Čínský růst spolehlivě táhne digitalizace

2022-07-25 13:39:40
Sdílej:

Digitální ekonomika si nachází pořád další a další cesty ke zlepšení všech ostatních technologických a životních činností a v Číně se stala nosným pilířem ekonomického růstu země.

Západ se dlouho držel v čele rozvoje světové civilizace a průmyslová společnost, se kterou přišel, se ukázala být modelem, jaký společnost vede se slibné prosperující budoucnosti. Podíváme-li se na to z hlediska ekonomie, jde přitom o nárůst potenciální produktivity výrobních faktorů. Technologické a další inovace přináší to, že stejné množství práce, investičních vstupů a půdy vyprodukuje více hodnoty, než tomu bylo v minulosti. Ze Západu se průmyslová civilizace šířila i do zbytku světa a některé země jako zejména Japonsko se taktéž vypracovaly mezi ty technologicky a hospodářsky nejvyspělejší.

Ač se industrializace po světě plošně šířila, ukazovalo se, že mezi zeměmi s rozvinutým průmyslem a moderním zemědělstvím jsou pořád značné rozdíly a růsty životní úrovně. Na špici prosperity se totiž drželi zejména ti, kdo byli sami líhní inovací přinášejících nárůsty potenciální produktivity. Ti, kdo byli jen jakýmisi „spotřebiteli“ inovací, které sice ve svých továrnách využívali, ale pocházely odněkud ze zahraničí – jako třeba z amerického Silicon Valley – sice také bohatli a rozvíjeli se, ale byl to rozvoj tažený odjinud. Země, která se sama nestala také jedním z tahounů inovací přinášejících nárůsty produktivity, vždy měla jen omezené rozvojové možnosti a nikdy ve své prosperitě ty inovátory nedohnala.

Ukázalo se to na řadě rychle rostoucích ekonomik na konci dvacátého století i počátkem nového milénia. Rychle se rozvíjející ekonomiky – jako třeba Brazílie – vždy časem narazily na tzv. past středních příjmů, kdy jejich zbohatnuvší obyvatelstvo začalo být příliš drahou pracovní silou, aby bylo možno dosavadní tempo růstu udržet. Další rozvoj a vzestup prosperity si udržel jen ten, kdo se sám stal tahounem inovací a ne jen jejich uživatelem. Proto také Západní analytici přesně tento scénář uvíznutí rychlého rozvoje na pasti středních příjmů předpovídali Číně.

Jenže Čína dobře si toho vědomá udělala vše, aby se sama stala tahounem světových inovací a aby nezůstala jen dílnou světa, nýbrž aby se stala vývojovou laboratoří, kde značná část inovací přinášejících nárůst produktivity vzniká, čemuž se v současné čínské terminologii říká strategie vysoce kvalitního rozvoje. A díky té, ač je Čína už středně příjmovou zemí, pořád její ekonomika i životní úroveň roste a dokonce silně konkuruje hlavním tradičním inovativním centrům světa.

Tím hlavním, co čínský rozvoj táhne, kdy i ostatní úspěšně inovující obory se v podstatě opírají o tento rozvojový pilíř, jsou digitální technologie, přičemž digitální technologie hrají prominentní úlohu v rozvoji průmyslové civilizace i všude ve světě alespoň tak 40 let.

Během První a Druhé průmyslové revoluce to bylo zejména využívání energie, co se zdokonalovalo. V 70. letech, která znamenala konec Druhé průmyslové revoluce, nastala energetická krize a ekonomická stagflace, když po mnoha generacích rychlého růstu najednou tempo nárůstu potenciální produktivity výrobních faktorů zřetelně pokleslo, éra poválečného boomu skončila a do módy se dostaly teorie o mezích růstu a vyčerpání zdrojů.

Situaci zachránila mikroprocesorová revoluce původně vzniklá v americkém Silicon Valley. Ta zase zvedla nárůsty potenciální produktivity výrobních faktorů, ač úrovní z Druhé průmyslové revoluce už znovu dosaženo nebylo, ekonomický růst se opět nastartoval, produktivita rostla, takže se na světě uživilo daleko více lidí daleko lépe než předtím. A v zemích, jako tehdejší Spojené státy nebo třeba Japonsko, které se staly tahouny polovodičového průmyslu a digitalizace, zase nastaly rajské časy.

