„Ahoj všichni. Jsem venku z modulu. Cítím se dobře,“ řekl čínský astronaut Chen Dong, když minulý týden zahájil svůj výstup do volného vesmíru.
Chen a další členka posádky Shenzhou-14 Liu Yang dokončili v pátek (2. září) celou šestihodinovou misi mimo vesmírnou stanici a provedli pátý výstup do vesmíru mimo čínskou vesmírnou stanici a první z nově spuštěného laboratorního modulu Wentian.
Od roku 2020 Čína úspěšně provedla řadu letů do vesmíru, včetně vynesení základního modulu vesmírné stanice Tianhe do vesmíru, pilotovaných kosmických lodí Shenzhou-12 a Shenzhou-13 a nákladních lodí Tianzhou-2 a Tianzhou-3, čímž dosáhla pozoruhodného pokroku v čínském vesmírném programu.
Čínští vědci nejen v kosmonautice v posledních deseti letech usilují o průlomy v klíčových technologiích, což je ozvěnou výzvy prezidenta Xi Jinpinga k rozhodnému úsilí o dosažení průlomů v klíčových technologiích v klíčových oblastech.
Když Xi Jinping 6. září předsedal 27. zasedání Ústřední komise pro komplexní prohlubování reformy zdůraznil vylepšování nového systému pro mobilizaci zdrojů na celostátní úrovni pro výzkum a vývoj klíčových technologií.
Xi řekl, že Čína by měla optimalizovat alokaci inovačních zdrojů na základě strategických potřeb země, posílit strategickou vědeckou a technologickou sílu země, výrazně zlepšit systematickou schopnost řešit klíčové vědecké a technologické problémy, rozvíjet konkurenční výhody a chopit se strategické iniciativy v řadě důležitých oblastí.
Zvládnutí základních technologií
„Základní technologie nelze koupit nebo získat žádostí o laskavost od ostatních nebo žebráním,“ řekl Xi během inspekční cesty v Institutu optiky a přesné mechaniky v Xi'anu v roce 2015.
Od roku 2012 čínský prezident zdůrazňuje důležitost vědeckých inovací a zvládnutí základních technologií. Pod vlivem inspirace prezidenta Xi bylo v mnoha klíčových technologiích dosaženo průlomu a udělány velké kroky směrem k velkému cíli Číny stát se globální vedoucí velmocí ve vědě a technologii.
Výzkum a vývoj v základních technologiích řeší hlavní národní potřeby. Špičková řešení podpořila realizaci velkých infrastrukturních projektů, jako je most Hongkong-Zhuhai-Macao a železnice Sichuan-Tibet. Čisté a účinné využívání zdrojů ropy a zemního plynu z mořského dna a uhlí, stejně jako vývoj jaderných technologií nové generace, jsou zásadní pro zajištění národní energetické bezpečnosti.
Během epidemie COVID-19 Čína dosáhla řady průlomů v oblasti vakcín, léků a testovacích činidel. Počet schválených nových léků třídy I v Číně vzrostl z pěti před rokem 2012 na současných 79.
Čína také dosáhla řady úspěchů s globálním vlivem. Čína například jako první na světě pozorovala trojrozměrný kvantový Hallův efekt, provedla řízené skládání grafenu s přesností na atomární úrovni a vyvinula první heterogenní fúzní počítačový čip podobný mozku „Tianji“.
Širší otevírání se světu
V loňském roce Čína oznámila, že všem vědcům zpřístupní svůj sférický radioteleskop FAST (500-meter Aperture Spherical Radio Telescope), největší a nejcitlivější světový radioteleskop s plnou aperturou. FAST do června poskytoval pozorovací služby 27 vědeckým projektům ve 14 zemích světa.
Otevření FAST je jedním z příkladů demonstrujících, že Čína vážně rozšiřuje okruh přátel ve vědě a technice.
Na loňské schůzi valného shromáždění členů Čínské akademie věd, Čínské akademie inženýrství (CAE) a národního kongresu Čínské asociace pro vědu a techniku (CAST) prezident Xi vyzval čínské vědecko-technické pracovníky, aby podporovali otevřenost, důvěru a spolupráci s mezinárodní vědecko-technickou komunitou, aktivně se podíleli na řešení hlavních výzev, kterým čelí lidstvo, a snažili se propagovat úspěchy inovací vědy a techniky ve prospěch více zemí a lidí.
Podle čínského ministerstva vědy a technologie Čína vybudovala kooperativní vztahy v oblasti vědy a techniky se 161 zeměmi a regiony, podepsala 115 mezivládních dohod a připojila se k více než 200 mezinárodním organizacím a multilaterálním mechanismům. （Kl）