Nákladní vlak z Číny do Evropy čís. X9015 vyráží z mezinárodního přístavu Xi’an v severozápadní čínské provincii Shaanxi směrem ke Kazachstánu 29. července 2022. [Photo/Xinhua]

V neděli 21.8 dosáhl počet nákladních vlaků z Číny do Evropy za letošní rok 10 000, tj. o 10 dnů dříve než loni, ukazují data čínských drah – China State Railway Group Co., Ltd.

Tento spolehlivý kanál obchodní a ekonomické spolupráce předvedl svou nesmírnou přínosnost zejména v obtížných dobách, jako za pandemie, a ukázal, že jako vždy v historii se dopravními cestami vzájemně otvírají regiony napříč politickými uskupeními, kulturami a ideologiemi, kdy obchodní výměna po tomto tzv. Eurasijském pevninském mostě neustále roste, zlepšuje blahobyt v zemích podél trasy i v časech obtíží a zajišťuje, že spolupráce se nerozpadne, ani když ji ideologové zkouší sabotovat a prosazovat politiku ohrazování zemí na černé listině Washingtonu.

Málokterá ekonomická aktivita rostla v poslední době tak rychle, jako dopravní provoz na této trans-eurasijské součásti Iniciativy pásu a cesty (BRI), zvané též Nová Hedvábná stezka. V posledních letech 2016-2021 narostly počty nákladních vlaků z 1 702 ročně na 15 183. V Evropě se rozvětvuje do 82 tras přes 196 měst ve 24 evropských zemích. Dováží se sem přes ni 50 000 typů zboží jako IT produkty, automobily a součásti, oděvy, obilí, vína, káva i dřevo.

Aby provoz mohl narůstat, budují se pořád v Číně i Evropě dopravní odbočky, sklady, logistické uzly, které se stávají úzkým hrdlem nárůstu provozu na těchto trasách. Díky tomu narůstá provoz v posledních letech přímo expanzivně, kdy letošní průměrný objem nákladů po východní trase Čína-Evropa oproti roku 2020 narostl o 41,3 procenta a po centrální trase o 15,2 procenta. A v poslední době je díky tomu možná a neustále roste i přímá železniční doprava mezi Vietnamem a Českem.

Jen za červenec přesáhl počet vlaků do Evropy 57 000 a ty přepravily 5,3 milionu jednotek dvacetistopových kontejnerů zboží za skoro 300 miliard dolarů.

Tato ohromná, v porovnání s jinými způsoby přepravy mnohonásobně emisně méně náročná trasa třeba během pandemie fungovala doslova jako cesta života. Zatímco se tehdy lodní a letecká doprava hroutily, tak po této trase do Evropy hladce proudilo 109 000 tun proti-pandemických produktů.

Přitom přeprava nákladu stojí jen pětinu nákladů na leteckou dopravu a proběhne za čtvrtinu času oproti lodní dopravě.

Jde o jednu z nejúspěšnějších větví projektu Iniciativy pásu a cesty, kdy v celém pásu podél této trasy znatelně díky trans-eurasijské spolupráci narostla společná prosperita a všem to přináší hmatatelné ovoce. Ekonomika ve vnitrozemských čínských městech podél trasy roste a získává v Evropě nová odbytiště. V Evropě se např. německé město Duisburg v Severním Porýní Vestfálsku, které zažívalo ekonomický úpadek, de-industrializaci a odliv obyvatelstva a kapitálu kvůli útlumu uhelné a ocelářské výroby, přetvořilo na možná nejdůležitější evropský dopravní a logistický uzel této trasy, načež prudce ekonomicky roste a prosperuje, jako málokdo. Díky postavení logistického centra trans-eurasijské dopravy mu teď závidí i ty nejrychleji rostoucí a nejvíce prosperující oblasti Německa. Dnes je toto město propojeno s řadou tahounů čínské ekonomiky jako jsou města Chongqing, Wuhan, Xi’an a Shenzhen. Podniky v Duisburgu nad tímto růstem jásají a prakticky veškerý německý business si libuje jak růst vzájemné, oboustranně výhodné spolupráce Německa s Čínou nabral hybnost a těší se, jak tento trend bude pokračovat. Obdobné je to mezi tvůrci reálných hospodářských hodnot prakticky v celé Evropě, a tak zastánci ideologických hodnot přes veškeré své úsilí ve snaze vykolejit tuto spolupráci a tuto železnici zatím selhávají.

