Podle společného průzkumu provedeného Think-tankem CGTN a Čínským institutem veřejného mínění na Čínské lidové univerzitě více než 78 procent lidí z celého světa věří, že čínská ekonomika vložila do globální ekonomiky za posledních deset let vitalitu a stala se motorem světové ekonomiky.
Dotazovaným v průzkumu bylo v průměru 38,64 let a byli to lidé jak z rozvinutých zemí, jako jsou USA, Velká Británie, Francie, Německo, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Japonsko, Jižní Korea a Singapur, tak z rozvojových zemí, jako je Brazílie, Argentina, Mexiko, Thajsko, Indie, Pákistán, Spojené arabské emiráty, Egypt, Nigérie, Keňa a Jižní Afrika. Více než polovina respondentů má vysokoškolské vzdělání, přičemž 54,71 procenta má bakalářský nebo vyšší titul, z toho 15,22 procenta má magisterský a doktorský titul.
Průzkum ukázal, že 91,46 procenta respondentů z Afriky chválilo hospodářské úspěchy Číny. Těsně následovala Evropa s podílem 81,6 procenta a Severní Amerika s 78,09 procenta.
Lidé ze zemí podílejících se na iniciativě Pásmo a stezka (Belt and Road Initiative, BRI) chválili hospodářské úspěchy Číny. Současně 84,02 procenta respondentů z rozvojových zemí důvěřuje čínské ekonomice, což je více než poměr respondentů, kteří důvěřují čínské ekonomice, z rozvinutých zemí.
Těžká práce se vyplácí
Převážná většina respondentů má pozitivní dojmy ohledně Číňanů a 84,42 procenta afrických respondentů a 71,18 procenta evropských respondentů se domnívá, že Číňané jsou pracovití a mají sebe-motivaci.
Hrubý domácí produkt Číny na obyvatele se za posledních deset let zvýšil z 6.100 USD na více než 12.000 USD, což 76,65 procenta respondentů považuje za pozoruhodné. V průzkumu se více než 70 procent respondentů z pěti kontinentů domnívá, že Čína bohatne.
Číně se za poslední desetiletí podařilo vymanit z chudoby téměř 100 milionů lidí ve venkovských oblastech a drtivá většina globálních respondentů věří, že hlavními dvěma důvody pro tento historický úspěch jsou to, že čínská ekonomika si udržuje rychlý růst a že čínští vůdci jsou odhodlaní a pevně kráčí za svými cíli.
Z hlediska rychlého technologického rozvoje na respondenty nejvíce zapůsobil čínský rozvoj 5G, umělá inteligence a vysokorychlostní železnice. Na 73,87 procenta respondentů z Afriky udělalo největší dojem čínské 5G a 55,28 procenta ocenilo čínskou vysokorychlostní železnici. V Evropě bylo 52,77 procenta respondentů ohromeno pokrokem země v oblasti umělé inteligence.
Multipolární svět
Průzkum se také dotazoval respondentů na jejich názory na budoucí světový řád. Přibližně 6 procent lidí na celém světě věří, že svět bude v budoucnu unipolární a budou mu dominovat buď USA nebo Čína, zatímco 34 procent, největší skupina, si myslí, že multipolární svět je podle průzkumu nejpravděpodobnější vyhlídkou.
Čínský koncept „společenství osudu lidstva“, který klade důraz na lidstvo jako celek a hledá novou cestu, jak se vyhnout konfrontaci, podpořilo 61 procent dotázaných.
Lidé ze zemí účastnících se BRI více souhlasili s čínským světonázorem.
Mezi vlivy, které BRI přinesla jejich národům, byly v průzkumu nejvíce voleny: „sdílení zisků z rozvoje“ (53 procent), „rozšiřování mezinárodního trhu“ (51 procent), „posílení základní infrastruktury“ (44 procent) a „podpora kulturní výměny“ (43 procent).
Pouze 8 procent uvedlo, že věří, že jejich země jsou vystaveny „dluhovým pastem“, které vytvořila Čína.
Většina respondentů podle průzkumu souhlasila s čínským přístupem k lidským právům, i když západní státy Čínu v této oblasti očerňují.
Přibližně 57 procent dotázaných souhlasilo s výrokem „Čína vždy přistupuje k lidským právům realisticky a prakticky. Lidská práva by neměla být oddělena od reality a vývojových fází žádné země. Práva na živobytí a rozvoj jsou nejzákladnější,“ a 26 procent s tímto výrokem zcela souhlasilo.
Pokud jde o využívání lidských práv jako zbraně rozvinutými zeměmi, 55 procent dotázaných uvedlo, že věří, že to „pouze brání lidem v jiných zemích v širších právech na svobodu a živobytí“.
Přibližně 56 procent respondentů z rozvinutých i rozvíjejících se ekonomik uvedlo, že skutečným důvodem, proč západní politici propagují „hrozbu z Číny“, je „stres a úzkost“ z vzestupu Číny.
Tá