Autor: Azhar Azam pracuje v soukromé organizaci jako tržní a obchodní analytik a píše o geopolitických otázkách a regionálních konfliktech.

USA obviňují ostatní z krádeže jejich duševního vlastnictví. Tato povýšená země je ale průkopníkem v intelektuálním pirátství. Před dvěma stoletími dosáhla textilní technologie svého vrcholu ve Velké Británii, protože Spojené státy byly stále zaostalá zemědělská země. Začínající USA kritizovaly technologické bariéry britského imperialismu a USA nabídly odměny za získání těchto tajemství mimořádné hodnoty.

Aby si britský parlament udržel své ekonomické a technologické prvenství, přijal zákony, které zabraňovaly vývozu textilních strojů a emigraci kvalifikovaných dělníků. Ale američtí otcové zakladatelé ukořistili britské mechanické a vědecké inovace, aby překonali technologickou propast mezi USA a jejich mateřskou zemí.

Americká strategie kradení technologií tolerovala průmyslovou špionáž a vytvořila národ kapitalistů s celou řadou machiavelistických krádeží. Historie ukazuje, že pašování – a zakázaný dovoz melasy z karibských ostrovů, holandského střelného prachu a afrických otroků, po současné mexické dělníky a kolumbijský kokain – dodaly USA průmyslovou a ekonomickou sílu a pomohly jejich vývoji z odlehlé britské kolonie na předního světového „křižáka proti pašování“.

Z těchto přesvědčivých historických důvodů se Washington, „světové semeniště“ krádeží duševního vlastnictví, dívá na Peking stejnou optikou. Faktem však je, že do roku 2010 Čína dozrála v preferovanou destinaci pro nadnárodní společnosti a přešla na světovou průmyslovou továrnu na špičkové technologie.

Rychlost a rozsah čínských pokroků v základních technologiích, jako je umělá inteligence (AI) a infrastruktura 5G, ohromila Ameriku a šéf její zpravodajské služby začal hledat technologické experty mluvící čínsky. Navzdory pokusům USA omezovat technologickou chytrost Pekingu, čínské digitální inovační megatrendy rychle rostou. Patří mezi ně velká maloobchodní integrace, virtualizace služeb, revoluce v oblasti mobility, digitalizace společenského života, průmyslový internet věcí a digitální urbanizace, a snahy o asimilaci digitálních technologií s reálnou ekonomikou, aby se podpořil růst a zlepšily se možnosti správy.

Jedinečná směs spojení techno-lidských odborných znalostí dále umožňuje Pekingu co nejlépe využívat technologie, jako je 5G, vysokorychlostní železnice, rozpoznávání obličejů, navigační satelity a AI, cloud computing a velká data ke stimulaci ekonomického růstu a zlepšení života 1,4 miliardy lidí díky rychlejšímu internetu, kratší době cestování, rychlému sledování viru a udržování vozů bez řidiče na správné cestě.

Všechny tyto úspěchy zaměřené na veřejnost byly možné díky podpoře a přesměrování investic do technologického výzkumu pro blaho komunity. Podle studie zadané britským úřadem pro duševní vlastnictví byla Čína v roce 2020 druhou největší destinací pro soukromé investice do umělé inteligence. Téměř čtvrtina recenzovaných publikací o umělé inteligenci v roce 2019 pocházela z Číny; Čínské organizace, které mají zvláštní sílu v hlubokém učení, tvoří 17 z 20 nejlepších akademických hráčů v patentování AI a vědeckých publikacích souvisejících s AI, uvedla Světová organizace duševního vlastnictví OSN (WIPO) ve zprávě.

Peking se nadále integruje do globálního technologického ekosystému. Začátkem tohoto roku se Čína připojila k Haagskému systému WIPO a Marakéšské smlouvě s cílem přivést a přesunout průmyslové vzory do a ze země a poskytnout 17 milionům nevidomým a slabozrakým lepší přístup k dílům chráněným autorskými právy. Generální ředitel WIPO ocenil připojení „místa zrodu jedné z největších světových literárních a kulturních tradic“ k těmto dvěma smlouvám jako důležitý vývoj pro globální strukturu duševního vlastnictví.

Ve svém nově odhaleném programu Global Awards, který oceňuje výjimečné podniky a jednotlivce využívající duševní vlastnictví k pozitivnímu dopadu doma i v zahraničí, skupina sedmi porotců z celého světa ve WIPO v červenci prozkoumala 272 příspěvků z 62 zemí. Čínské malé a střední podniky Raycan a Shylon získaly dvě z pěti ocenění.

Ohromující rychlost Číny v technologii způsobuje technonacionalismus v USA, což nutí Washington usilovat o technologické oddělení od Pekingu. Vzhledem k tomu, že čínský technologický sektor prospěl Washingtonu v mnoha ohledech, včetně poskytování kvalifikované pracovní síly a příjmů pro americký výzkum a vývoj, jakékoli další omezení by poškodilo zájmy amerických společností, akademických institucí a obyvatel.

Za posledních tři a půl roku americké administrativy, členové Kongresu a přední think-tanky zveřejnily zhruba 209 návrhů zákonů, politik a zpráv omezujících vědeckotechnickou spolupráci, čímž brání čínským talentům v oblasti STEM. Huawei je jedním z největších cílů technologického potlačování Washingtonu. Přesto se Huawei Cloud, podle společnosti Gartner pro výzkum technologií, dokázal vyšvihnout do první pětky v globální infrastruktuře s trhem služeb v hodnotě přibližně 91 miliard amerických dolarů, a navíc rozšiřuje oblast podnikání do oblasti měničů a automobilů.

Během posledního desetiletí čínské univerzity posílily své mezinárodní uznání a vychovaly špičkové studenty a profesory informatiky pro nejlepší americké univerzity. Obvinění ze špionáže nebo krádeže duševního vlastnictví čínských vědců a inženýrů, z nichž většina skončila zproštěním viny, je nyní nutí opustit USA a odrazují ostatní, aby přišli. V důsledku těchto překážek a rasového profilování Asiatů a Afričanů by USA mohly brzy přijít o svůj technologický náskok, který byl částečně umožněn díky talentům ze zahraničí.

Uprostřed geotechnologické soutěže USA proti Číně ale nebyla spolupráce mezi oběma zeměmi zabrzděna. Podle Zprávy o umělé inteligenci 2022 Univerzity ve Stanfordu se počet publikací o AI mezi těmito dvěma národy od roku 2010 zvýšil pětkrát. Kalifornská výzkumná instituce také poznamenala, že Čína v loňském roce podala více než polovinu světových patentových přihlášek na umělou inteligenci, přičemž tato země se také umístila na prvním místě v počtu publikací o umělé inteligenci v časopisech, zatímco USA byly třetí.

Spojené státy, zklamané neúspěchem předchozí zahraniční politiky zahrnující války a konflikty v jiných regionech, nyní usilují o globální technologickou dominanci, aby zkrotily potenciální soupeře. Washington, v obavách z technologického růstu Pekingu a dobré správy věcí veřejných, přijal restriktivnější politiku vůči Číně. Stejně jako ten předchozí je i tento americký přístup poháněn touhou po globální nadvládě, což se nakonec vymstí, protože Čína je odhodlána využívat technologie k modernizaci své ekonomiky a zlepšování životů lidí. (Kl)