Ve dnech 27. a 28. srpna se v Tunisku konala 8. Konference o rozvoji Afriky (TICAD), kterou vedlo Japonsko. Ať už při pohledu na zprávy japonských mainstreamových médií nebo na různé projevy japonských vládních úředníků na konferenci, převládající pocit je, že „pomoc“ Africe, kterou konference slíbila, má mnoho soukromých cílů, a že Čína se opět pasivně stala nepřítomnou „hlavní postavou“.

Hospodářský rozvoj Afriky je ve srovnání se světem poměrně zaostalý a je dobré, když mezinárodní společenství poskytuje Africe ekonomickou podporu. Některé země však mají postranní úmysly. Na této Konferenci o rozvoji Afriky japonský premiér Fumio Kišida v proslovu přes video oznámil, že v příštích třech letech Japonsko investuje 30 miliard amerických dolarů do Afriky a vychová 300.000 talentů pro Afriku, přičemž tvrdí, že Japonsko se bude rozvíjet společně s Afrikou. Kišida také zdůraznil, že „je to odlišné od toho, co dělá Čína“. Největší japonský list „Asahi Shimbun“ ve zprávě z 28. srpna poukázal na to, že premiér Kišida chce posílit vztahy s africkými zeměmi, aby mohl čelit Číně. Otázkou ale je, dokáže Japonsko dosáhnout svého cíle?

V současnosti je hlavním omezením rozvoje Afriky to, že nemá dostatečně velký trh a zemědělské produkty a minerální produkty potřebují trh. Podle statistických výsledků ministerstva zahraničních věcí Japonska činil dovoz a vývoz mezi Japonskem a Afrikou v roce 2018 necelých 20 miliard amerických dolarů. Kromě toho, ačkoli Japonsko opakovaně slibovalo zvýšení investic v Africe, skutečné údaje nadále klesaly a za poslední dva roky klesly na přibližně 5 miliard USD. Japonská ekonomika navíc rok od roku klesá a míra souhlasu s Kišidovým kabinetem se stále snižuje. Do jaké míry se podaří realizovat japonskou pomoc Africe, je otázkou.

Co je pro africké země ještě důležitější otázka je, zda má japonská pomoc sloužit Africe nebo vlastním zájmům Japonska. Jak upozornilo mnoho analytiků, Japonsko v posledních letech tvrdilo, že navýší svou pomoc Africe, a kromě zvýšení své přítomnosti v Africe a konfrontace s Čínou si chce také koupit „stálé členství v OSN“. V posledních letech Japonsko na TICAD a při dalších mezinárodních příležitostech prohlásilo, že reforma Rady bezpečnosti OSN je společným cílem Japonska a Afriky. Na tomto setkání japonská strana zopakovala svou starou píseň a znovu ukázala svůj záměr využít Afriku jako „zásobu hlasů“ a připojit podmínky k pomoci.

Afrika je velký trh pro mezinárodní spolupráci, nikoli aréna pro hru s nulovým součtem. Kišida řekl, že Japonsko se bude rozvíjet společně s Afrikou, to znamená, že musí být k africkým lidem upřímné jako Čína, aby cítili stejný respekt, vzájemný prospěch a oboustranně výhodné výsledky. Japonsko ale vůbec nehovoří o spolupráci s mezinárodním společenstvím, pouze zdůrazňuje konfrontaci a soutěživost. Takovou pomoc Afrika skutečně nepotřebuje.

(Sve)