Digitalizace a digitální ekonomika pak v řadě různých vývojových vln táhne světový rozvoj už alespoň dvě generace. Přetvořila svět. Vytvořila informační revoluci jak po vynálezu knihtisku, kdy nyní díky internetu, komunikačním sítím a cloudům komunikujeme a spolupracujeme úplně jinak, a to i v globálním měřítku, provádíme transakce a využíváme služeb, které si nikdo donedávna nedovedl představit. Navíc spolu s tím probíhá automatizace a robotizace tradičních průmyslů a logistiky.

Je tedy logické, že právě z digitálních technologií a digitální ekonomiky udělala Čína hlavní pilíř svého inovativního růstu, kterým táhne vzhůru sebe i zbytek světa. Má např. 1,7 milionů základních 5G stanic a v Číně má 5G sítě přes 500 milionů uživatelů.

Pracovník při kontrole zařízení v datovém centru společnosti China Mobile v jihozápadní čínské provincii Guizhou, 24. května 2022. (Photo/Xinhua)

V současnosti se prosazuje tzv. internet věcí a internetový ekosystém, což se projevuje v rámci probíhající Průmyslové revoluce 4.0 v takových těch logistických centrech, kde si vzájemně povídají regály a kontejnery, paletové vozíky a centrální počítače, nebo v továrnách, kde jednotlivé stroje, nejenže jsou automatizované, ale vzájemně komunikují a tvoří si jakési „mraveniště“.

Číňané obvykle při nákupech platí bezhotovostně, ale raději než kartou to dělají přes appky ve svém telefonu jako WePay a Alipay a značnou část nákupů dělají přes e-shopy, nejradši též z telefonu.

Vzájemná komunikace pracovníků na pracovištích a napříč pracovišti probíhá obvykle přes WeChat a v době COVIDU se to rozšířilo ještě více.

Podíváme-li se na tento vývoj za posledních deset let v ekonomických číslech, uvidíme, že od roku 2012, kdy digitální ekonomika obnášela 11 bilionů yuanů (1,65 bilionu $), tak do loňska se více než zečtyřnásobila na 45 bilionu yuanů. A podíl digitální ekonomiky na HDP země za stejnou dobu narostl z 21,6% na 39,8%. Tento vývoj má v podstatě pádivý charakter, když poslední a nejvyšší meziroční nárůst přidané hodnoty produkce hlavních výrobců elektroniky byl 15,7%. Takže při tomto tempu by zdvojnásobení této produkce mělo trvat něco přes 4,5 roku. Dvouciferný růst mají i výnosy z vývoje softwaru a služby poskytované přes internet.

Čína spolu s tím, svoji ekonomiku, veřejnou správu a spotřebitele provazuje internetem a digitálními komunikačními sítěmi na nové úrovni, kdy tyto sítě sahají i do odlehlých pustin, pouští ve Vnitřním Mongolsku a v Xingjiangu a do Himálajů v Tibetu. Vše se to zaplňuje počítačovými cloudy a zabudovanou umělou inteligencí. Všechny aktivity napříč ekonomickými sektory se přes to koordinují a fungují.

Čína v rámci své strategie dvojí cirkulace buduje ohromné systémy internetu, cloudů, hromadného zpracování dat atp. pro sebe, takže se z ní stává totálně digitalizovaná země, ale také buduje výrobní sektor, který tyto věci vyrábí a obsluhuje a zaujímá čím dál přednější místo ve světě ve vývoji těchto technologií a v jejich nasazování do různých průmyslů. Má tedy asi jako přední globální inovátor zajištěn rozvoj, který nárůst životní úrovně pastí dobrých příjmů nezastaví.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze

Our Privacy Statement & Cookie Policy

By continuing to browse our site you agree to our use of cookies, revised Privacy Policy. You can change your cookie settings through your browser.
I agree