Autor: Hayat Bangash je publicista na volné noze pro mezinárodní záležitosti s tituly v obchodní administrativě a válečných studiích. Článek odráží názory autora a ne nutně názory CGTN.

Globální bezpečnostní architektura, která vzešla z popela druhé světové války, byla dobře zamýšlena. Původní záměr byl však ztracen s měnícími se polaritami na světě a s předefinováním mezinárodního řádu hrstkou zemí.

Později, na přelomu století, kdy zakořenila globalizace a národní zájmy se staly mezinárodními zájmy, vstoupili do arény noví hráči s legitimními obavami. Předložili přesvědčivý případ, že globální správa není zdaleka proveditelným uspořádáním.

Také Čína volá po budování regionální a globální bezpečnostní architektury, která je vyvážená a udržitelná. Čínský stálý zástupce v OSN Geng Shuang (Keng Šuang) minulý týden vyzval mezinárodní společenství, aby vybudovalo vyváženou globální a regionální bezpečnostní architekturu a zároveň řekl, že Čína bude za každou cenu chránit svou vlastní suverenitu.

Navzdory izolacionistickým tendencím, které se objevují na Západě, se trend globalizace v dohledné době nezmění. Čína proto naléhá na myšlení v kolektivním pojetí, kde jsou k sobě všechny země vzájemně ohleduplné.

Kdykoli tento soucit chyběl, svět viděl nekontrolované instinktivní reakce na ty nejzávažnější problémy. Klíčovou prioritou v tomto ohledu je dodržovat Chartu OSN, místo aby byl mezinárodní řád ponechán napospas rozmarům zemí s hegemonickým smýšlením. Lidstvo s tímto dokumentem souhlasilo po období nespokojenosti a násilí. To by mělo být respektováno a dodržováno.

Nyní, když unipolární období světa skončilo, multipolarita se opět stává převládajícím řádem. Každá země, která se chce držet svých výjimečných ideologií, žije v minulosti. V této éře vzájemné závislosti nemohou být zájmy ostatních obětovány pro ty vlastní.

Uprostřed tohoto rozruchu je pozitivní vývoj ve Francii a Německu, které usilují o dosažení vyváženého a udržitelného evropského bezpečnostního rámce pro vytvoření komunikačních kanálů nezávislých na americkém diktátu.

Tento rámec je Čínou plně podporován k posílení trvalé bezpečnosti Evropy a pro vybudování strategické autonomie kontinentu. Pokud to umožní EU udržovat rovný dialog se Spojenými státy nebo NATO, budeme o krok blíže k vyváženější globální bezpečnostní architektuře.

Zatímco mnoho evropských zemí je součástí NATO, v alianci mají silnou dominanci Spojené státy, což je přesně důvod, proč NATO nebylo schopné chránit evropské zájmy. Nejistota generovaná probíhající krizí na Ukrajině je důkazem této skutečnosti.

Pokud se NATO rozšíří ve kterémkoli směru, bude ovlivněna Evropa. Současně mohou USA, od kterých je konflikt daleko, i nadále tlačit Ukrajinu, aby čelila Rusku, a neponesou žádné důsledky. Dokud Evropa zůstane závislá na bloku vedeném USA, zůstává sklouznutí světa do nové studené války předvídatelnou možností.

Rozdělení způsobené blokovou politikou brzdí stabilitu v době, kdy je zapotřebí společné úsilí, aby se globální ekonomika dostala ze svého současného stavu. Binární možnosti prezentované takovými rozdělenými systémy ze své podstaty způsobí pouze další rány multilateralismu.

Je třeba pochopit, že podřízenost bloků pouze zvyšuje pravděpodobnost konfliktu. Vzhledem k tomu, že členové nemohou rozhodovat nezávisle na vůdcích bloku, často se ocitnou v situacích, které jsou pro ně nevýhodné a jsou nuceni podniknout kroky, které je tlačí do konfrontací.

Totéž bude případ aliance podobné NATO, kterou se USA snaží vytvořit v Asii a Tichomoří. Zbytečně znepokojené mírovým ekonomickým nárůstem Číny, USA sdružují národy regionu. Pro tyto národy je ale, jak to uvádí autor Robert D. Kaplan ve své knize „Asijský kotel: Jihočínské moře a konec stabilního Pacifiku,“ Čína geografický fakt a USA jsou pouze geopolitickým konceptem.

Tyto země pozorovaly náhlé americké zásahy v Sýrii a Afghánistánu a také to, jak strategický přístup USA nalákal Ukrajinu, a poté ji přivedl přímo do zkázy.

Čína naproti tomu obhajuje globální bezpečnostní iniciativu (GSI), aby podporovala mír a předcházela konfliktům. GSI se zabývá bezpečností v tradičních i netradičních doménách a definuje je jako společný problém.

Je to proto, že žádná země nemůže zůstat izolovaná od nestability. Rostoucí ceny potravin a pohonných hmot v důsledku krize na Ukrajině jsou ostrým příkladem. Všechny země tedy mají stejné právo na budování bezpečnostních mechanismů a stejnou odpovědnost při jejich dodržování.

Dokud bude prioritou multilateralismus a dialog, svět zůstane na cestě k založení vyvážené globální bezpečnostní architektury. Tempo bude současně záviset na ochotě hlavních mocností přemýšlet o lidskosti v kolektivním pojetí.

Jia