Obávám se, že v dnešním světě nikdo nepřekoná Spojené státy ve schopnosti zaměňovat černou a bílou a v klamání veřejnosti. Nedávno, pokud jde o otázku Tchaj-wanu, někteří američtí politici vedli hru, jak vytvořit krizi, ale obvinit z ní Čínu.

Kolem návštěvy předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu se vysocí američtí představitelé střídali v útocích a pomlouvali „přehnanou reakci“ Číny na tuto návštěvu a „to vedlo ke krizi čínsko-amerických vztahů“, ve snaze přesunout odpovědnost za eskalaci situace v Tchajwanském průlivu na Čínu. Ještě horší je, že někteří američtí politici jeden po druhém navštívili Tchaj-wan a přilévali tak olej do ohně v Tchajwanském průlivu.

Když se podíváme zpět na krizi v Tchajwanském průlivu, každý bez předsudků vidí, že byla naplánovaná a vyprovokovaná americkou stranou. Pelosiová z vlastních politických zájmů, se souhlasem a pod vedením vlády USA, trvala na návštěvě Tchaj-wanu, což vážně porušilo zásadu jedné Číny a ustanovení tří společných čínsko-amerických komuniké, vážně to poškodilo suverenitu a územní celistvost Číny, vážně to poškodilo mír a stabilitu v Tchajwanském průlivu a vážně to ovlivnilo politické základy čínsko-amerických vztahů. V zájmu zachování stability v Tchajwanském průlivu čínská strana předem jasně vyjádřila svůj nesouhlas, opakovaně zdůraznila vážnost a škodlivost letu Pelosiové na Tchaj-wan a upozornila, že všechny důsledky z toho plynoucí ponese americká strana. Lze říci, že to bylo řečeno předem.

Zároveň někteří politici v mezinárodním společenství také varovali před obrovskou krizí, která může být vyvolána návštěvou Pelosiové na Tchaj-wanu. Bývalý australský premiér Paul Keating poukázal na to, že je těžké si představit nějaký „bezohlednější a provokativnější čin“, než je tento. Pokud bude situace špatně posouzena nebo špatně řešena, bude bezpečnost, prosperita a pořádek v regionu a na celém světě čelit katastrofálním následkům. Vzhledem k tomu, že americká strana přehlíží veřejné mínění a trvá na svém vlastním postupu, musí zaplatit cenu za své vlastní chyby.

Mezinárodní zákon dává každé zemi právo přijmout nezbytná opatření k ochraně své suverenity a územní celistvosti a k zabránění vnějším zásahům. Tváří v tvář nepřátelské provokaci USA nezbývá čínské straně nic jiného než se bránit. Cílem série protiopatření přijatých čínskou stranou je varovat pachatele, potrestat síly za „tchajwanskou nezávislost“ a chránit základní zájmy země, což je v souladu s mezinárodními a domácími zákony. Více než 170 zemí a mnoho mezinárodních organizací zopakovalo, že dodržují zásadu jedné Číny a podporují Čínu při ochraně její suverenity a územní celistvosti. Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger v rozhovoru před pár dny řekl, že návštěva Pelosiové na Tchaj-wanu byla „nerozumným krokem“ a příkladem snahy řešit problémy konfrontačním způsobem. Kubánský velvyslanec v Číně Carlos Miguel Pereira řekl, že Spojené státy obvinily čínskou stranu z přijímání protiopatření, což je obvyklý trik Spojených států ve snaze zbavit se odpovědnosti. To vše ukazuje, že obvinění některých amerických politiků jsou naprosto neudržitelná.

Kromě toho americká strana také tvrdí, že Čína vytvořila takzvaný „nový normál“ prostřednictvím krize v Tchajwanském průlivu a že čínská armáda prokázala silnou vojenskou odstrašující schopnost proti Tchaj-wanu. Tchaj-wan je původně území Číny. Tváří v tvář vnějším provokacím provádějí čínské ozbrojené síly vojenská cvičení a výcvik v příslušných mořských oblastech, aby zajistily národní suverenitu a územní celistvost. Jedná se o poslání svěřené národní ústavou, zákonem proti rozdělení a dalšími zákony.

Nedlouho po návštěvě Pelosiové na Tchaj-wanu navštívil Tchaj-wan také americký senátor Ed Markey a guvernér amerického státu Indiana Eric J. Holcomb. To ukazuje, že americká strana nejenže nedokázala napravit své chyby, ale pokračuje ve vyvolávání problémů ve snaze získat politické a ekonomické výhody.

Princip jedné Číny je jádrem klíčových zájmů Číny. Americká strana by se měla poučit ze svých chyb a vrátit se na správnou cestu stanovenou zásadou jedné Číny a třemi společnými čínsko-americkými komuniké a neměla by dělat chyby. V opačném případě se čínská strana rezolutně postaví proti tomu a doprovodí ji až do konce. (Kl)