Samozřejmě, že ty vlaky s sebou nesou i nehmatatelné přínosy, jako rozšíření mezilidských vztahů, spolupráce a kulturní výměny podél celé trasy. Proto se i Duisburg stal pro Němce branou ke styku s čínským lidem a ke vzájemnému porozumění mezi národy na úrovni zdola. V Duisburgu roste počet čínských společností, které zde zakládají pobočky, nadstandardně se to tu hemží čínskými restauracemi a je zde spousta čínských studentů.

Radní pro čínské záležitosti města Duisburg Markus Teuber tvrdí, že počty čínských společností ve městě neustále rostou už od roku 2014 a sídlí v něm už přes 100 čínských společností.

Vše to, o čem tu píšeme, samozřejmě bedlivě sledují ekonomičtí a političtí analytici obdivující míru veřejného blaha, jakou služby dopravních vlaků všude, kudy jezdí, přináší spolu se stabilizujícím účinkem na ekonomické aktivity a růst. Jejich zjištění jsou velice motivující pro řadu zemí a společností, které v takových projektech vidí příležitost. Hlavní zástupce vůdčí evropské logistické společnosti HHLA pro Asii a Pacifik Lars Anke o tom tvrdí: „Z hlediska efektivity, ochrany životního prostředí a plnění dopravních potřeb pro některé speciální zboží, poskytl rozvoj nákladní vlakové dopravy výbornou volbu pro logistickou přepravu a pomohl udržet stabilitu zásobovacích řetězců. Nákladní vlaky mezi Čínou a Evropou si urvaly značnou část podílu na celém logistickém systému,“ říkal.

Tato dopravní trasa není kriticky důležitá jen pro Evropu a Čínu. Už jsme zmiňovali, že teď jsou možné přímé vlakové zásilky za krátkou dobu mezi Českou republikou – respektive celou Evropou – a Vietnamem a čím dál více to platí i pro další země Jihovýchodní Asie. Vznik této trasy znamenal i obrovské požehnání a ekonomické oživení pro Mongolsko, které je do toho též významně zapojeno.

Šéf kontejnerové přepravy mongolské železniční společnosti Ulan Bator Railway, tj. mongolské obdoby toho, co jsou u nás České dráhy, Amarbayasgalan Altanshagai tvrdí, že vlaková dopravní služba mezi Čínou a Evropou je pro Mongolsko kriticky důležitá kvůli výměně zboží se zahraničím a kvůli příspěvkům k hospodářství země. Nejde jen o samotné obchodní příležitosti, ale jak říká Altansahgai: „Služba nákladní vlakové přepravy mezi Čínou a Evropou vedoucí přes území Mongolska je pro mongolskou ekonomiku velice důležitá, protože všechny poplatky za službu železniční dopravy se platí v cizích měnách.“

Moc odlišně to nevidí ani v evropských zemích. „Nákladní vlaková doprava mezi Čínou a Evropou má značné výhody a vzniká tím i velký potenciál pro realizaci obchodů mezi Čínou a Finskem,“ říká finský ministr pro rozvojovou spolupráci a zahraniční obchod Ville Skinnari. Finsko se těší na větší železniční propojenost s Čínou a doufá, že se z něho stane jeden z hlavních logistických uzlů mezi Čínou a Evropou, kdy v něm existuje řada výhod pro dopravu a logistiku,“ řekl Skinnari.

„Naše vláda jásá, když vidí narůstající spolupráci mezi finskými a čínskými společnostmi prostřednictvím nákladních vlaků. Vyšší konektivita mezi oběma zeměmi je velice vítaná,“ pochvaloval si ministr.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze