© Photo: REUTERS/Damir Sagolj

Návštěva prezidenta Xi Jinpinga v Saúdské Arábii představuje tektonické změny ve Velké geopolitické hře, jaké si ne každý uvědomuje.

Střední východ byl dosud jednou z nejnesvářenějších oblastí světa, kde i všichni významnější aktéři, jako Saúdská Arábie, byli všelijak přímo či nepřímo zapleteni do krvavých konfliktů. Čína však se všemi stranami neutrálně navazovala čím dál užší vzájemně výhodnou partnerskou spolupráci, aniž by zaujímala jakékoliv postoje k místním konfliktům, což jí někteří vyčítali.

S technologickým a průmyslovým rozvojem se ale oblast začíná dost měnit, a to i uvnitř jednotlivých zemí, kde nastupují mladé pragmatické, ne tolik radikálními ideologiemi a extrémistickými náboženskými doktrínami postižené generace. A tyto zprůmyslněné země s tržními ekonomikami mají díky rozvoji, ke kterému Čína v posledních letech významně přispěla, náhle čím dál větší apetit ke vzájemně výhodné spolupráci místo konfrontace. Ani Saúdská Arábie pod novým korunním princem už nelpí na středověku a vytyčila pro ekonomiku a společnost moderní Saúdskou vizi 2030.

A od smlouvy mezi Saúdy a Čínou o vzájemné spolupráci 2016 jsou obě země zapojeny do vzájemného propojování oblasti a jejího napojování na širší zejména asijskou kooperaci v rámci Nové hedvábné stezky, čili Iniciativy pásu a cesty (BRI). Ve společném prohlášení obou zemí z roku 2016 se praví:

„V procesu společného prosazování Ekonomického pásu Hedvábné stezky a iniciativy Námořní Hedvábné stezky je Čína ochotna koordinovat rozvojové strategie s arabskými státy, aby do hry vstoupily vzájemné výhody a potenciály, prosazovat kooperaci v mezinárodních výrobních kapacitách a zlepšovat spolupráci, prosazovat mezinárodní spolupráci výrobních kapacit a zlepšovat kooperaci v oborech budování infrastruktur, zařizování obchodu a investic, v jaderné energetice, kosmických satelitech, nových energiích, zemědělství a ve financích tak, aby se dosáhlo společného pokroku a rozvoje ve prospěch lidu obou našich zemí.“

A ta spolupráce se už projevuje ve výrazném zapojení Saúdů do celo-asijské spolupráce, transformací jejich celkových priorit, kde někdejší závislost na USA šla na vedlejší kolej, a buduje se nové předivo tržních a diplomatických vztahů, kdy k významným partnerům patří k zatrpklosti Washingtonu Čína i Rusko, s nimiž království v podstatě spolupracuje na vytvoření nového multipolárního světa a na skoncování s americkým unipolarismem.

Roku 2020 Saúdská Arábie po 30 letech od Sadámova vpádu do Kuvajtu obnovila spolupráci a vzájemně se otevřely hranice s Irákem. Začala si rozumět s Tureckem, s nímž měla napjaté vztahy a obě země ruku v ruce budují tu Hedvábnou stezku (BRI).

Ač vztahy s Íránem se dosud nenormalizovaly, tak vlastně kooperují přes Irák, kdy v závěrečné fázi je v současnosti budování prvního 1500 km dlouhého železničního íránsko-iráckého spojení obou zemí z Shalamcheh do Basry, na kterou se mají napojit návazné trasy do Sýrie a Libanonu, čímž vznikne jižní koridor BRI.

Styky mezi Saúdskou Arábií, ale i UAE a Kuvajtem a Íránem se zase pozvolna navazují, kdy diplomatické vztahy mezi Íránem UAE a Kuvajtem jsou už obnoveny, neboť si uvědomují, že bez Íránu, hlavního pilíře napojení širší Eurasie na Střední východ ve strategii Číny i Ruska k budování mezinárodního dopravního koridoru Sever-jih jakožto jižní trasy Iniciativy pásu a cesty toto napojení nevznikne. 

