Generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Číny (KS Číny) Xi Jinping (Si Ťin-pching) zdůraznil: „Zaměření na inovace znamená zaměřit se na rozvoj a usilování o inovace je usilování o budoucnost.“ Od 18. sjezdu KS Číny Čína plně implementovala strategii rozvoje řízeného inovacemi, a vědecký a technologický výzkum a vývoj země prošel historickými, holistickými a velkými změnami, čímž Čína vstoupila mezi inovativní země.

Od roku 2013 do současnosti Čína vypustila řadu družic s vysokým rozlišením. Pomocí fotografií pořízených těmito družicemi lze sledovat jemné změny na území Číny.

Prostřednictvím nepřetržitého sledování satelitů s vysokým rozlišením jsme zjistili, že v posledních několika letech byla oblast Qianhai (Čchien-chaj) v Shenzhenu (Šen-čen) jednou z oblastí s největšími změnami městské prostorové formy v Číně. 

Ještě v roce 2012 to byla blátivá přílivová oblast. V uplynulých deseti letech tato oblast stabilně rostla díky inovativní výstavbě. 

V rámci Workshopu snů mládeže Shenzhen-Hongkong v Qianhai zde proběhla inkubace 601 podnikatelských týmů ze Shenzhenu a Hongkongu, z nichž 331 pocházelo z Hongkongu.

Necelé 2 kilometry od Workshopu snů mládeže Shenzhen-Hongkong se v Qianhai nachází mezinárodní finanční oblast Shenzhen-Hongkong. Do jednoho roku od spuštění se sem už přihlásilo 195 finančních institucí. 

Nedaleko je Čínské (Shenzhen) centrum pro ochranu duševního vlastnictví, kde je každý pracovní den v průměru vyřízeno téměř 500 patentových přihlášek.

Stále dokonalejší inovační systém pohání rychlý ekonomický rozvoj v Qianhai. V roce 2021 tento kus země o rozloze pouze 120 kilometrů čtverečních generoval regionální HDP v hodnotě 175,57 miliardy yuanů.

Když se podíváme na celou Čínu, za deset let se počet národních nezávislých inovačních demonstračních zón zvýšil ze 3 na 23 a počet high-tech podniků se zvýšil ze 49.000 před více než deseti lety na 330.000 v roce 2021.

Hledání slova „inovace“ v navigačním softwaru dnes přinese celkem více než 50.000 destinací. V posledních deseti letech se zrychlilo jejich šíření z převážně východního pobřeží do středních a západních oblastí Číny a nyní se rozšířily po celé zemi.

Vitalita inovací je silná, odkud se bere tato síla?

Shromáždili jsme vědecké a technologické plány „12. pětiletého plánu“ a „13. pětiletého plánu“ z 31 provincií, regionů a měst a provedli jsme analýzu dat v textech 62 dokumentů o délce přes 1,5 milionu slov. Bylo zjištěno, že četnost výskytu slova „inovace“ vzrostla z 3.484krát během období „12. pětiletého plánu“ na 7.793krát během období „13. pětiletého plánu“, a četnost výskytu výrazu „základní výzkum“ vzrostla ze 184krát na 300krát.

Za posledních deset let se investice země do základního výzkumu rok od roku zvyšovaly. V roce 2021 byly 3,4krát vyšší než v roce 2012, což představuje nejvyšší podíl investic celé společnosti do výzkumu a vývoje.

Bezprecedentní důraz země na základní výzkum podpořil urychlené zavádění velkých vědeckých zařízení. Satelitní snímky dosvědčují toto desetiletí změn.

Tady je Vědecké město Zhangjiang (Čang-ťiang) v Šanghaji. V posledních deseti letech zde bylo spuštěno více než deset velkých vědeckých instalací, jako je Šanghajský světelný zdroj (Shanghai Light Source) a Národní zařízení pro výzkum proteinů (National Protein Science Research Facility). V laserovém zařízení Xihe (Si-che) v Šanghajském institutu optiky a jemné mechaniky v rámci Čínské akademie věd přijali vědci řadu inovativních řešení k dosažení disperzního elektronového paprsku s nejvyšším jasem a nejnižší energií na světě. 

Wang Wentao (Wang Wen-tchao), výzkumný pracovník Šanghajského institutu optiky a jemné mechaniky Čínské akademie věd.

Tento výzkum umožňuje zkomprimovat velké vědecké fotonické zařízení na velikost pracovní plochy, což znamená skokový vývoj od následování k vedení v této oblasti.

Nová oblast Tianfu (Tchien-fu) v provincii Sichuan (S´-čchuan) byla v roce 2014 schválena jako nová oblast na národní úrovni v Číně. Dnes zde sídlí 25 vědecko-výzkumných ústavů na národní úrovni a bylo zde uvedeno do provozu první národní superpočítačové centrum v západní oblasti Číny.

Li Jiajia (Li Ťia-ťia), ředitelka oddělení provozu a údržby čínského Národního superpočítačového centra v Chengdu (Čcheng-tu).

Výpočetní výkon může dosáhnout sto biliard operací za sekundu, což se řadí mezi deset nejlepších počítačů na světě.

Ve městě Wuhan (Wu-chan) v provincii Hubei (Chu-pej) je čínské Údolí optiky, které bylo před deseti lety jen malá jeskynní laboratoř pod horou Yujiashan (Jü-ťia-šan). Dnes zde byla uvedena do provozu velká vědecká zařízení, včetně experimentálního zařízení silného pulzního magnetického pole a řada národních klíčových laboratoří. V zařízení pro výzkum přesného měření gravitace vyvinul vědecký výzkumný tým nejpřesnější vesmírný inerciální senzor v Číně. 

Bai Yanzheng (Paj Jen-čeng), vedoucí národního významného systému vědecké a technologické infrastruktury pro přesné měření gravitace.

Prolomili jsme zahraniční technologickou blokádu a úspěšně jsme provedli mnoho testů na oběžné dráze, jako je nákladní kosmická loď Tianzhou (Tchien-čou) 1 a satelit Tianqin (Tchien-čchin) 1.

Umístění Číny v žebříčku Globálního indexu inovací vzrostlo z 34. místa v roce 2012 na 12. místo v roce 2021. Výstavba vysokorychlostních železnic a sítí 5G je v Číně na vedoucí světové úrovni, v oblasti pilotovaných letů do vesmíru a průzkumu Marsu došlo k zásadním průlomům, rozsah využívání vozidel na nové energie a nová zobrazovací odvětví jsou na prvním místě na světě.

Inovace nejen hluboce mění Čínu, ale také vede Čínu k pokroku vpřed do budoucnosti. 

Táňa