Autorka: Lu Jianfei (Lu Ťien-fej) je zkušená konzultantka, která se specializuje na energetiku, reformu SOE a vedení společností. Má doktorát z managementu na čínské Lidové univerzitě. Článek odráží názory autorky a ne nutně názory CGTN.

Vzhledem k tomu, že ceny energií neustále rostou, mnoho Evropanů trpí impozantní vlnou veder. Je ale evropská energetická krize katastrofou nebo katalyzátorem energetické transformace? Co by se měly ostatní země poučit z této pokračující krize?

Podle údajů agentury Bloomberg vzrostly ceny plynu v Evropě o více než 14 procent, což je 10krát více než obvyklá úroveň. Nizozemské futures na TTF, celoevropské měřítko cen zemního plynu, stouply 25. července na 176,6 eur za megawatthodinu, čímž dosáhly druhé nejvyšší úrovně v tomto roce. Německá elektřina vyskočila za srpen na evropské energetické burze, považované za evropské měřítko, na 385 eur za megawatthodinu, což je rekordní maximum.

Rostoucí ceny energií zvýšily tlak, protože evropské rodiny se potýkají s neúměrnými účty za energii. Výsledky výzkumu Mezinárodního měnového fondu (MMF) ukázaly, že nedávný nárůst cen energií zvýší v roce 2022 životní náklady evropských domácností v průměru o více než 7 procent.

Několik evropských zemí, včetně Bulharska a Maďarska, zůstává závislých na dovozu plynu z Ruska a bylo by pro ně obtížné letos překonat zimu. Podle Allianz Research nejméně 9 procent primární spotřeby energie v těchto zemích v posledních letech dodávalo Rusko. Pokud Moskva zastaví dodávky plynu a tyto země nepřijmou žádná náhradní opatření, zásobníky plynu budou vyčerpány do letošního října. Brusel doufá, že naplní zásobníky plynu na 80 procent kapacity, aby poskytl rezervu pro letošní zimu. To ale nepovzbuzuje k optimismu.

V souladu s tím by Evropa měla činit opatrná rozhodnutí na základě analýzy hlavních příčin této situace. Neoptimalizovaná energetická struktura je hlavní příčinou problémů.

Dodávky energie v Evropě do značné míry závisí na dovozu. V roce 2020 bylo 58 procent energie v regionu vyrobeno mimo členské státy EU a EU měla míru závislosti 57,5 procenta. Některé země měly vyšší dovoz, například Německo (63,7 procenta), Řecko (81,4 procenta) a Malta (přes 97 procent).

Evropa také touží nahradit fosilní paliva a jaderné elektrárny obnovitelnými zdroji energie a prosazuje to nevhodnými metodami. Německo udělalo velké sázky na slunce a vítr. Berlín v prosinci 2021 uzavřel tři jaderné elektrárny.

Berlín připravoval plány na uzavření posledních tří jaderných elektráren, i když Rusko by mohlo omezit dodávky plynu. Obnovitelná energie představovaná větrnou a solární energií není spolehlivá a závisí na počasí.

Německá vláda staví rychlé domácí systémy pro ukládání energie, aby se vyrovnala s těmito výkyvy. Má však malý dopad na národní energetickou síť, protože domácí systém ukládání energie funguje pouze několik hodin a národní síť vyžaduje úložiště, které může poskytovat spolehlivou energii po celé týdny.

Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou navíc prohloubil evropskou energetickou krizi. Plynovod Nord Stream 2 na dně Baltského moře, který dodává ruský plyn přímo do Německa, se v únoru zastavil. V důsledku toho musí Evropa snížit svou energetickou zranitelnost.

Mezitím se Čína může hodně naučit ze zkušeností EU. Čínská výroční konference o ekonomické práci, která se konala v roce 2021, potvrdila správné porozumění cílům země v oblasti uhlíkového maxima a uhlíkové neutrality. Postupné vyřazování tradiční energie v Číně by mělo být založeno na bezpečných a spolehlivých alternativách nové energie.

Prioritou pro Čínu a celý svět se proto stává jak bezpečně podpořit přechod k dekarbonizaci energetiky.

Čína by měla nahradit fosilní paliva novými zdroji energie uspořádaným způsobem. Peking musí dosáhnout maximálních emisí uhlíku a uhlíkové neutrality v souladu s celkovým plánováním a opatřeními tím, že zavede nové, než zruší staré. Uhelné elektrárny by proto měly být modernizovány pro vyšší účinnost, zatímco rozsáhlé projekty výstavby obnovitelných zdrojů musí být plánovány uspořádanějším způsobem.

Kromě toho by měly být koordinovány systémy energie z fosilních paliv a obnovitelných zdrojů. Jak ukázal německý energetický rozvoj, zachovali model sledování dvou samostatných paralelně běžících systémů; ale bylo dokázáno, že tento model nefunguje dostatečně kompatibilně, protože systém fosilních paliv je obtížné vyřadit, zatímco systém obnovitelných zdrojů se dostatečně nerozvinul.

Čína by proto měla mít na paměti, že koordinace mezi fosilními palivy a obnovitelnými zdroji může hrát zásadní roli v energetické bezpečnosti. 

Jia