Fotografie z 18. srpna 2022 ukazuje, jak se vysokorychlostní osobní vlak upravený pro vysokorychlostní železnici Jakarta Bandung v přístavu Qingdao ve východočínské provincii Sangong nakládá do lodi..Photo: Xinhua

Vzpomínám, jak když jsme se stávali součástí EU, si spousta lidí dělala naděje, že tu brzy budou komunikace jak v Německu, stejně hustá síť dálnic a navíc všude budou rychlostní železnice. EU se však od těchto někdejších preferencí poněkud odchýlila, a kdo chce směřovat ke komunikační síti na špičce doby, ten se výrazněji zapojí do Iniciativy pásu a cesty (BRI) a infrastruktury, zejména železnice se u něj začnou přetvářet na špičku 21. století. Právě to vidíme na nadšeném průkopníkovi této tzv. Nové Hedvábné stezky (BRI) Indonésii.

Zrovna totiž začaly první dodávky rychlovlaků pro indonéskou, nově v rámci projektu BRI budovanou železnici Jakarta-Bandung (HSR) s čistě čínskými technologiemi a s veškerým vybavením a podle čínských standardů.

Celá škála vysokorychlostních elektrických vlaků i s testovacím vlakem odplula firmou pro speciální přepravní zásilky 21.8 z přístavu Qingdao ve východočínské provincii Shandong, aby na konci srpna dorazila do Indonésie.

Vlaků s aerodynamickým designem bullet pro projekt Jakarta-Bandugn HSR bude 11 plus jeden testovací. Firma COSCO, co to převáží, hojně vozí obří vozidla, vlaky a soupravy pro metra.

Pro každý typ lokomotivy a vozidla, si tato firma zákaznicky na míru střihne upravená přepravní zařízení a používají se specifické metody zdvihání a vykládání těchto strojů splňující speciální požadavky včetně zamezení kolizí. Pro každý přepravní projekt se provádí řada vědeckých výpočtů k zajištění optimálnosti a bezpečnosti. 

Zde další snímek z 18. srpna 2022, kde ukazuje, jak se vysokorychlostní osobní vlak upravený pro vysokorychlostní železnici Jakarta Bandung, v přístavu Qingdao ve východočínské provincii Sangong nakládá do lodi. Photo: Xinhua

Železnice mezi oblíbenou indonéskou turistickou destinací Bandung a hlavním městem Jakarta má 142 km a bude první vysokorychlostní železnicí nejen v Indonésii, nýbrž i v Jihovýchodní Asii. Vše má být dokončeno a železnice má být v plném provozu v červnu 2023, kdy železnice s konstrukční rychlostí 350 kilometrů v hodině cestu mezi oběma městy zkrátí z dosavadních více než 3 hodin na 40 minut.

Čína, jak víme, už delší dobu staví zahraniční železnice ve velkém počtu, zejména v Africe a v Asii. Všechny železnice jsou však vždy určitou směsí čínských a jiných technologií a technických standardů. Toto má být první čistě čínská, jen s čínskými technologiemi včetně veškerého vybavení postavená zahraniční železnice výhradně podle čínských technických norem a předpisů.

Čistě čínskou technologií podle čínských standardů bude řídicí systém vlaků fungující jako spletitá nervová soustava celého vlaku s ovládacím mozkem, kdy vše bude vzájemně propojeno bezdrátovou sítí a bude to komunikovat nejen mezi sebou, ale i s železnicí a s nádražími, optimalizovat rychlosti dle situace a povede to duální provoz. Všude bude pochopitelně požární ochrana, zaštítění proti vibracím atp.

Ač je výrobek čínský budou tyto vlaky EMU vnějším a interiérovým designem přesně uzpůsobeny indonéské kultuře, jak je ve spolupráci navrhly společné týmy z čínských a indonéských firem.

Do celého projektu byla zapojena řada Indonésanů, aby se vychovaly místní talenty, které budou na těchto řešeních nadále pracovat, aby docházelo k osvojení technologií domácími odborníky, tyto země se zapojily pomocí místních expertů spolu s Číňany do jejich průmyslových řetězců a všechna řešení byla přesně na míru místním potřebám.

Čína si vybudovala ohromný průmysl k budování železnic, ovšem sama je vlastně už železnicemi skoro plně nasycena, a má-li železniční průmysl jet na plné obrátky i nadále, musí hledat příležitosti k budování železniční sítě po světě. Čehož pochopitelně může každá země, která chce stav svých železnic pozdvihnout, využít, včetně např. zemí v naší části Evropy.

Tento indonéský projekt je proto dost možná i takovým marketingovým projektem, kdy světu ukazují: „Podívejte se, co můžete mít, když v zámoří potřebujete všechny strojní i elektronické produkty, stavební řešení, konzultační podporu aj.“ A nelze pochybovat, že úspěch takového produktu na celý svět zapůsobí a zvýší přitažlivost nejen komplexních čínských technických řešení, ale i většího zapojení do BRI a do cesty k prosperitě, jakou tyto projekty nabízí.

I tato zatím vlastně malá první čínská rychlostní železnice v Indonésii má nesmírně zvednout efektivitu místní přepravy mezi Jakartou a Bandungem, vytvořit spoustu nových pracovních míst, přilákat k této železnici spoustu investic, znásobit turistiku a přesměrovat ekonomický vývoj v regionu k předvoji vývoje 21. století.

Projekt této železnice probíhal převážně v těžkých časech rozvratu dodavatelských řetězců v důsledku epidemie i současných pokusů o rozvrat průmyslových řetězců pod záminkou Ukrajinské krize. Ale nic z toho ten projekt nevykolejilo a stal se takovým vzorem pro to, jak také může probíhat spolupráce mezi Čínou a zeměmi ASEAN.

Čínské železniční technologie jsou v posledních letech globálním hitem budování tratí i jedním z prvků zvyšujících atraktivitu spolupráce v rámci Iniciativy pásu a cesty s kooperací průmyslových kapacit celého světa s Čínou, kdy čínské železnice a jejich technologie rostou jak houby po dešti všude v Africe, Asii, Evropě i po Amerických kontinentech, včetně toho severního.

A jejich budování všude plní očekávání, že takovéto infrastruktury s sebou přinesou ohromné posílení ekonomické aktivity v oblasti a prosperitu. Krásným příkladem je např. trasa mezi Mombasou a Nairobi v Keni, kde vše probíhá jak v učebnicích ekonomie o pákovém efektu takovéhoto druhu investic. Ekonomika země hned zrychlila, růst a životní úroveň obyvatelstva letí nahoru.

Zatím nejsou úplně zpětná hodnocení, ale je už dost podkladů pro odborné odhady, kdy se odhaduje, že jen tato trasa přispěla k navýšení HDP celé Keni o 2 procenta. Samotný železniční projekt v Keni vytvořil 50 000 pracovních míst pro zdejší obyvatelstvo a samozřejmě, že pozvolna za železnici přichází soukromé investice a jimi vytvářená prosperita a pracovní místa.

Krásnou ukázkou je i železnice mezi Čínou a Laosem. Budování trati vytvořilo přes 110 000 místních pracovních míst a Čína kolem trasy vybudovala i 2 000 km silnic a plavebních kanálů, přičemž značná část dodávek na stavbu za více než 5,1 bilionu yuanů (745 milionu $) pocházela z Laosu.

To Čínou proklamované budování společné prosperity lidstva, v němž z partnerské vzájemně výhodné, nevylučující kooperace vznikne nový rozvoj a blahobyt se dá asi nejlépe ilustrovat právě na železnicích vznikajících v rámci oné Nové Hedvábné stezky (BRI).

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze