do vědeckých a technologických inovací, založila Čína nejvyšší čínské ocenění za vědu a technologie. Zejména v roce 2019 čínská vláda významně zvýšila finanční odměnu pro nositele nejvyššího čínského ocenění za vědu a technologie, což dál odráží respekt k vědeckým a technologickým pracovníkům. Čína bude v budoucnu věnovat víc pozornosti rozvoji založenému na inovacích.

V dnešním světě čelí lidstvo novým příležitostem vyplývajícím z dalšího kola vědeckotechnické revoluce a průmyslové transformace. Hlavní země světa usilují o průlom v oblasti vědeckých a technologických inovací, aby využily příležitosti pro budoucí ekonomický a technologický rozvoj. Samozřejmě Čína také aktivně hledá příležitosti. V roce 2018 se čínské investice do výzkumu a vývoje zvýšily na přibližně 1,97 bilionu yuanů, což se umístilo na druhém místě na světě. V současné době má Čína vytvořený nejkompletnější systém disciplín a největší systém talentů na světě. Kromě toho se Čína v současnosti řadí na 14. místo žebříčku globálního indexu inovace 2019, který zveřejňuje Světová organizace duševního vlastnictví. Čína se postupně mění ze „světové továrny" na místo pro globální technologické inovace.

Stojí za zmínku, že Čína vždy udržovala otevřenou spolupráci při podpoře rozvoje vědy a techniky. Na jedné straně si Čína střízlivě uvědomuje, že jako největší rozvojová země světa je celková úroveň vědy a techniky stále daleko za úrovní rozvinutých zemí. Na druhé straně pokud jde o energetickou bezpečnost, změny klimatu, vesmírnou bezpečnost a další, různé země mohou vyřešit problémy pouze prostřednictvím užší vědecké a technologické spolupráce.

Například, kolem roku 2022 plánuje Čína dokončení výstavby vesmírné stanice a vyzvala země celého světa, aby využily budoucí čínskou kosmickou stanici ke spolupráci.

(Jiajia)