Autor: Qiao Basheng, přednášející na Institutu národní bezpečnosti a speciální výzkumný pracovník Centra pro výzkum lidských práv čínské Severozápadní univerzity politických věd a práva.

Podle čínského ministerstva zahraničních věcí vydal Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva pod tlakem protičínských sil v USA a na Západě zprávu o lidských právech týkající se Xinjiangu (Sin-ťiang) plnou lží. Zpráva založená na nepravdách prezentovaných jako fakta obsahovala nepodložená obvinění ze „závažného porušování lidských práv“ a nucené práce v čínské Ujgurské autonomní oblasti Xinjiang.

Fakta však mluví hlasitěji než slova. Sociální harmonie a stabilita, trvalý ekonomický rozvoj a neustálé zlepšování obživy lidí v Xinjiangu, stejně jako rostoucí pocit zisku, štěstí a bezpečí lidí všech etnických skupin, jsou silnou odpovědí na lži protičínských sil v USA a na Západě.

Dvojí metr přijatý USA a Západem v otázce lidských práv je v souladu s jejich hegemonií v diskursu o lidských právech ve světě. Výběr hodnotících kritérií a způsob hodnocení situace v oblasti lidských práv v různých zemích závisí spíše na geopolitických úvahách a jejich vlastních politických potřebách než na skutečné ochraně lidských práv.

USA a další západní země pouze jednostranně zdůrazňují konkrétní práva související s jejich vlastními zájmy, přičemž ignorují praktické snahy jiných zemí v oblasti ochrany lidských práv. Ve skutečnosti, zásahem proti „třem zlým silám“ (jmenovitě etnickému separatismu, náboženskému extremismu a násilnému terorismu) v souladu se zákonem, nedošlo v Xinjiangu za posledních pět po sobě jdoucích let k žádnému násilnému teroristickému incidentu a práva na život, zdraví a rozvoj všech etnických skupin v Xinjiangu byla účinně chráněna.

Zatímco Xinjiang setřásl stín násilí a terorismu, vytvořil také historickou příležitost pro svůj všestranný rozvoj a štěstí lidí. Díky společnému úsilí lidí všech etnických skupin v Xinjiangu se urychlil integrovaný rozvoj modernizace zemědělství a chovu zvířat, informatizace, digitalizace a inteligentizace průmyslu byly urychleny a odvětví služeb hraje stále významnější roli v hospodářském růstu.

V roce 2021 činil disponibilní příjem na obyvatele města v Xinjiangu 37.642 čínských yuanů (5.455,84 amerických dolarů), což představuje meziroční nárůst o 8,05 procenta. Disponibilní příjem na obyvatele venkova byl 15.575 yuanů (2.257,44 dolarů), což představuje meziroční nárůst o 10,81 procenta. V prvním čtvrtletí roku 2022 byl Xinjiang se sedmiprocentním tempem růstu HDP ve vedení v Číně.

Neustálým zlepšováním životní úrovně všech etnických skupin v Xinjiangu byl historicky vyřešen problém absolutní chudoby. Do konce roku 2020 bylo všech 2,73 milionu venkovských lidí, 3.666 vesnic sužovaných chudobou a 32 chudých okresů v Xinjiangu vymaněno z chudoby. Neustálé zlepšování životní úrovně lidí dalo silný impulz všestrannému rozvoji lidí.

Lidi všech etnických skupin v Xinjiangu dlouhodobě trápí nedostatek nezávadné pitné vody. V roce 1984 začal Xinjiang realizovat projekt prevence nemocí a zlepšování vody, čímž byla ukončena historie obyvatel Xinjiangu (všech etnických skupin), kteří pili nečištěnou vodu. Od roku 2016 se Xinjiang komplexně zabýval tímto problémem pro chudé obyvatelstvo a provedl více než 400 projektů na zajištění bezpečné pitné vody ve venkovských oblastech s investicí 12,2 miliardy yuanů (1,77 miliardy amerických dolarů).

V květnu roku 2020 byl plně zprovozněn 1.827 km dlouhý městský a venkovský projekt bezpečné pitné vody v okrese Payzawat, což je dosud největší jednotlivá investice do takového projektu v Číně. To znamená důkladné řešení problému bezpečnosti pitné vody pro chudé obyvatelstvo v Xinjiangu.

Xinjiang chrání rovná zaměstnanecká práva pracovníků všech etnických skupin v souladu se zákonem a zavádí strategii nejvyšší priority zaměstnanosti a aktivní politiky zaměstnanosti. Od roku 2014 do roku 2020 se celkový počet zaměstnaných lidí v Xinjiangu zvýšil o 19,4 procenta z 11,3524 milionu na 13,56 milionu. Při energické podpoře zaměstnanosti jsou v souladu se zákonem chráněna legitimní práva a zájmy pracovníků všech etnických skupin, jako je rovný přístup k pracovním odměnám, sociálnímu pojištění, odpočinku a dovolené a bezpečnosti práce.

Když lidé všech etnických skupin v Xinjiangu spolu se zbytkem země neustále směřují ke společné prosperitě, Spojené státy a Západ se najednou začaly „starat“ o „lidská práva“ v Xinjiangu. Vymýšlením a šířením lží souvisejících se Xinjiangem pošpiňují čínské politiky pro vládnutí v Xinjiangu, pokřivily situaci v oblasti lidských práv v této autonomní oblasti a uvalily jednostranné sankce ve snaze omezit rozvoj Číny.

Sun Yingchun, farmář z mongolské autonomní prefektury Bortala v Xinjiangu, tváří v tvář lžím o „nucené práci“, řekl: „Od roku 2013 se v naší obci provádí celý proces mechanizace sázení a sběru bavlny a při každé koupi sběrače bavlny nám naše země poskytne odpovídající dotaci na zemědělské stroje. V roce 2016 bylo dosaženo stoprocentně strojového sběru. Naše obec má zatím 54 sběračů bavlny. Kromě služeb městu objíždí mnoho sběračů bavlny také okolní okresy a města, zejména na jihu Xinjiangu. Z analýzy počtu sběračů bavlny vlastněných obyvateli Xinjiangu je zřejmé, že Xinjiang plně realizoval mechanizovaný sběr bavlny. Počet velkých zemědělských strojů prodaných Xinjiangu ze Spojených států a dalších západních zemí také odráží tuto realitu. Obvinění USA a Západu, že bavlnářský průmysl v Xinjiangu je plný nelegální práce a nucené práce, jsou čirou pomluvou.“

S moudrými končí fámy a v lidském srdci přirozeně sídlí spravedlnost. Vývoj a pokrok v oblasti lidských práv v Xinjiangu je všem zřejmý. Šťastný život lidí všech etnických skupin v Xinjiangu je nejlepší odpovědí na lži.

Pokud jde o ochranu lidských práv, žádná země nemá právo vnucovat svou vlastní ideologii a politické a kulturní tradice jiným zemím. Lidská práva nikdy nebyla souborem západních pojmů vnucovaných druhým, ale hodnotovým systémem, který je všeobecně uznáván lidskou komunitou a dosahován podle převažujících podmínek lidské společnosti.

Lidská práva by nikdy neměla být používána jako nástroj jednotlivých zemí k prosazování geopolitických strategií a k exportu ideologií, ale spíše by měla sloužit jako základ pro dialog založený na konsenzu na rovnocenném základě mezi civilizacemi a kulturami. Jak vyzývá Charta Organizace spojených národů, země by měly „praktikovat toleranci a žít spolu v míru jako dobří sousedé“. To je jediný způsob, jak svět může přijmout skutečný mír a rozvoj. （Kl）