Před rokem 29. srpna, den před úplným stažením z Afghánistánu, provedla americká armáda nálet na Afghánistán na základě boje proti extremistickým organizacím a zabila deset civilistů, včetně sedmi dětí, nejmladšímu byly pouhé dva roky. 

Ve stejný den o rok později vypukl v irácké metropoli Bagdád vážný konflikt, při kterém zahynulo nejméně 30 lidí a stovky dalších byly zraněny. Dokonce i „zelená zóna“, která je pod klíčovou ochranou americké armády, byla napadena raketami. The New York Times uvedl, že to může znamenat začátek nebezpečnější fáze pro Irák.

Od Afghánistánu po Irák tyto dva „demokratické modely“, které se Spojené státy pokusily vybudovat se zbraněmi a puškami, ukazují, že kdekoli se dotkne „demokracie amerického stylu“, tam nastane zmatek a konflikt a budou zde nevinné oběti a velký počet vysídlených uprchlíků.

Od voleb v rámci „demokracie amerického stylu“, které se konaly v Iráku v roce 2005, nebyl úspěšně vytvořen žádný kabinet. V nových volbách do národního shromáždění, které se konaly v Iráku v loňském říjnu, získalo nejvíce křesel „Sadrovo hnutí“, ale také nebylo schopno sestavit většinovou vládu. Muktada Sadr, vůdce strany, volá po rozpuštění národního shromáždění a nových volbách, aby prolomil měsíce trvající patovou situaci při sestavování kabinetu. Aby Sadr vyvinul tlak na úřady, nedávno oznámil, že se stáhne z politické arény. Následně jeho příznivci vyšli do ulic na protest a došlo k násilným střetům s iráckými bezpečnostními silami.

V konečném důsledku jsou iniciátorem nepokojů v Iráku Spojené státy. V roce 2003 zahájily Spojené státy válku v Iráku s malou lahvičkou pracího prášku a po válce tam násilně implantovaly „americkou demokracii“. Po téměř 20 letech praxe přinesla takzvaná „demokratická transformace“ Iráku mnoho katastrof.

Spojené státy naroubovaly západní demokratický politický systém do Iráku a zavedly sektářský model decentralizace. Post prezidenta zastávali Kurdové a posty premiéra a předsedy parlamentu zastávali šíité a sunnité. Ve skutečnosti to způsobilo, že Irák je hluboce politicky rozdělen a pro různé politické frakce je obtížné dosáhnout usmíření.

Ekonomicky způsobily válka a konflikty nevyčíslitelné ztráty irácké ekonomice. Údaje ukazují, že v roce 1990 činil irácký HDP na obyvatele 10.356 amerických dolarů, ale v roce 2020 to bylo pouze 4.157 dolarů.

Pokud jde o bezpečnost, kvůli chaosu v irácké domácí politické situaci se rychle rozrostl a rozšířil terorismus a irácký lid se opět stal přímými oběťmi. Podle údajů webu pro statistiku civilních úmrtí během irácké války došlo v letech 2003 až 2021 v průměru k 3.400 teroristickým útokům ročně a každý útok měl za následek smrt průměrně 4 nevinných lidí.

V současnosti Sadr vyzval své příznivce, aby zastavili své protesty a co nejdříve se stáhli ze „zelené zóny“ Bagdádu. Situace v Bagdádu se dočasně uklidnila. Politické nepokoje v Iráku však ukazují, že Spojené státy zcela selhaly v prosazování „demokracie amerického stylu“ v Iráku.

V zásadě řečeno, to, co Spojené státy vyvážejí, je ve skutečnosti šikana a potlačování pod pláštíkem demokracie, což je strategický pokus o udržení americké hegemonie.

Za posledních 20 let téměř milion nevinných životů na Blízkém východě padl pod zhroucenými modelovými domy „americké demokracie“. Mezinárodní společenství musí vyjasnit zločiny spáchané Spojenými státy na Blízkém východě a usilovat o spravedlnost pro oběti. （kl）