Autor: Keith Lamb je absolventem Univerzity v Oxfordu s magisterským titulem v oboru současných čínských studií. Jeho hlavní výzkumné zájmy jsou mezinárodní vztahy Číny a „socialismus s čínskými charakteristikami“. Článek odráží názory autora a ne nutně názory CGTN.
Společnost Commercial Aircraft Corp. of China (COMAC) vyvíjela posledních 14 let svůj dvoumotorový letoun C919 s úzkým trupem. Nedávno C919 úspěšně dokončil své testovací lety a tento projekt, který stál 70 miliard dolarů, brzy vstoupí na trh.
Projekt zdržela řada faktorů, jako je pandemie COVID-19. Současně byly čínské testovací standardy stanovené Úřadem pro civilní letectví Číny (CAAC) přísné. Pro účely přezkoumání letové způsobilosti C919 bylo určeno 40 tisíc pracovních dnů.
Americké kontroly exportu zavedené bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jako je potřeba speciálních licencí pro export technologií a dílů do Číny, také projekt zpomalily. Na jedné straně představuje C919 prvenství pro leteckou značku „Made in China“, ale podobně jako většina špičkových technologických projektů, je to produkt, který je propojen s mezinárodním obchodem a investicemi. Do vysoké míry jsou do něj zapojeny americké společnosti, včetně Honeywell a General Electric (GE), stejně jako francouzský Safran, který spolu s GE vyrábí motor CFM LEAP-1C pro pohon C919.
Zákaz obchodu s Čínou by zpomalil výrobu C919, ale technologické znalosti Číny umožňují překonat překážky. V souladu s tím je lepší obchodovat a spolupracovat. To je přesně to, co americké společnosti naznačily tím, že jim byly uděleny speciální licence na vývoz dílů C919 do Číny.
Tato bipolární pozice představuje dilema rostoucí Číny vnímané americkými elitami. Strana pro hru s nulovým součtem této rozdvojené osobnosti se obává, že budou zpochybněny zájmy amerických monopolů; všichni vyzyvatelé na trhu a v geopolitickém prostoru budou potrestáni. Čínský vzestup je nicméně nezastavitelný, a to znamená, že koláč roste. Zatímco větší konkurence znamená, že menší procento koláče jde do hlavního města USA, každý zlomek tohoto koláče bude mnohem větší. A toho se chce účastnit strana pro oboustranné výhody americké rozdělené osobnosti.
Tento princip navíc demonstrují nedávné zprávy o „velké trojce“ čínských leteckých společností – Air China, China Southern Airlines a China Eastern Airlines, která koupila 292 letadel společnosti Airbus v hodnotě 37,2 miliardy dolarů, a dala jí tak přednost před jejím americkým konkurentem Boeing.
Dilema pro USA se bude v příštích několika desetiletích stupňovat, protože růst Číny představuje větší příležitost pro globální kapitál. Čínský trh spotřebitelského letectví je již nyní druhým největším na světě. Podle Boeingu se Čína do roku 2028 stane největším spotřebitelským trhem v letectví a Airbus předpovídá, že do roku 2037 bude v zemi cestovat letadlem 1,8 miliardy lidí, což se rovná celkovému počtu cestujících leteckou dopravou po celém světě v roce 2004.
Navíc, pokud jde o spotřebitelský letecký trh, neměli bychom brát v úvahu pouze vzestup Číny v izolaci. Globální rozvoj prostřednictvím iniciativy Pásmo a stezka (Belt and Road Initiative, BRI) znamená, že více lidí na celém globálním Jihu je připraveno vstoupit do střední třídy, což povede k větší míře cestování letadlem.
V tomto ohledu byla reakce Boeingu na „uzamknutí“ čínského trhu obrovským zklamáním. Obvykle jedna čtvrtina všech dodávek Airbusu a Boeingu míří do Číny.
Je ironií, že se obává, že růst Číny a její technologická zdatnost, kterou uvedení C919 představuje, bude výzvou pro USA. Obchodní válka vedená USA však omezuje jeho ziskové marže.
V krátkodobém horizontu se neočekává, že C919, který dosud neobdržel hromadné objednávky, bude představovat významnou výzvu pro duopol Boeing-Airbus. FlightGlobal předpokládá, že tento duopol bude pokračovat až do roku 2035. I kdyby C919 představoval krátkodobou výzvu, jeho spolupráce se zahraničními výrobci je prospěšná pro západní kapitál. Času na přizpůsobení se spravedlivějšímu světu, kde konkurence nepřichází jen z Číny, ale také z jiných rozvojových zemí, je více než dost.
Čínské společnosti postupně ovládají více leteckých technologií a více dílů C919 se bude vyrábět v Číně. Při současné bipolární nevraživosti amerických administrativ vůči Číně je takový trend skutečně jen moudrý. Kromě toho, obrovský domácí trh v Číně a předpokládaná cena C919 ve výši 50 milionů dolarů, což je zhruba polovina ceny ekvivalentního úzkotrupého letadla Boeing-Airbus, dělá z C919 vítaného konkurenta pro spotřebitele, zejména na globálním Jihu.
Na konci dne, dokud bude americký kapitál pokračovat v inovacích, na expandujícím trhu pro něj budou otevřená místa. Technologické inovace nicméně vyžadují zdroje a talent k podpoře nápadů. Spíše než plýtvat zdroji na přílišné omezování společností v zahraničí, by USA měly pracovat na rozvoji svého fondu pracovních sil a komerčních technologií tak, aby měly dobrou pozici pro větší příležitosti.
Jia