Vědci 25. srpna varovali, že mnoho milionů lidí v tropech by mohlo být do roku 2100 vystaveno nebezpečnému půlročnímu horku, i když se lidstvu podaří splnit klimatické cíle.
Studie zjistila, že v nejpravděpodobnějším případě mohou být do konce tohoto století lidé v tropech po většinu roku ovlivněni škodlivými teplotami.
Pokud se nepodaří dostat emise pod kontrolu, velké množství lidí v těchto regionech by mohlo čelit potenciální „noční můře“ extrémního tepla.
„Je tu možnost, že pokud nedostaneme emise pod kontrolu, miliardy lidí budou opravdu, opravdu nadměrně vystaveni těmto extrémně nebezpečným teplotám způsobem, který jsme v zásadě neviděli,“ řekl hlavní autor studie Lucas Vargas Zeppetello z Harvardské univerzity.
Těžké vlny horka, které jsou v důsledku změn klimatu teplejší a častější, jsou už pociťovány po celém světě, ohrožují lidské zdraví, volně žijící rostliny a živočichy a výnosy plodin.
Většina projekcí vývoje klimatu předpovídá zvýšení teploty v různých politických scénářích, ale neuvádí, která z těchto cest je pravděpodobnější.
V této studii zveřejněné v časopise Communications Earth and Environment, vědci odhadovali potenciální vystavení nebezpečnému teplu a vlhkosti.
Použili statistické projekce k predikci úrovní emisí oxidu uhličitého z lidské činnosti a výsledné úrovně globálního oteplování.
Zjistili, že mnoho lidí v tropických regionech může do konce století čelit půlročním nebezpečným hladinám tepla, i když svět omezí růst teploty v souladu s cílem Pařížské dohody o klimatu na méně než 2 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou úrovní.
Dále uvedli, že mimo tropy se smrtící tepelné vlny pravděpodobně stanou každoročními událostmi.
Vědci použili tepelný index, který stanovuje „nebezpečnou“ hladinu na 39,4 stupně Celsia, zatímco teploty nad 51 stupňů Celsia jsou považovány za „extrémně nebezpečné“ a pro člověka jsou zcela nebezpečné.
Extrémní opatření byla původně vyvinuta pro lidi pracující v podmínkách horkého vnitřního prostředí, jako jsou lodní kotelny, a které byly zřídka pozorovány venku, řekl Zeppetello.
Výzkumník však uvedl, že do konce století je „prakticky zaručeno“, že lidé v některých částech tropů budou tuto úroveň tepla zažívat každý rok, pokud nebudou emise vážně omezeny, s největším rizikem pro oblasti subsaharské Afriky a Indie.
Podmínky jako z „noční můry“
Země se doposud zahřála téměř o 1,2 stupně Celsia a současné předpovědi založené na slibech různých zemí na snížení emisí uhlíku ukazují, že svět daleko překračuje cíl Pařížské dohody, kterým je zvýšení o 2 stupně Celsia do roku 2100, natož ambicióznější aspirace o 1,5 stupně Celsia.
Zeppetello a jeho kolegové ve svém výzkumu analyzovali předpovědi z globálních klimatických modelů a projekcí lidské populace a zaměřili se na vztah mezi hospodářským růstem a emisemi uhlíku.
Odhadují, že do roku 2100 bude pouze 0,1procentní šance na omezení průměrného globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia a do roku 2050 svět pravděpodobně dosáhne 1,8 stupně Celsia.
Průměrný globální nárůst teploty v roce 2100 bude podle vědců s největší pravděpodobností 3 stupně Celsia, což bude podle Zeppetella představovat pro mnoho lidí podmínky jako z „noční můry“.
V nejhorším případě, kdy emise budou růst nekontrolovaně, řekl, že extrémní teploty mohou v částech tropů trvat až dva měsíce každý rok.
Řekl však, že to záleží na tom, jak rychle lidstvo dokáže snížit emise.
Vědci uvedli, že ve všech scénářích by mohlo dojít k velkému nárůstu onemocnění souvisejících s teplem, zejména mezi staršími, zranitelnými a těmi, kteří pracují venku. （Kl）