Autor: První hlas CGTN poskytuje komentář k aktuálním událostem. Denní sloupek objasňuje vznikající problémy a lépe definuje zpravodajskou agendu a nabízí čínský pohled na nejnovější globální události.
Ruský prezident Vladimir Putin tento týden přednesl mocný projev na Východním ekonomickém fóru. Zdůraznil, jak ruská ekonomika zůstává stabilní, přestože západní mocnosti uložily proti Moskvě tvrdé sankce. Ruský sektor ropy a plynu vzkvétá s vysokými cenami a přesouvá více dodávek energie na trhy v Asii a na Blízkém východě. Putin také vznesl obavy ohledně agresivních cílů zahraniční politiky USA.
Západní mocnosti vedené Bruselem, Londýnem a Washingtonem jsou zachváceny „sankční horečkou“ a doufají, že rozdrtí ruského ducha, poté, co Moskva 24. února zahájila „zvláštní vojenskou operaci na Ukrajině“. Západ zakázal dovoz mikročipů do Ruska, zastavil mezinárodní bankovní převody Ruska prostřednictvím systému SWIFT a zpřísnil omezení ruského vývozu potravinářských a energetických produktů.
I přes tuto izolovanost, Putin oznámil, že do konce tohoto roku se předpokládá, že ruský roční HDP klesne pouze o 2 procenta, zatímco rozpočet ústřední vlády v tomto tempu zaznamená rekordní přebytek.
„Nic jsme neztratili a nic neztratíme,“ řekl Putin. „Všechno, co je zbytečné, škodlivé a všechno, co nám brání v postupu vpřed, bude odmítnuto.“
„Pokud jde o to, co jsme získali, mohu říci, že hlavním ziskem bylo posílení naší suverenity, a to je nevyhnutelný výsledek toho, co se nyní děje,“ dodal Putin. „To nakonec posílí naši zemi zevnitř.“
Ohlašuje to vznik multipolárního nového věku a nadcházející konec dnešního unipolárního globálního řádu, kterému dominuje Washington?
Východní ekonomické fórum se koná ve Vladivostoku, který se nachází na ruském jihovýchodním pobřeží a slouží jako přeshraniční obchodní centrum pro oblast Sibiře, která je bohatá na přírodní zdroje, zejména na ropu, plyn, uhlí, minerály, kovy, dřevo a mořské plody.
Čína, druhá největší ekonomika na světě, která hraničí s Vladivostokem, má velkou výrobní základnu, která vyžaduje masivní příliv přírodních zdrojů k udržení dodavatelských řetězců svých továren, skladů a společností logistických služeb.
Podle mediálních zpráv oznámila v úterý čínská státní energetická společnost China National Petroleum Corporation (CNPC) společnou dohodu o vybudování plynovodu na zemní plyn s ruským státním energetickým gigantem Gazprom, který povede ze Sibiře do severovýchodní Číny. Gazprom podle agentury TASS uvedl, že Čína bude platit za ruský plyn napůl v rublech a yuanech, čímž bude vyloučen americký dolar.
Národy v jižní a jihovýchodní Asii navíc touží po rozsáhlejší industrializaci, urbanizaci a modernizaci.
Jako takové mohou ruské přírodní zdroje doplňovat asijské ekonomiky. Mnoho asijských zemí jedná pragmatičtěji, pokud jde o sankce proti Rusku, protože dávají přednost neutrálnějšímu postoji ohledně rusko-ukrajinského konfliktu. Nezdá se jim výhodné poškodit své ekonomiky jen proto, aby potěšily USA, Spojené království a Evropskou unii.
Během rusko-ukrajinského konfliktu trpí obyčejní Evropané. Prognóza Evropské komise zveřejněná v červenci předpokládala, že ekonomika EU v roce 2022 poroste o 2,7 procenta a v roce 2023 o 1,5 procenta, s rekordní inflací na vrcholu koncem tohoto roku. Evropské vlády mohou i nadále slepě plnit požadavky Washingtonu na podporu Kyjeva, ale jaké náklady si to vyžádá?
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock byla citována, že řekla: „Ano, naši občané trpí, ale budou muset trpět, protože budeme podporovat Ukrajinu bez ohledu na to.“
Od doby, kdy byla asi před 70 lety založena evropská komunita uhlí a oceli, usilují vůdců bloku o evropskou strategickou autonomii.
Evropští politici této generace zřejmě odložili živobytí svých lidí na druhou kolej, zatímco následují zájmy Washingtonu. Přesto bude Rusko v nadcházejících letech nadále vítězit jako nezávislý suverénní stát.
Jia