15. a 16. září proběhne v Samarkandu v Uzbekistánu zasedání hlav států Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO). Pro čínského prezidenta to bude jeho první zahraniční cesta od vypuknutí pandemie a před účastí na zasedání objede ještě Kazachstán a Uzbekistán, aby důkladně s jejich prezidenty probral prohlubování regionální spolupráce. Na zasedání se pak poprvé od Olympijských her před vypuknutím Ukrajinské krize sejde s ruským prezidentem Putinem.

Na tomto zasedání by k dosavadním členům SCO Číně, Indii, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Pákistánu, Rusku a Tádžikistánu měl být přijat jako člen i Írán. Organizace má však kromě členských států ještě přidružené spolupracující země s různým partnerským postavením. A teď by mezi tzv. partnery k dialogu měly přibýt středovýchodní těžké váhy jako Egypt, Katar a Saúdská Arábie s výhledem na pozdější členství a Turecko by mělo být povýšeno z partnera k dialogu na pozorovatele.

Jde o velice významnou událost partnerského seskupování Asie. Proto se předtím 7. září sešli ministři zahraničí Rady pro spolupráci v Zálivu se středoasijskými ministry a vedli v Rijádu pod předsednictvím saúdského ministra zahraničí prince Faisal bin Farhana rozhovory o strategické spolupráci Středního východu s SCO.

Zatím kromě výše jmenovaných členských zemí SCO má tato organizace ještě pozorovatele, tj. Afghánistán, Bělorusko, Írán a Mongolsko a partnery k dialogu Arménii, Ázerbájdžán, Kambodžu, Nepál, Srí Lanku a Turecko, kdy k účasti přizvanými hosty budou Turkmenistán a zástupci organizací ASEAN, CIS a OSN. 

SCO původně vznikla jako bezpečnostní seskupení zemí Střední Asie a jejich sousedů proti terorismu aj. hrozbám v regionu ohroženém zejména sousedstvím s Afghánistánem, kde probíhala generaci se táhnoucí válka. Vyvinulo se ale do organizace široké spolupráce, zejména v ekonomické oblasti, z níž vznikla i proslulá iniciativa Nové Hedvábné stezky – tj. pásu a cesty (BRI), kdy zpočátku šlo hlavně o zajištění přístupu k moři vnitrozemským státům přes Čínu. Nakonec se z SCO ale stalo krystalizační centrum nových forem mezinárodní spolupráce přesahující mimo původní region a je čím dál přitažlivější, jak vidíme i na snahách Středního východu přidat se také. Jde zřejmě o nejvýznamnější mezinárodní seskupení zcela oproštěné od amerického vlivu. Partnerských charakter tohoto seskupení prostý pokusů o hegemonický dirigismus zřejmě pro mnoho zemí vyplňuje potřebu takto spolupracovat, kterou mezinárodní spolky v současném světovém uspořádání tak moc neplnily. Dost možná jde o hlavní krystalizační centrum formování nového multilaterálního mezinárodního uspořádání.

Co všechno se tam letos dohodne a kam bude SCO v této převratné době směřovat, není ještě úplně jasné, a celý svět čeká se zatajeným dechem na klíčové projevy prezidentů dvou dominantních členů uskupení, čínského Xi Jinpinga a ruského Vladimira Putina.

Věci, které ze zasedání nově vyvstanou, a jaký to bude mít dopad na směřování SCO i světa, v němž je SCO už významným hráčem, to je zatím předmětem analýz a dohadů. Existuje však základní stanovená agenda jednání.

Měl by se prodiskutovat a přijmout závěrečný dokument Samarkandské deklarace, tj. komplexní dohody o prakticky všech činnostech SCO. Zrevidovat se má status vzájemné spolupráce v blízké budoucnosti a určit priority a praktická opatření k intenzivnějšímu působení SCO na současné světové scéně a posílit roli SCO ve světových záležitostech ve světle současných geopolitických reálií.