Ropné země Středního východu v podstatě vnímají nerealisticky rychlé tempo Zelené transformace Západu stanovené utopickými ideology Velkého resetu a nikoliv inženýry a ekonomy, jako určitou výpověď normálních vztahů a ne příliš přátelský akt.

S Čínou, která sice též hledá cesty k transformaci energetiky na budoucnost, ale realistickým způsobem, si však dobře rozumí. V srpnu 2022 podepsala saúdská ropná společnost Aramco s čínským petrochemickým gigantem Sinopec Memorandum o porozumění k širší spolupráci a integraci. Šéf Aramco k tomu řekl: „Zajistit Číně pokračování bezpečnosti uspokojení jejích energetických potřeb zůstává naší nejvyšší prioritou, a to nikoliv po dalších pět let, ale po 50 let a více.“

Od II. světové války se privilegované postavení US dolaru jako světové měny opíralo hlavně o výlučné prodeje středovýchodní ropy za tuto měnu. Teď ale už Saúdové v předzvěsti post-dolarového světa nadhazují možnost prodeje Číně za yuany, když je Čína největším obchodním partnerem Saúdské Arábie, kdy obchod s ní loni obnášel 87 miliard $, a do které prodává 25% své ropy.

Saúdové pochopili, že svět se mění a mají-li mít budoucnost, musí se na něj adaptovat, což by starým způsobem – jako satelit USA – nemohli. Teď potřebují skutečný hospodářský růst ne jen tržby z ropy, plné zapojení do mezinárodní spolupráce a propojenost s regionem a širším světem skrze železnice aj., k čemuž je BRI skvělou příležitostí. I trh ropy musí fungovat tak, aby do něj měli prodejci co mluvit, a nejen spekulanti s ropou na zahraničních burzách, takže je třeba spolupracovat např. s Ruskem aj.

I v energetice sází na širší portfolio, takže v Saúdském království staví čínské firmy druhou jadernou elektrárnu v oblasti – po UAE – s instalovaným výkonem 2,7 GW. Jde o provoz 4. generace s plynem chlazenými reaktory. Kromě toho kolem vzniká kompletní průmysl celého palivového cyklu. Umožní to značný růst energetiky, kdy jim více ropy zbyde na prodej a budou moci v masovém měřítku rozjet např. odsolování mořské vody, které je pro jejich růst při jejich vodních zdrojích nezbytné.

Čínské společnosti také budují nové velkoměsto NEOM u Rudého moře, 450 km rychlostní železnici z Mekky do Meddíny napojující se na další železnici k jordánské hranici a staví dalších 460 km železničních větví. 

Další vysokorychlostní železnice za 200 miliard $ zvaná Saúdský pozemní most povede 2 100 km napříč Arabskou pouští, aby propojila státy Rady spolupráce v Zálivu s očekávaným pozdějším napojením na další projekty jako železnice do severního Egypta, trasa do jižního Jemenu a po 26 km dlouhém mostě před úžinu Bab al Mandab na okraji Rudého moře do Afriky. Optimisté předpokládají, že díky tomuto projektu by konečně mohl být uzavřen mír s Jemenem a projektu se říká Most Afrického rohu.

Tedy stejně, jako to probíhalo po celou lidskou historii společné projekty vodních děl, cest, přístavů, obchodních tras a využívání výhod vzájemně se doplňujících ekonomik přinášely mír a spolupráci a díky nim v pásech kolem takových tras, jako byla Hedvábná stezka, ubylo válek a sporů a přibýval vzájemný obchod, narůstaly investice a blahobyt. Úplně stejně teď funguje Nová Hedvábná stezka (BRI) a všechny ty investiční projekty na ní napojené s růstem obchodu a nově se formujících spolupracujících seskupení napříč tou spletí tras, kterou BRI představuje. Z té spleti se vynořuje nové světové uspořádání, k němuž historie právě směřuje.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze