Autor: He Weiwen (Che Wej-wen) je vedoucí pracovník Centra pro Čínu a globalizaci. Článek odráží názory autora a ne nutně názory CGTN.

V posledních 10 letech od 18. sjezdu Komunistické strany Číny došlo k rychlému rozvoji čínského otevírání se na vysoké úrovni, obrovskému růstu obchodu a investic a ke zvyšování příspěvku ke globalizaci.

Otevírání se na vysoké úrovni je klíčovým prvkem ekonomického myšlení čínského prezidenta Xi Jinpinga (Si Ťin-pching) a nedílnou součástí Xi Jinpingova myšlení o socialismu s čínskými charakteristikami pro novou éru – Xi Jinpingovy rozvojové vize zaměřené na lidi založené na národních podmínkách a rozvoji Číny.

Xi Jinping to jasně uvedl na virtuálním summitu lídrů G20 v roce 2020, který se konal po vypuknutí COVID-19, a řekl: „Budeme pokračovat v reformě a otevírání se, budeme rozšiřovat přístup na trh, zlepšovat podnikatelské prostředí a rozšiřovat dovoz a investice do zahraničí, abychom přispěli ke stabilitě světové ekonomiky.“

Xi Jinping zopakoval tento závazek nedávno na konferenci Čínské rady pro podporu mezinárodního obchodu, která se konala letos 18. května, a řekl, že Čína nikdy nezmění své rozhodnutí o otevírání se na vysoké úrovni, otevře své dveře více a poskytne více příležitostí ohledně trhu, investic a růstu pro světovou obchodní komunitu.

V roce 2013, rok po 18. sjezdu KS Číny, byl zahájen provoz čínské (Šanghajské) Pilotní zóny volného obchodu (FTZ). Dnes je po celé zemi 21 FTZ.

Nejjižnější ostrovní provincie Hainan (Chaj-nan) se navíc rozvíjí v přístav volného obchodu, podobně jako Hongkong, Singapur a další přední oblasti volného obchodu na světě.

Na mezinárodní úrovni Čína podepsala Dohodu o regionálním komplexním hospodářském partnerství, největší dohodu o volném obchodu na světě, kterou dosud ratifikovalo 12 zemí, a požádala o připojení ke Komplexní a progresivní dohodě o transpacifickém partnerství, dohodě o volném obchodu mezi 11 tichomořskými regiony a zeměmi. S Evropskou unií také jedná o komplexní dohodě o investicích.

V roce 2013 navrhl Xi Jinping iniciativu Pásmo a stezka, která nabízí celosvětovou spolupráci na rozvoji infrastruktury. Její cíle a projekty se sbližují s Agendou OSN 2030 pro udržitelný rozvoj a součástí iniciativy je dodnes více než 160 zemí a mezinárodních organizací. Hodnotící zpráva Světové banky z roku 2019 uvedla, že iniciativa by mohla zvýšit nárůst příjmů v partnerských zemích o 1,2 až 3,4 procenta a celosvětově o 0,7 až 2,9 procenta. Do roku 2030 by také mohla pomoci vymanit 34 milionů lidí ze střední chudoby.

Čína se v roce 2013 stala největší světovou obchodní velmocí a do roku 2021 byla největším obchodním partnerem pro více než 120 zemí a regionů. Během prvních sedmi měsíců letošního roku dosáhl čínský mezinárodní obchod 23,6 bilionu yuanů (kolem 3,5 bilionu dolarů), což je o 10,4 procenta více než před rokem. Čína se také stala magnetem pro přeshraniční přímé investice.

Toto robustní a úplné otevírání přispělo ke globalizaci a multilateralismu a přineslo prospěch globálním podnikům a obyvatelstvu. Dnes je to zvláště důležité vzhledem k současným turbulencím ohrožujícím budoucnost globalizace.

Válka na Ukrajině způsobila zásadní změnu strategické geopolitické krajiny. USA a jejich spojenci prostřednictvím sankcí vůči Rusku nutí ostatní země, aby se postavily na jednu stranu. Současně se Washington snaží potlačit Čínu a na různých mezinárodních fórech, od summitu G7 až po letošní summit NATO, hlásá poselství o „čínské hrozbě“.

K tomu také USA formulovaly nové strategie, jako je Indo-pacifický ekonomický rámec amerického prezidenta Joe Bidena a nedávný zákon o čipech a vědě, jehož cílem je posílit národní polovodičový průmysl a zvýšit jeho konkurenceschopnost vůči Číně. To vše má za cíl rozdělit svět na dva konfrontační tábory, Západ a zbytek.

Nedávný vývoj nejenže představuje vážná geopolitická rizika pro globální mír a rozvoj, ale také narušuje globální dodavatelské řetězce a poškozuje globalizaci.

Aby toho nebylo málo, geopolitická fragmentace přichází v době, kdy světová ekonomika trpí energetickou, potravinovou a dluhovou krizí a vysokou inflací a čelí ponuré a nejisté budoucnosti. Mezinárodní měnový fond revidoval svůj odhad růstu světového HDP na 3,2 procenta pro rok 2022 a 2,9 procenta pro rok 2023.

Za těchto okolností Čína jako druhá největší ekonomika světa a největší obchodní velmoc zásadním způsobem přispívá k udržení globalizace a podpoře multilateralismu. Svým úsilím o otevírání se na vysoké úrovni se Čína staví proti fragmentaci a podporuje inkluzivní spolupráci všech zemí a regionů.

Čína významně přispěla k úspěchu červnové 12. ministerské konference Světové obchodní organizace, což je symbolem triumfu multilateralismu. Téměř všechny kontinenty zaznamenaly během prvních sedmi měsíců roku 2022 fenomenální nárůst obchodu s Čínou.

Čínská globální rozvojová iniciativa, která vyzývá k inkluzivní a oboustranně výhodné spolupráci pro všechny národy, je přínosem pro rozvojové země. Obrovský a rozšiřující se tržní potenciál Číny, uvolňovaný její stále otevřenější politikou, přitahuje stále větší investice ze Západu, čímž narušuje strategii fragmentace Washingtonu.

Čína bude i nadále v současné obtížné době a v nadcházejících letech sloužit jako hlavní motor světového růstu a základní kámen globalizace, světového míru a rozvoje.

Jia