Důležitou roli v tom má hrát další rozšiřování SCO. Teď má být k zatrpklosti amerických jestřábů, kteří se snaží vylučovat Írán ze světového společenství, tato země do SCO přijata. Projednají se žádosti Egypta, Kataru a Saúdské Arábie o partnerství k dialogu, začne se s procesem přijímání Běloruska a uvažuje se o projednání žádosti o partnerství k dialogu s Bahrajnem a Maledivami.

Také se má přijmou dost velký balík dokumentů k současnému a budoucímu rozvoji SCO. Mezi nimi mají dva prominentní důležitost.

Prvním je Koncept pro kooperaci zaměřený hlavně na vzájemnou konektivitu s vytvořením dopravních koridorů a dalších praktických otázek v podstatě naplňujících Iniciativu pásu a cesty (BRI).

Druhému se přezdívá harmonogram pro de-dolarizaci. Má jít o postupné zvyšování podílu národních měn při vzájemném vyrovnávání plateb na úkor US dolaru.

Navíc se probere přijetí ekonomických dohod v energetice, digitalizaci, dopravě, komunikacích, inovacích, špičkových technologiích a zdravotnictví, i balíčky humanitárních iniciativ v kultuře a sportu včetně zorganizování SCO atletických her. Zřídit se má velvyslanec SCO pro dobrou pověst k zahraniční propagaci tohoto seskupení. Také vyberou jedno z indických měst, které se roku 2023 stane kulturní a turistickou metropolí SCO.

Též se má probrat zlepšení společné koordinace zemí SCO v mezinárodních organizacích.

Navíc se chystá posílení spolupráce SCO se Smluvní organizací kolektivní bezpečnosti (CSTO) a se Společenstvím nezávislých států (CIS). Jejich tajemníci už podepsali memoranda o spolupráci. Zvláště s nimi chce sladit úsilí v boji s terorismem, pašováním drog a s organizovaným zločinem. Velmi důležité má být rozšíření spolupráce s ASEAN, kdy konečným cílem je vybudovat rozsáhlé Eurasijské partnerství.

Probíhá to však v mezinárodní situaci, ve které se prosazují síly, které rozvoji partnerské spolupráce mimo jejich taktovku nepřejí. Z Ukrajiny a Tchaj-wanu se stala žhavá ohniska konfliktů k uplatnění snah Washingtonu vytlačovat Rusko a Čínu ze standardní mezinárodní spolupráce a z dodavatelských řetězců, což bude mít nemalé dopady na ducha diskusí probíhajících v SCO.

Ač je řada zemí SCO vystavena snahám o jejich šikanu ze strany USA a tam, kde to má Washington pod taktovkou, tak je většina zemí dost zdrženlivých k tomu, že by se z SCO mohla stát organizace nejen pro vzájemně výhodnou partnerskou spolupráci, ale i organizace proti někomu, i kdyby mělo jít o obtěžujícího hegemona.

SCO jako celek i většina jednotlivých zemí se zatím spíše vyhýbá ostře formulovaným prohlášením a diskutují jen o záležitostech, v nichž existují jen minimální neshody. Jednou z takových věcí je situace v Afghánistánu. Tajemnice Bezpečnostní rady Kazachstánu Gizata Nudauletova naléhá např., aby se SCO zaměřilo na pomoc této zemi s cílem pomocí jí s rozvojem tak, aby se stala nezávislým, jednotným, demokratickým a mírovým státem oproštěným od terorismu, války a drog.

To je dost logické, neboť tato země byla dosud největší překážkou vytvoření normální bezpečnostní a ekonomické situace ve střední a jihozápadní Asii. Nejenže byla ohniskem terorismu, imigrace a drog ale i překážkou budování dopravních koridorů. V zemi je i řada velice atraktivních minerálních zdrojů i jiných ekonomických příležitostí, do kterých by země SCO rády investovaly.

Karel Pavlíček, zvlástní korespondent CMG v Praze