Kosmická loď s posádkou Shenzhou-12 na raketovém nosiči Dlouhý pochod-2F je odpalována z Centra vynášení satelitů Jiuquan v poušti Gobi v severozápadní Číně, 17. června 2021.  (Xinhua/Li Gang)

Čína je v poslední době jednou z nejaktivnějších zemí v kosmických aktivitách. Vychází přitom daleko více než tradiční kosmické mocnosti jako Rusko a USA z nově vyvinutých technologií než ze svých řešení s dlouhou tradicí, která se maximálně trochu upravují, jako to dělají tradiční kosmické mocnosti. A když už je tak nucena k vývoji novinek, zkouší tedy dělat optimalizace, které by měly kosmonautiku zlevnit.

Jednou věcí, která se v kosmonautice už generací omílá, je znovu použitelnost. Je to logické, náklady kosmických letů jsou tak ohromné hlavně kvůli skutečnosti, že ta drahá zařízení jsou jen na jedno použití. Jak drahá by asi byla i jiná doprava, kdyby se třeba auto po každé jízdě sešrotovalo? Ale znovu použitelnost v kosmonautice je trochu oříšek. A první velký projekt znovu použitelnosti přes veškerou svou slávu nedopadl moc dobře. Šlo o proslulý americký raketoplán. Ten byl výsledkem stavu, kdy NASA převzali administrátoři a vojáci, aby skoncovali s časy, kdy programy určují technici a výzkumníci, z čehož pak vznikají programy jako Apollo, který byl hned zrušen, jeho infrastruktury zbořeny a zničena i většina jeho technické dokumentace. Místo toho měly vzniknout programy užitečného vojenského a průmyslového využití orbitálního prostoru. Čekalo se přitom, že bude třeba z továren využívajících nízkou gravitaci a vysoké vakuum ke speciálním výrobám a z bojových zařízení hvězdných válek, na zem snášet ohromné náklady.

Vznikl tedy raketoplán, jehož nosné rakety byly standardně na jedno použití, ale ohromný návratový modul byl obnovitelný. Protože se musel kromě užitečného nákladu na orbitu vynést i ten ohromný letoun, od nějž nakonec snášení velkých nákladů nikdo nechtěl, a ten návratový letoun se musel draze po každém letu renovovat, což vyšlo dráž než malá návratová kapsle na jedno použití, byly náklady na lety s posádkou mnohonásobně dražší než lety ruských Sojuzů. Nadšení ze znovu použitelnosti tedy poněkud pohaslo a americký program pilotované kosmonautiky to natolik vykolejilo, že se z toho dosud nevzpamatoval.

Novější pokusy se obvykle dělají s opětovnou použitelností prvních stupňů raket. Jejich nekontrolovatelný sestup po letu je ale rizikový, zařízení se po sestupu často znovu poškodí a jeho sebrání a odvezení, není také jednoduché.

Čína jde tedy na tento vývoj jinak. Postavila první stupeň rakety startující vertikálně, jako každý takový nosič, sloužící k vynesení nákladu na sub-orbitální dráhu. Dále může být zažehnut další raketový stupeň, který náklady vynese na potřebné místo na orbitě. Ovšem ten první stupeň potom obyčejně nespadne, nýbrž je postavený jako kluzák, co řízeně sestoupí na zem a přistane na letišti.

A v Číně se v pátek 19.8 podařilo provést první nový start takového nosiče, co se vrací jako kluzák poté, kdy už jeden let na sub-orbitální dráhu provedl a pak úspěšně přistál na letišti jako kluzák. Firma China Aerospace Science and Technology Corp (CASC) tento úspěch oznamuje jako velký skok vpřed ve vývoji kosmických dopravních technologií s opětovnou použitelností.

Tento sub-orbitální nosič schopný vrátit se jako řízený kluzák byl po kontrole a údržbě znovu použit a vertikálně odstartoval ze satelitního kosmodromu Jiuquan v severozápadní čínské provincii Gansu. Ze sub-orbitální dráhy se vrátil a hladce přistál jako kluzák na letišti Alxa Right Banner v severočínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Čínský kosmický analytik a televizní komentátor Song Zhongping pak novinářů z Global Times vysvětloval, že tyto sub-orbitální nosiče se používají k vynesení nákladu do výšky asi 100 kilometrů nad zemský povrch, kde pak mohou posloužit k mnoha účelům, mj. k tomu, aby se od nich oddělil nosič se satelitem na oběžnou dráhu. Mohou však vypustit i jiná zařízení např. pro hypersonické operace ve velkých výškách či speciální výzkumné sondy.

I tento samotný aerodynamicky tvarovaný nosič může přejít do operací v sub-orbitální výšce. Ovšem, když má tak velké zařízení být schopno aerodynamicky řízeně létat jak v řídké okrajové atmosféře na pokraji vesmíru, tak i v husté atmosféře při zemi, kde si i normálně sedne na přistávací dráhu letiště, je to technologicky velice náročné řešení.

Výše zmiňovaný expert Song tvrdí, že toto poslední opětovné použití k letu uvedeného stroje znamená, že jak materiály, tak motorový systém tohoto čínského znovu použitelného sub-orbitálního nosiče a letounu se dají opravdu znovu použít, což je ohromný technický průlom a znamená to technický milník.

Jednou z věcí, která stojí nejvíce za pozornost, je skutečnost, že po takovém letu nosič normálně přistává na normálním letišti, což je velice praktické a bezpečné. Má to tedy vlastnosti jak prvního stupně kosmického nosiče, tak těch tzv. kosmických letounů, co provádí lety na rozhraní mezi atmosférou a vesmírem. V takovýchto kosmických letounech jsou, alespoň podle dostupných informací, v popředí USA. Nicméně s tímto nosičem má Čína takovou technologii v podstatě také a teď bude odvozovat technologie nově vyvinutých kosmických letounů právě z tohoto návratového sub-kosmického nosiče.

Ten sub-orbitální nosič od CASC, který teď předvedl, jak je znovu použitelný, svůj první let provedl už v červenci. Jde o vývoj velice pokročilého sloučení jak, kosmických, tak leteckých technologií a Čína se tak stává zemí, která ve vlastních řešeních nejenže zvládla všechny dosud používané koncepce konstrukce kosmické techniky, ale také se stala průkopníkem, který přichází s novými koncepty, provádí průlomy a nachází dosud nevyzkoušené cesty k technologiím zítřka.

Firma CASC tvrdí, že se tím položily základy pro znovu použitelnou technologii dopravy ze země do vesmíru, která představuje první krok země k dosažení nezávislého vývoje v inovacích v tomto oboru.

Nelze pochybovat, že část Západních médií a politiků bude tento úspěch vyhlašovat za další krok k vojenskému využití kosmických technologií a za rozpoutávání závodů v kosmickém zbrojení. Ovšem v bílé knize „Čínský kosmický program: Perspektiva 2021“ vydané letos v lednu Informační kancelář Státní rady píše, že Čína vždy prosazovala využití kosmu k mírovým účelům a odporuje všem pokusům přetvořit vesmír ve zbraň nebo bojiště či v něm rozpoutat závody ve zbrojení. Čína vyvíjí a využívá kosmické zdroje opatrným způsobem, přijímá účinná opatření k ochraně prostředí, zajišťuje, aby kosmos zůstal mírový a čistý a zaručuje se, že její kosmické aktivity jsou pro lidstvo přínosné.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze